9 C 79/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 300 748,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 286 656,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 282 277,36 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 18 470,74 Kč společně s kapitalizovaným úrokem 21 962,54 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 320,59 Kč, úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 291 816,04 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 291 816,04 Kč od [datum] do [datum] a z částky 9 538,68 Kč od [datum] do zaplacení

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 42 974 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 300 748,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který byl spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků na uhrazení poplatku, čímž na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 379 Kč, který žalovaný nevyrovnal, a právní předchůdkyně žalobkyně proto [datum] od smlouvy odstoupila. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit v 54 měsíčních splátkách po 7 441,61 Kč splatných vždy do 20. kalendářního dne v měsíci spolu s úrokem ve výši 13,49 % ročně, měsíčním poplatek za pojištění varianta B ve výši 633 Kč a dalšími poplatky dle ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný úvěr splátky včas a řádně nesplácel, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil pouze částku 17 722,64 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], a.s., která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 291 816,04 Kč a poplatků ve výši 8 932,06 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném též zaplacení sjednaného úroku kapitalizovaného částkou 21 962,54 Kč a dále od [datum] do zaplacení z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 1 320,59 Kč a dále od [datum] do zaplacení z dlužné jistiny.

2. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z údajů poskytnutých žalovaný v návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo], kontrolou dostupných informací v interních a externích databázích, zejména v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku a v databázi Ministerstva vnitra České republiky. Porovnáním příjmu žalované a jeho odhadnutých výdajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k částce disponibilních zdrojů žalovaného.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, která je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o účtu a o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o účtu a o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a provedeným dokazováním má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek k vedení účtů a vkladů a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek a platit za služby poskytnuté mu právní předchůdkyní žalobkyně poplatky dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky k vedení účtů vkladů právní předchůdkyně žalobkyně. Dle čl. 9 všeobecných obchodních podmínek byl žalovaný povinen platit poplatky bez zbytečného odkladu a v předepsané výši. Pokud na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků k úhradě poplatku, evidovala právní předchůdkyně žalobkyně neuhrazené poplatky na účtu žalovaného a takto neuhrazené poplatky byly pak nepovoleným debetním zůstatkem. Dle čl. 14 všeobecných obchodních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalované od smlouvy odstoupit.

7. Z údajů klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednání smlouvy o účtu žalovaného ztotožnila z jeho občanského průkazu, zjistila adresu jeho trvalého pobytu, kontaktní adresu a další kontaktní údaje na žalovaného.

8. Z výpisu z osobního účtu soud zjistil, že ke dni [datum] evidovala právní předchůdkyně žalobkyně na účtu žalovaného poplatky po splatnosti ve výši 4 379 Kč.

9. Z odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum].

10. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne [datum], akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek pro osobní úvěry a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 54 měsíčních splátkách po 7 441,61 Kč s tím, že součástí splátky byla i úhrada úroku ve výši 13,49 % ročně. Splátky byly splatné každého 15. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Úvěr měl být doplacen do dne [datum]. Společně se splátkou úvěru byl žalovaný povinen platit i poplatek za sjednané pojištění ve výši 633 Kč měsíčně a popřípadě i další poplatky dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Z čl. XII. a XIII. smlouvy soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou platebních povinností dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry.

11. Ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], že žalovaného ke dni [datum] hodnotila jako v pořádku, nenalezla k němu negativní záznam na black listu.

12. Z mimořádného výpisu z účtu [číslo] soud zjistil, že v období předcházejícím uzavření smlouvy o úvěru měsíční příjmy žalovaného pokrývaly jeho měsíční výdaje a žalovanému v měsíci nezbývala disponibilní částka.

13. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutí úvěru žalovanému schválila.

14. Z výpisu ze spotřebitelského úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] jednorázově poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet]. Žalovaný uhradil od [datum] do [datum] na splátkách částku 17 722,64 Kč, dále již neuhradil ničeho. Ke dni [datum] evidovala právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným pohledávku na jistině ve výši 291 816,04 Kč spolu s poplatky ve výši 4 553,06 Kč, úroky ve výši 21 962,54 Kč a úroky z prodlení ve výši 1 320,59 Kč.

15. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku s výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení jeho celkového dluhu ve výši 319 019,23 Kč.

16. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením úplaty ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, vyrozuměními o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámeními o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacích archů má soud za prokázané, že původní věřitelka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] své pohledávky za žalovaným na [právnická osoba], a.s. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] pak [právnická osoba], a.s., postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému v obou případech oznámeno.

17. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] včetně podacích archů žalobkyně doložila, že její právní zástupkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalovaných částek.

18. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného vedla na základě smlouvy o účtu běžný účet. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, když nezajistil na účtu dostatek peněžních prostředků k úhradě poplatků, které byl povinen právní předchůdkyni žalobkyně hradit za služby spojené s vedením účtu, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 379 Kč, který žalovaný nevyrovnal. Právní předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy o účtu odstoupila. Na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný do podání žaloby uhradil částku 17 722,64 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na [právnická osoba], a.s, která je rovněž smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému zřídila a vedla účet a poskytla úvěr, sídlo na území České republiky. <i>21. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>22. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>23. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>24. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>25. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>26. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>27. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>28. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>29. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>30. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>31. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 32. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

33. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

34. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

35. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z výpisu z účtu žalovaného, ze kterého však vyplývalo, že příjmy žalovaného v měsíci pokrývají jeho výdaje. Z výpisu z účtu byl zdroj příjmu žalovaného zřejmý, struktura a zbytnost či nezbytnost výdajů žalovaného však zřejmá nebyla. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, žalobkyně nedoložila. Byla předložena pouze lustrace závazků žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně samotné.

37. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

38. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (§ 2991 odst. 2 o.z.), tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 300 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil celkovou částku 17 722,64 Kč. Stále žalovaný žalobkyni nevrátil částku 282 277,36 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit.

39. Žalobkyně má tak vůči žalovanému právo na zaplacení jistiny ve výši nepovoleného debetního zůstatku 4 379 Kč vzniklého na účtu, který právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného vedla, a bezdůvodného obohacení ve výši 282 277,36 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. z této částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, tj. ode dne [datum], až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni vzniku prodlení žalovaného činila 15 % ročně, žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 286 656,36 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 282 277,36 Kč ode dne [datum] do zaplacení.

40. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do zbylé žalované částky 18 470,74 Kč společně s kapitalizovaným úrokem 21 962,54 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 320,59 Kč, úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 291 816,04 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 291 816,04 Kč od [datum] do [datum] a z částky 9 538,68 Kč od [datum] do zaplacení, zamítnout.

41. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené částky 286 656,36 Kč Kč a žalovaný byl úspěšný co do částky 14 091,74 Kč. Poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného ve věci činí 95 % ku 5 %, žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 90 % z celkové výše jejích nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 12 030 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání) po 9 540 Kč dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 6 199,20 Kč 90 % z uvedeného činí po zaokrouhlení 42 974 Kč.

42. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalovaného). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).