9 C 80/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 157 212,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 095 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 106 095 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zbývající částku žalobního návrhu, tj. 51 117,17 Kč, s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 183 094,93 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 180 455,73 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 175 455,73 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 170 455,73 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 150 455,73 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 189 851,37 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 187 212,17 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 182 212,17 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 177 212,17 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 157 212,17 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51 117,17 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 922,67 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen: soud) dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni celkem částku 157 212,17 Kč s příslušenstvím, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalobkyně je právním nástupcem [právnická osoba] s.r.o. Na základě projektu fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] bank a.s. se [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o. žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit. Za poskytnutý úvěr byl účtován v souladu s článkem 2. Smlouvy poplatek ve výši 4 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 287 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit 84 měsíčními splátkami ve výši 3 513 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 8,49 %, první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že žije s partnerkou, vyživuje jedno dítě, je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] a jeho čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč. Tuto skutečnost si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného za období od 11/ 2019 až 01/ 2020. Na základě výpisů z účtu byl verifikován příjem ve výši 16 032 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl i celkové příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný sdělil celkové výdaje domácnosti, které měly činit 15 000 Kč, s tím, že částka 2 300 Kč měla sloužit k bydlení ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou a zbylá částka 12 700 Kč tedy na ostatní výdaje. Nahlédnutím do registru klientských informací právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl jeden závazek z hypotečního úvěru s měsíční splátkou 6 577 Kč, jeden závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši 5 063 Kč a jeden závazek z kreditní karty s předpokládanou měsíční splátkou 3 830 Kč a zbývající jistinou k doplacení ve výši 80 004 Kč. Účelem poskytnutého úvěru bylo mimo jiné refinancování závazku z kreditní karty (od poskytovatele [jméno] bank) se zbývající jistinou 80 004 Kč. Poskytnutím úvěru tak došlo ke snížení úvěrového zatížení žalovaného, když splátka poskytnutého úvěru byla nižší než splátka kreditní karty. Žalovaný byl kromě dotazu do registru klientských informací prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru [příjmení]. V registrech byl žalovaný bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, [příjmení] a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni řádně a včas neplnil, žalobkyni proto vzniklo v souladu s čl. 5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě aktuální dlužné částky spolu se smluvní pokutou a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého poskytnutého úvěru, žalovaný na výzvu nijak nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení celého úvěru ve výši 189 851,37 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 183 094,93 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 5 395,44 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a dlužného pojistného ve výši 861 Kč. Žalovaný do zesplatnění uhradil částku ve výši 38 905 Kč. Žalovaný dále dne [datum] uznal svůj dluh co do důvodu a výše v celkové výši 233 721,51 Kč, a to konkrétně pohledávku ke dni zesplatnění ve výši 189 851,37 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 5 680,54 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 7 847,24 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7 981,56 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 22 360,80 Kč a uzavřel se žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři, ve které se zavázal, že uhradí svůj dluh ve 47 splátkách. Žalovaný na uvedené splátky uhradil celkem 55 000 Kč, a to dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce naposledy marně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužen žalované částky. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 150 455,73 Kč, z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 395,44 Kč, dlužného pojistného ve výši 861 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] úvěrových podmínek, z potvrzení o vyplacení úvěru na účet žalovaného, splátkového kalendáře, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. a žalovaný dne [datum] uzavřeli prostřednictvím internetové aplikace žalobkyně (tzv. Portálu), kde si Klient založil personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil, smlouvu o hotovostním úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit včetně poplatku za služby ve výši 4 000 Kč a úroku ve výši 8,49 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek do [datum]. Žalovaný se tuto částku spolu zavázal žalobkyni uhradit prostřednictvím 84 měsíčních splátek ve výši 3 513 Kč, splatných vždy k 1. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Žalovaný si dále sjednal měsíční pojištění ve výši 287 Kč se sazbou 8,9 %, jenž byla nedílnou součástí měsíční splátky úvěru. Strany si dále ve smlouvě ujednaly pro případ prodlení se splacením úvěru povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Pro případ neuhrazení dvou měsíčních splátek po sobě jdoucích nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném vrácení celé dosud nesplacené jistiny včetně dlužného úroku a případných jiných plateb, které měl žalovaný zaplatit.

5. Z potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě, částku 200 000 Kč.

6. Z úvěrové zprávy má soud za prokázané, že žalovaný měl v době sjednání úvěru závazek z hypotečního úvěru s měsíční splátkou ve výši 6 577 Kč. Dále měl dluh z osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši 5 063 Kč a závazek z kreditní karty s předpokládanou měsíční splátkou ve výši 3 830 Kč a zbývající jistinou k doplacení ve výši 80 004 Kč. Z listiny nazvané„ osobní informace“ má soud za prokázané, že žalovaný v době sjednání úvěru měl výuční list, žil s partnerkou a měl jednu vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že žije ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a pobírá průměrnou čistou měsíční mzdu ve výši 25 000 Kč.

7. Z výpisu z účtu žalovaného [příjmení] č. [bankovní účet] za období listopadu 2019 do ledna 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zjišťovala příjmy žalovaného, když údaje o výši příjmů poskytnuté žalovaným odpovídaly výši příchozích plateb na účtu žalovaného, žalobkyně ale zcela nedostatečně zjišťovala jeho výdaje. Z výpisu účtu je zřejmé, že měl žalovaný výdaje vyšší než příjmy. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2023, č.j. 9 C 80/2023-52 byla proto žalobkyně vyzvána, aby do 8 dní od doručení usnesení prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila o informace, které byly již uvedeny.

8. Z uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh vůči žalobkyni ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] ze dne [datum], a to v aktuální výši 233 721,51 Kč. Z čl. 2 4. dohody o uznání dluhu má soud za prokázané, že se účastníci dohodli, že v případě prodlení dlužníka s úhradou kterékoliv splátky dle sjednaného splátkového kalendáře více jak 5 dnů, ztrácí dlužník sjednanou výhodu splátek.

9. Z výzvy před zesplatněním ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 11 039 Kč nejpozději do 30 dnů a zároveň jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud dlužná splátka nebude včas uhrazena. Ze ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a do doby zesplatnění uhradil pouze 11 splátek v celkové výši 38 905 Kč, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními (v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dvou měsíčních splátek, event. s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce) k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila 189 851,37 Kč. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému dle podacího archu zasláno dne [datum].

10. Z přehledu transakcí na účtu č. [bankovní účet] soud má za prokázané, že žalovaný po zesplatnění v období od [datum] do [datum] uhradil celkem žalobkyni částku 55 000 Kč.

11. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval dne [datum] žalovaného k zaplacení dlužné částky.

12. Na základě fúze ze dne [datum] došlo ke sloučení [právnická osoba] bank a.s. se [právnická osoba] s.r.o., a to ke dni [datum]. Žalobkyně je tak oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Závazkový právní vztah uzavřel žalovaný s žalobkyní dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 o. z. a § 1810 a násl. o. z. <i>16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>17. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>18. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.</i> <i>20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>21. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 22. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených výpisů z účtu žalovaného lze naopak dojít k závěru, že žalovaný nebyl schopen svůj dluh splácet. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by byly řádně zkoumány jeho výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná. I tento skutkový závěr, s přihlédnutím k aplikaci výše uvedených zákonných ustanovení (zejména ustanovení § 588 o. z.) byl i důvodem, proč soud nemohl vyhovět žalobnímu návrhu zcela, přestože žalovaný svůj nárok vůči žalobkyni před zahájením soudního řízení písemně uznal.

23. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

24. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, neplatná. Faktem ovšem zůstává, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, které jí žalovaný vrátil pouze částečně. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 106 095 Kč (zapůjčených 200 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 93 905 Kč), také vrátit (výrok I. rozsudku).

25. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny, s odkazem na § 2991 o. z., vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala po žalovaném též zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] (tj. den následující po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného) až do zaplacení, tj. tak, jak žalobkyně požadovala. Ve zbývající části uplatněného nároku soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Výrokem III. tohoto rozsudku soud proto přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 922,67 Kč, přičemž tato částka představuje 34,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,49 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 861 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 157 212,17 Kč sestávající z částky 7 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 710 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 710 Kč za písemné podání ze dne [datum] (k tomuto půlúkonu soud podotýká, že zde, v náhradě nákladů řízení, zohlednil pouze písemné sdělení žalobkyně soudu, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání, nikoli doplňující tvrzení zejména co do platnosti smlouvy a plateb žalobkyně a žalovaného, neboť daná tvrzení, a to i v dalších písemných sděleních, která žalobkyně po podání žaloby doplňovala, již měla uvést v plném rozsahu v žalobě) a z částky 7 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 157 212,17 Kč sestávající z částky 7 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 673,12 Kč za 136 ujetých km v částce 1 273,12 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,10 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 573,12 Kč ve výši 8 520,36 Kč.

28. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem prodloužena na délku 3 měsíců, přestože soud, díky nečinnosti žalovaného, nemohl zjistit aktuální finanční, sociální poměry žalovaného. Lhůtu delší než zákonnou (dle § 160 odst. 1 o. s. ř. činí zákonná lhůta 3 dny od právní moci rozsudku) soud proto stanovil s ohledem na výši přiznané částky, částečně zjištěné poměry žalovaného dle spisu, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že oproti žalovanému žalobkyni nehrozí podstatná majetková újma poskytnutím delší lhůty k plnění.