10 C 102/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 40 809,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 509,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 509,23 Kč od [datum] do zaplacení a částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části požadující smluvní pokutu ve výši 11 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 200 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 357 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 40 809,23 Kč s příslušným úrokem z prodlení počítaným z částky 40 709,23 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a na jejím základě dodávala žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou - 36 měsíců, s možností automatické prolongace. Smlouva byla ukončena předčasně, odstoupením z její strany pro opakované porušení platebních povinností žalovanou, a to přípisem ze dne [datum]. Předmětem řízení byla faktura s variabilním symbolem [číslo] jíž žalobkyně vyúčtovala k zaplacení cenu odebraného plynu a souvisejících služeb dodaných žalované v době od [datum] do [datum] ve výši 44 409,22 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 200 Kč za porušení povinnosti odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě (400 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]) a smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávky plynu (4 x 100 Kč), po odečtení žalovanou zaplacených záloh ve výši 15 300 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením shora uvedené faktury, jíž vyúčtovala samostatně.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

3. Soud k projednání věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se v ní zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva má dvě strany. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky plynu“,„ Trvání smlouvy“,„ [příjmení] podmínky“,„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu první strany smlouvy je zřejmé, že obsahuje smluvní ujednání formulářového typu, neobsahující žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem.

5. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou [anonymizováno] měsíců (Základní doba) ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. [příjmení] jiné se zde nachází tato pasáž:„ Zákazník je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu v případě, že učiní jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen nebo doručen [anonymizováno], zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami a na to jak a kým je dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou anebo dodávky od [anonymizováno] (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se projevuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou ve sjednaném termínu, za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) anebo [anonymizováno] v souladu s energetickým zákonem od takové smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany Zákazníka anebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [anonymizováno] oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2 000 Kč pro kategorii Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku [anonymizováno] se částky smluvních pokut uvedené v předchozí větě snižují o polovinu.“ O dva odstavce níže se nachází ujednání o povinnosti Zákazníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle Smlouvy, přesahující 10 dnů. Soud hodnotí část smlouvy („ Ostatní ujednání“), a to s výjimkou ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za prodlení s platbou, jako nepřehlednou a nesrozumitelnou, zejména díky zvoleným formulacím a textu vtělenému do neúměrně dlouhých souvětí, zbytečně zatížených uváděním dalších alternativních situací, za kterých má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty. Délka a charakter textu činí uvedenou část smluvních podmínek méně srozumitelnou a nepřehlednou.

6. Na druhé straně smlouvy se nachází údaje týkající se konkrétních smluvních stran, platebních podmínek a smluvních a technických údajů týkajících se konkrétního odběrného místa a distribuční sazby. [ulice] strany je datum podpisu smlouvy a podpisy smluvních stran. Soud z druhé strany smlouvy zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a to v kategorii„ Domácnost.“ 7. Z listiny označené jako„ Informace pro zákazníka – spotřebitele“ vyplynulo, že byla podepsána oběma stranami smlouvy v den uzavření smlouvy, a že žalovaná byla srozumitelně informována o době, na kterou je smlouva sjednávána, o automatickém prodlužování smlouvy a o lhůtě, kdy lze oznámit, že Zákazník nechce pokračovat ve smlouvě. Upozornění na sankce v podobě smluvních pokut neobsahuje.

8. Z plánu záloh a plateb na budoucí období se podává, že žalovaná měla platit zálohy na plyn ve výši 3 500 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok].

9. Z písemného odstoupení žalobkyně od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy, neboť žalovaná opakovaně porušila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy. Odstoupení bylo žalované odesláno prostřednictvím pošty dne [datum] (viz poštovní podací arch s razítkem České pošty ze dne [datum]).

10. Z Obchodních podmínek sdružených služeb dodávky plynu [číslo] [rok] soud zjistil, že žalobkyně má právo odstoupit od smlouvy mimo jiné v případě podstatného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany zákazníka, za něž se považuje zejména prodlení zákazníka se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni trvající déle než 15 dnů, zejména prodlení se zaplacením zálohy, faktury za sdružené služby dodávky plynu, smluvní pokuty (článek 8.4. písm. a) obchodních podmínek), v případě opakovaného neplnění smluvených platebních povinností zákazníka, které nejsou ani po předchozí výzvě splněny (viz písm. b) čl. 8 obchodních podmínek). Dále z nich bylo zjištěno, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy v případě, kdy dodavatel ukončí dodávku plynu či neposkytuje nebo nezajišťuje distribuční služby bez legálního, smluvního či ospravedlnitelného důvodu anebo při prodlení s uhrazením splatné pohledávky zákazníka delším než 15 pracovních dnů po doručení výzvy zákazníka (viz čl. 8 obchodních podmínek). Pro žádný případ uvedeného porušení smluvních povinností dodavatelem, které opravňuje zákazníka od smlouvy odstoupit, není dodavateli stanovena smluvní pokuta.

11. Z vyúčtování dodávky plynu [číslo] (variabilní symbol [číslo]) soud zjistil, že nedoplatek za zúčtovací období od [datum] do [datum] byl vyčíslen částkou 40 709,23 Kč. Z druhé strany vyúčtování, a to z části„ Přehled vyúčtování – detail“, bylo zjištěno, že do uvedené sumy byly zahrnuty tyto položky: nedoplatek za spotřebu plynu a služeb – 29 109,23 Kč, smluvní pokuta za pozdní platbu – 400 Kč a smluvní pokuta 11 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy (penalizováno 28 měsíců – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok]). Odečteny byly zálohy ve výši 15 300 Kč. Vyúčtováním [číslo] ([variabilní symbol]) byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za pozdní úhradu faktury s [variabilní symbol].

12. Oznámením o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na možnost odstoupení od smlouvy a na možnost ukončení dodávky plynu v případě, že neuhradí zálohy splatné [datum] a [datum]. Současně jím žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou. Oznámením o přerušení dodávky ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o nutnosti uhradit zálohy splatné ve dnech [datum], [datum] a [datum] ve výši 1 x 700 Kč, 2 x 3 500 Kč a dvě smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč pod sankcí přerušení dodávky zemního plynu. Oznámení bylo podáno na poště dne [datum] (viz poštovní podací arch s razítkem České pošty ze dne [datum]).

13. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení shora uvedené faktury a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Upomínka byla podána na poště, což bylo doloženo poštovním podacím archem (viz poštovní podací arch).

14. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky založený smlouvou o sdružených službách dodávky plynu posoudil podle § 72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen energetický zákon).

15. Podle § 72 odst. 1, 2 energetického zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2017, se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb za dodávku plynu, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek, a dobu trvání závazku. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

16. Soud učinil následující závěry: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaná nepochybně porušila obě smlouvy tím, že neplatila dohodnuté zálohy, v případě, které byly stanoveny nejdříve ve výši 700 Kč měsíčně, později ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaná přestala zálohy hradit od [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila, účinky odstoupení nastaly ke dni [datum]. Je bez pochyb, že žalovaná dosud nezaplatila za plyn odebraný v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 29 109,23 Kč. Se zaplacením nedoplatku je v prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po dni splatnosti zúčtovací faktury. Žaloba byla v této části shledána důvodnou a soud jí vyhověl, stejně jako v části požadující smluvní pokuty ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením tří zálohových plateb (3 x 100 Kč) a závěrečného vyúčtování (100 Kč). Oproti tomu neshledal důvodnou žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 11 200 Kč s příslušným úrokem z prodlení, neboť soud ujednání o smluvní pokutě, z níž žalobkyně svůj nárok dovozuje, považuje za nesrozumitelné a nejasné, narušující rovné postavení účastníků v neprospěch žalované jako spotřebitele, a proto k němu nepřihlížel, jak bude dále blíže zdůvodněno.

17. Podle § 1810 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen spotřebitelské smlouvy) a na závazky z nich vzniklé. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala s žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jednala jako spotřebitel, je třeba jak smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, považovat za smlouvu spotřebitelskou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

18. Podle §1798 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu je smlouvou uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 o. z., z jejího textu je zřejmé, že její obsah byl žalobkyní jako dodavatelem zemního plynu stanoven předem, bez ohledu na konkrétního zákazníka. Rovněž je zřejmé, že žalovaná neměla možnost její obsah nijak ovlivnit. Tyto skutečnosti vyplývají zejména z první strany smlouvy, blíže popsané ve skutkovém zjištění věci.

19. Podle § 2048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalované smluvní pokuty byly sjednány jednak pro případ odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností plynoucích ze smlouvy, jednak pro případ prodlení s jakoukoli platbou, které trvá více než deset dnů.

20. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], dospěl k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Ústavní soud mimo jiné vycházel z toho, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách, na rozdíl např. od obchodních smluv, mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). Citované rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v poměrech odlišné právní úpravy smluvní pokuty. Jeho závěry však byly artikulovány obecně a nikoli jen s poukazem na některé spotřebitelské smlouvy a nikoli jen s poukazem na dnes již neúčinná ustanovená zákona o písemném sjednání smluvní pokuty. Soud je toho názoru, že závěry citovaného rozhodnutí jsou použitelné i v poměrech současné právní úpravy, stejně jako v poměrech stávající právní úpravy přetrvává zákonná úprava ochrany spotřebitele.

21. Soud výše popsal, jakým způsobem je strukturována smlouva o dodávkách plynu, a to včetně její grafické podoby, kdy přední strana obsahující ujednání o smluvních pokutách je psána malým písmem, nárok na smluvní pokutu je složitě formulován v dlouhém a nepřehledném souvětí, jehož význam nemůže běžný spotřebitel pochopit ani po opakovaném přečtení. Skutečnost, že ujednání o smluvních pokutách jsou obsažena v obecně označeném odstavci„ Ostatní ujednání“, lze nepochybně přičíst snaze dodavatele skrýt tato nevýhodná ujednání s předpokladem, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. O tom svědčí i skutečnost, že žalobkyně žalovanou na smluvní pokuty neupozornila v rámci Informací pro spotřebitele, ač by to s ohledem na závažnost takového ujednání, bylo více než vhodné. Takové upozornění by totiž řadu spotřebitelů od uzavření smlouvy odradilo. Z postupu žalobkyně při formulaci smluv lze vyčíst snahu vyhnout se dopadu citovaného nálezu Ústavního soudu tím, že ujednání o smluvních pokutách, v minulosti pravidelně umisťované do obchodních podmínek, nyní vtělila přímo do textu smlouvy, čímž je„ opatřila“ podpisem spotřebitele. Žalobkyně však, dle názoru soudu, ujednání o smluvních pokutách neoprostila dalších vad, které citovaný nález vytýká, a to nepřehlednosti, složitých a nesrozumitelných formulací, malého písma, skryté formy a nevýhodnosti pro spotřebitele, když pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem smluvní pokuta sjednána není.

22. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

23. Podle článku 3 odst. 1 směrnice [číslo], smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Článek 6 odst. 1 směrnice [číslo] stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.

24. Podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí [číslo] z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [číslo] až [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno], s . [anonymizováno] [číslo], bod [anonymizováno], a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], [obec] [anonymizováno], bod 26 a [anonymizována dvě slova], bod 31). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku zamýšlenému článkem 6 směrnice [číslo], totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán a přispět ke splnění cíle stanoveného článkem 7 směrnice, neboť takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne [datum], [anonymizováno], C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod [anonymizováno], a výše uvedený rozsudek [příjmení] [jméno], bod 27).

25. Při testu přiměřenosti podle § 1813 o. z. soud vycházel z toho, že smluvní pokuta je institutem utvrzení dluhu. Posuzoval, jakou funkci měla sjednaná smluvní pokuta plnit. Dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením jakékoli platby měla plnit funkci paušalizované náhrady škody, neboť v každém případě prodlení žalobkyně zasílala žalované upomínku, s čímž jí vznikaly náklady, které by nevznikly, pokud by žalovaná plnila smluvní povinnosti řádně. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část, následující po dni ukončení dodávky do konce původně dohodnuté doby trvání smlouvy, měla plnit primárně funkci preventivní – měla působit na žalovanou, aby setrvala po stanovenou dobu ve smluvním vztahu a po porušení utvrzené povinnosti byla aktivována její funkce kompenzační a sankční. Cílem takto sjednané smluvní pokuty tedy bylo nejprve odstrašovat od budoucího porušení závazku a pro případ nedostatečného odrazení umožnit, aby žalobkyně získala plnění od žalované bez jakéhokoliv protiplnění – a z porušení závazku profitovat.

26. Soud se dále zabýval srovnáním postavení spotřebitele se sjednanou smluvní pokutou a bez sjednané smluvní pokuty a otázkou, zda, pokud by smluvní pokuta sjednána nebyla, by spotřebiteli vznikla povinnost nahradit dodavateli škodu. Zabýval se také otázkou, jakým rizikům čelí dodavatel, když jím vytvořená smlouva obsahuje taková sankční ujednání v neprospěch spotřebitele. Pokud spotřebitel ve smluvním vztahu nesetrvá, tak ale také plyn nespotřebovává a nevzniká mu povinnost za ni platit. Stejně tak pokud spotřebitel sice ve vztahu setrvá, ale odebírá méně, než dodavatel při uzavírání smlouvy předpokládal (např. v době, kdy tráví část roku pracovně v zahraničí, na chatě apod.) anebo neodebírá vůbec, nedosáhne dodavatel očekávaného zisku. Dodavatel nikdy nemůže mít jistotu, jaká bude spotřeba dodávané komodity spotřebiteli a pokud ji nakupuje předem, musí své podnikatelské riziko ošetřit. Podnikatelské riziko je však, dle názoru soudu nevýznamné, neboť tak jak existují spotřebitelé, kteří spotřebují méně, na druhé straně jsou spotřebitelé, kteří spotřebují více, než bylo předpokládáno. Pokud by spotřebitel bez sjednané smluvní pokuty odebíral méně, nebo vůbec, nebyl by povinen hradit dodavateli škodu, neboť žádná škoda nevzniká. Soud je toho názoru, že požadavkem na smluvní pokutu žalobkyně nepoctivě přenáší obchodní riziko na spotřebitele, aniž by to bylo spotřebiteli kompenzováno významnější výhodou. Soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za kalendářní měsíc, je ujednáním, které způsobuje nerovnováhu práv a povinností stran. Nerovnováha vyplývá i z toho, že pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem, žádná smluvní pokuta sjednána není (viz čl. 8 obchodních podmínek). Zjištěnou nerovnováhu považuje soud za významnou. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně je v porovnání s předpokládanou cenou, kdy soud vychází z toho, že tato cena měla být přibližně reprezentována výší stanovené zálohy (v okamžiku uzavření smlouvy 700 Kč měsíčně) nepřiměřeně vysoká, když dosahuje více než 50 %.

27. Jak již bylo řečeno shora, soud má za to, že dodavatel, resp. žalobkyně nejednala vůči spotřebiteli, resp. žalované poctivě. Informace o smluvních pokutách nebyly poskytnuty jasně a srozumitelně, byly skryty v odstavci s obecným názvem, a to v rozvláčném, formulačně složitém (to neplatí o ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za prodlení s placením), a v , pro běžného člověka, nepochopitelném souvětí. Žalovaná o pokutách nebyla poučena předem, ač se k tomu nabízely např.„ Informace pro zákazníka – spotřebitele“. Toto klíčové ujednání snadno mohlo navozovat dojem méně relevantního obsahu, který je pro zákazníky nepodstatný a zbytkový.

28. Na základě popsaných úvah dospěl k závěru, že ujednání o smluvních pokutách zakládají ve smyslu § 1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalované jako spotřebitele a soud k tomuto ujednání smlouvy nepřihlédl, a proto nárok na zaplacení smluvních pokut ve výši 11 200 Kč zamítl.

29. O úrocích z prodlení v části, v níž byla žaloba shledána důvodnou, bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Převážný úspěch v předmětné věci měla žalobkyně, a to v rozsahu 72 %, přísluší jí proto právo na náhradu 44 % z účelně vynaložených nákladů řízení, tvořených soudním poplatkem a odměnou za právní zastoupení. Soudní poplatek činil v posuzované věci 1 632 Kč, odměna za právní zastoupení byla stanovena v souladu s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za dva úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) 2 x 500 Kč, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 252 Kč. Z celkových nákladů řízení ve výši 3 084 Kč činí 44 % 1 357 Kč, v tomto rozsahu byly náklady žalobkyni přiznány.