10 C 132/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno- Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro 243 544,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně tituly před jménem tituly před jménem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokátky se sídlem v Anonymizováno.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušným (zákonným) úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila tím, že pracovníky právnická osoba., zmocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, bylo kontrolou č. hodnota dne datum zjištěno, že žalovaný provádí na adrese adresa, právnická osoba, neoprávněný odběr z elektrizační soustavy a vznikl jí tak nárok na náhradu škody. Kontrolou elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci, konkrétně byla odstraněna provozní plomba na krytu neměřených částí elektroinstalace. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru výrobního čísla hodnota bylo kontrolou zjištěno, že derivační propojky ve fázích Anonymizováno, Anonymizováno jsou rozpojené a elektroměr v těchto fázích neregistruje spotřebu elektřiny. Podle znaleckého posudku došlo k neoprávněné manipulaci s derivačními propojkami fází Anonymizováno, Anonymizováno. Žalobou uplatněný nárok tvoří škoda za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka. Faktura č. hodnota, splatná dne datum, byla žalovanému doručena, žalovaný ji dosud nezaplatil.

2. Ke způsobu výpočtu požadované škody žalobkyně uvedla, že postupovala podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen „vyhláška“), vynásobila množství odebrané elektřiny a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb, stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, takto: (35 326 kWh – 0 kWh) x 6,adresa Kč/kWh = částka. Do nákladů na zjištění neoprávněného odběru byla zahrnuta paušální částka vyplacená společnosti NTL Forencis a.s. obsahující veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a prokázání neoprávněného odběru.

3. Žalobkyně dále doplnila, že výše škody byla stanovena od data předposledního periodického odečtu dne datum do dne zjištění neoprávněného odběru dne datum. Stanovila ji na základě rozdílu mezi hodnotami, které naměřil nově osazený elektroměr a původní elektroměr, do kterého bylo protiprávně zasahováno. Vysvětlila, že nově osazený elektroměr zaznamenával průměrnou denní spotřebu ve výši 116,3 kWh, přičemž původní elektroměr pouze 52,5 kWh, a tedy výše škody při přepočtu na jeden den činila 63,8 kWh. Tu žalobkyně vynásobila počtem dní trvání neoprávněného odběru. Stanovená výše škody je tedy dopočtem mezi reálnou spotřebou a spotřebou, kterou stanovil původní elektroměr.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Nesouhlasil s žalobou co do základu, ani co do výše uplatněného nároku. Namítal, že k neoprávněnému odběru nedošlo, a pokud by k němu bývalo došlo, měla být škoda vypočtena od posledního reálného odpočtu, k němuž došlo datum, nikoli od datum, jak učinila žalobkyně. Uvedl, že si je vědom odpovědnosti vlastníka objektu, ta však nemůže být absolutní. Žalobkyně měla objektivní možnost zjistit poškození elektroměru nejpozději datum, kdy pracovník žalobkyně provádějící fyzickou kontrolu elektroměru, mohl odhalit na první pohled problikávající kontrolky. Namítal i to, že poškození elektroměru a vylomení zámku mohl způsobit pracovník žalobkyně. Žalovaný žalobkyni rovněž vytýkal, že se nepokusila o žádné konkrétní určení skutečné škody a automaticky bez dalšího vyčíslila škodu v maximální (fiktivní) výši, která však neodpovídá realitě. Uvedl, že byl ochoten jednat o úhradách skutečně spotřebované elektřiny, odmítá však žalobkyni hradit nadkompenzaci, kterou vnímá jako sankci.

5. Ze smlouvy o připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo zjištěno, že byla účastníky uzavřena dne datum, žalobkyně se v ní zavázala připojit odběrné elektrické zařízení žalovaného k distribuční soustavě a zajistit mu rezervovaný příkon. adresa připojení je objekt na adrese právnická osoba, adresa. Z výpovědi žalovaného a z fotografií předložených účastníky bylo zjištěno, že jde o nemovitou věc ve vlastnictví žalovaného – komerční objekt, v němž se nachází restaurace a prodejna potravin. Žalovaný v tomto objektu podniká, provozuje hospodu Dragon (výpis z živnostenského rejstříku), část je pronajata jméno FO, který zde provozuje prodejnu potravin (výpověď žalovaného a svědka jméno FO). Z fotografií, videozáznamu i z vyjádření žalovaného bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč je umístěn na obvodové, vnější zdi objektu.

6. Plnou mocí ze dne datum zmocnila žalobkyně společnost právnická osoba. (dále jen NTL) mimo jiné k tomu, aby na základě jejího požadavku prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu § 51, § 52, § 53 energetického zákona, včetně zamezení jejich pokračování. Z oznámení o úpravě ceny dle Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě bylo zjištěno, že cena za kontrolu odběrného místa, při níž byl zjištěn neoprávněný odběr, kdy se jedná o odběr prostřednictvím upraveného měřícího zařízení, byla dohodnuta ve výši částka (oznámení právnická osoba ze dne datum).

7. Z protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že dne datum byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče, elektroměru výrobního čísla hodnota, který byl opatřen nepoškozenými úředními samolepkami. Po sejmutí krytu svorkovnice a kontrole zapojení bylo zjištěno, že na fázích Anonymizováno a Anonymizováno jsou odsunuté derivační klemy, takže elektroměr v těchto fázích nezaznamenává spotřebu elektřiny. Z videozáznamu pořízeného pracovníky NTL byl zjištěn podrobný a úplný průběh kontroly, která trvala od Anonymizováno:Anonymizováno do Anonymizováno:Anonymizováno hodin. Je z něho patrné, že poté, kdy demontovali kryt svorkovnice, provedli přezkoušení, zda je měřena spotřeba elektřiny jednotlivými fázemi Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno a zjistili, že derivační propojky ve fázích Anonymizováno, Anonymizováno jsou rozpojené a není v nich registrována spotřeba. Elektroměr byl proto zajištěn bezpečnostními přelepkami a za přítomnosti Policie ČR, jejíž příslušníci byli na místo přivoláni, demontován a odeslán na expertízu. V místě bylo zanecháno Oznámení o výsledku kontroly, při níž bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci a manipulace s měřícím zařízením se závěrem, že došlo k neoprávněnému odběru (oznámení ze dne datum).

8. Z videozáznamu o průběhu kontroly, jakož i z výslechu svědků – techniků Anonymizováno jméno FO a jméno FO bylo zjištěno, že skříň, v níž byl umístěn elektroměr, měla poničený zámek, bezpečnostní přelepky, které tam předtím umístil zaměstnanec žalobkyně, který pojal podezření na neoprávněný odběr, byly nepoškozené. Po zjištění neoprávněného odběru učiněného po přezkoušení všech tří fází, a po příjezdu Policie ČR svědek jméno FO vstoupil do restaurace a do prodejny potravin, kde se přítomným osobám snažil vysvětlit, co bylo zjištěno a požádal je, aby ho pustili dovnitř, aby mohl zdokumentovat elektrické spotřebiče zde umístěné. Ze záznamu je patrné, že přítomné osoby byly vietnamské národnosti, špatně komunikovaly česky, svědek byl odkázán na majitele objektu, bez jehož souhlasu ho pustit dovnitř nechtěly. Žalovaný byl v době kontroly ve Vietnamu, přesto se ho svědek snažil kontaktovat, telefon byl nedostupný.

9. Ze znaleckého posudku č. 10/2020 bylo zjištěno, že elektroměr nevykazuje vnější mechanoskopické poškození, došlo však k manipulaci s derivační propojkou na fázi Anonymizováno a s derivační propojkou na fázi Anonymizováno (obě derivační propojky byly rozpojené). Derivační propojky nebyly mechanicky poškozené, na jejich lícové straně se v oblasti okénka nacházely vrypy a při odběru elektrické energie došlo k neoprávněnému odběru. Ze zkušebního protokolu a z osvědčení o přezkoušení měřidla vyplynulo, že elektroměr výrobního čísla hodnota splňuje metrologické a technické požadavky.

10. Oznámením, které bylo žalovanému doručeno dne právnická osoba. Anonymizováno (oznámení a doklad o doručení – dodejka), byly žalovanému sděleny výsledky kontroly a byl informován o navrhované výši škody způsobené neoprávněným odběrem. Fakturou č. hodnota byla žalovanému vyúčtována škoda za neoprávněný odběr ve výši částka, splatnost faktury byla stanovena na datum. Z podkladů – „Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ – vyplynulo, že žalobkyně při výpočtu vycházela z období neoprávněného odběru od datum (datum předposledního pravidelného odečtu) do datum (datum zjištění neoprávněného odběru). Do škody byly, kromě pravděpodobné ceny elektřiny spotřebované za 553 dnů, zahrnuty náklady na znalecký posudek – částka, náklady na přerušení (zamezení neoprávněnému odběru) – částka a náklady na přezkoušení elektroměru – částka, tedy náklady ve výši částka (bez DPH), resp. částka (včetně DPH). Opravným daňovým dokladem (dobropisem) vystaveným dne datum byla vyúčtovaná škoda snížena o částka. Skutečnost, že náklady na zjištění neoprávněného odběru byly žalobkyní uhrazeny, vyplývá z čestných prohlášení zaměstnankyně žalobkyně jméno FO ze dne datum.

11. Z písemného stanoviska žalovaného datovaného dnem datum vyplynulo, že žalovaný existenci neoprávněného odběru i náhradu škody odmítl.

12. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že na objektu, který využívá k podnikání, je pouze jeden elektroměr, nájemce potravin mu platí měsíční nájemné, které zahrnuje i elektřinu a vodu. Žádné přeúčtování mezi sebou nedělají. Pravidelně sledoval spotřebu elektřiny, první čtyři roky platil měsíční zálohy ve výši částka měsíčně, pak byly zálohy sníženy na částka měsíčně. K většímu poklesu spotřebované elektřiny došlo mezi roky Anonymizováno a Anonymizováno, kdy přecházel na jiný způsob vytápění (z elektřiny na plyn), další pokles spojoval s výměnou žárovek na energeticky úsporné a s ukončením provozování herny – výherních hracích automatů v Anonymizováno Anonymizováno. V objektu jsou i další prostory, které jsou nevyužívané, výjimečně bývají pronajímány, naposledy tu byl v roce Anonymizováno nějaký koncert. Elektroměr kontroloval příležitostně, v době kontroly, tedy datum, byl ve Vietnamu.

13. Z periodických faktur za sdružené služby dodávky elektřiny předložených žalovaným bylo zjištěno následující: za období od datum do datum (361 dnů) vyúčtována spotřeba 23,789 MWh, tedy denní průměrná spotřeba 65,90 kWh, za období od datum do datum (363 dnů) vyúčtována spotřeba 18,068 MWh, tedy denní průměrná spotřeba 49,77 kWh, za období od datum do datum (363 dnů) vyúčtována spotřeba 18,221 MWh, tedy denní průměrná spotřeba 50,20 kWh, za období od datum do datum (363 dnů) vyúčtována spotřeba 30 020 kWh, tedy denní průměrná spotřeba 82,70 kWh, za období od datum do datum (371 dnů) vyúčtována spotřeba 38 422 kWh, tedy denní průměrná spotřeba 105,27 kWh.

14. Z historie přehledu spotřeby v odběrném místě sestavené žalobkyní do tabulky vyplynulo, že před uzavřením smlouvy s žalovaným, tedy v době, kdy nemovitost vlastnil někdo jiný, činila průměrná denní spotřeba elektřiny 68,59 kWh (od datum do datum) a 80,83 kWh (od datum do datum). V době po výměně elektroměru vzrostla průměrná denní spotřeba elektřiny na 116,46 kWh (od datum do právnická osoba. Anonymizováno), na 104,74 kWh (od datum do datum) a na 105,27 kWh (od datum do datum).

15. Z potvrzení o platbách předložených žalovaným vyplynulo, že v době od Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno platil zálohy ve výši částka měsíčně, od Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno platil zálohy ve výši částka a dne datum uhradil nedoplatek ve výši částka.

16. Upomínkou ze dne datum a předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný o zaplacení upomenut.

17. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 3. zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je (také) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

18. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen „vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

20. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

21. Podle § 9 odst. 3 vyhlášky u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě.

22. Podle § 9 odst. 4 vyhlášky u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí právnická osoba vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b).

23. Podle § 9 odst. 5 vyhlášky se výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.

24. Podle § 9 odst. 6 vyhlášky hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

25. Podle § 9 odst. 7 vyhlášky v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

26. Podle § 9 odst. 8 vyhlášky množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený i. součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, ii. součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

27. Ve smyslu § 9 odst. 9 vyhlášky se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odst. 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

28. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

29. Pokud zákazník odebírá nikým neměřenou elektřinu, škoda nevzniká obchodníkovi s elektřinou nebo výrobci elektřiny, ale provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy (jedná se o tzv. netechnické ztráty v soustavě). Z toho plyne, že žalobkyně je jako provozovatelka distribuční soustavy v posuzované věci aktivně věcně legitimovaná.

30. Neoprávněný odběr elektřiny lze vymezit jako objektivně existující stav v určitém odběrném místě. Z hlediska zákona je nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil, postačuje, že byl např. proveden zásah do měřícího zařízení, není klíčové, kdo tak učinil. Jedná se např. o situace, kdy je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

31. V posuzované věci bylo prokázáno, že v odběrném místě shora označeném, které je komerčním objektem – místem podnikání žalovaného, došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Jak protokolem o kontrole odběrného místa ze dne datum, tak videozáznamem kontroly a výslechem svědků – jméno FO a jméno FO bylo prokázáno, že došlo k zásahu do měřicího zařízení – elektroměru výrobního č. hodnota, v jehož důsledku nebyla měřena elektřina ve dvou ze tří fází. Příčinou byly odsunuté derivační klemy, rozpojené derivační propojky ve fázích Anonymizováno, Anonymizováno. Elektroměr v těchto fázích nezaznamenával spotřebu elektřiny, v důsledku čehož byla skutečná spotřeba zkreslena ve prospěch žalovaného. Zásah do měřicího zařízení byl spolehlivě prokázán též znaleckým posudkem č. 10/2020, který konstatoval, že elektroměr sice nevykazuje vnější mechanoskopické poškození, došlo však k manipulaci s derivačními propojkami na fázích Anonymizováno a Anonymizováno (obě derivační propojky byly rozpojené).

32. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je konstruována jako objektivní, k jejímu zjištění tedy postačuje, že k neoprávněnému odběru došlo. Je zásadně nerozhodné, kdo ho zavinil. Jestliže byl neoprávněný odběr prokázán, nese odpovědnost odběratel, který se své odpovědnosti nemůže zprostit poukazem na to, že si nebyl vědom zásahu do měřicího zařízení.

33. Žalovaný jako odběratel nese odpovědnost za neoprávněný odběr, k němuž prokazatelně došlo a to bez ohledu na to, zda si zásahu do měřicího zařízení byl vědom či nikoliv. Jeho tvrzení, že do elektroměru sám nezasáhl, na tomto závěru nic nemění, stejně jako skutečnost, že byl v době kontroly ve Vietnamu.

34. Ze shora citované zákonné úpravy plyne, že v případech náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem má vždy přednost náhrada skutečné škody. Alternativním způsobem, který přichází na řadu v případě, že skutečně vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů určit nelze, je stanovení náhrady podle § 9 vyhlášky.

35. Obecně platí, že skutečná škoda se v případech neoprávněného odběru prokazuje velmi obtížně. Žalobkyně nemá právo kontrolovat vnitřní instalaci odběrného místa a nemůže vědět, jaké spotřebiče byly v době trvání neoprávněného odběru používány. Provedenými důkazy – videozáznamem kontroly, výpověďmi svědků jméno FO a jméno FO, ale i výslechem žalovaného a svědka jméno FO – bylo prokázáno, že bezprostředně po zjištění neoprávněného odběru nebyl pracovník Anonymizováno do prostor restaurace a prodejny vpuštěn a nemohl tak zjistit počet a druh elektrospotřebičů v odběrném místě umístěných. Ze záznamu je zřetelné, že osoby nacházející se v objektu v době kontroly jsou vietnamské národnosti, odkazují svědka na nutný souhlas majitele se vstupem do objektu. Svědek se s žalovaným pokusil spojit telefonicky, telefon však byl nedostupný. Protože zjištění celkové spotřeby elektřiny a vyčíslení škody na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů nebylo možné, byl pro určení náhrady použit výpočet uvedený ve vyhlášce.

36. Právní úprava výpočtu náhrady škody neoprávněným odběrem elektřiny je mimo jiné založena na tom, že domněnka, že neoprávněný odběr trval od předposledního pravidelného odečtu, se uplatní, když provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny (§ 9 odst. 6 vyhlášky). Odběrateli je dána možnost, aby prokázal, že neoprávněný odběr trval po kratší dobu. Protože žalovaný namítal, že nejpozději při pravidelném odečtu dne datum měl a mohl být neoprávněný odběr zjištěn, a že tedy by se měl neoprávněný odběr počítat až od datum, byl žalovaný poučen o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k tomu, že neoprávněný odběr trval po kratší dobu, než ze které vycházela žalobkyně při aplikaci vyhlášky. Žalovaný na výzvu soudu reagoval vyjádřením, že pokud obdobný zaměstnanec, který pojal podezření na neoprávněný odběr dne datum nepojal při optické kontrole elektroměru dne datum podezření žádné, je třeba považovat za nezpochybnitelný fakt, že v danou dobu byl elektroměr nepoškozený a řádně fungující. Tento fakt považuje za prokázaný výpovědí svědka jméno FO a videozáznamem, na němž jsou problikávající fáze L2 a L3 zřetelné. Podle jeho názoru by neoprávněný odběr neměl být vyčíslen za 558 dnů, ale jen za 189 dnů.

37. Soud se s tímto názorem žalovaného neztotožnil. Pravidelné odečty elektroměrů provádějí osoby, které nejsou odborníky – elektrotechniky, které by byly schopny odborně posoudit, zda došlo k zásahu do elektroměru. Jde o „odečítače“, kteří toliko pohledem zjišťují spotřebu. Nejsou schopny odborně posoudit význam problikávajících diodek. Jistě by byly schopny odhalit zjevné, např. mechanické poškození, nikoli však takový sofistikovaný zásah, jako odsunuté derivační klemy na některých fázích. Z výpovědi svědka jméno FO i z videozáznamu o průběhu kontroly skutečně vyplynulo, že diody elektroměru problikávaly, to však laikovi nemusí signalizovat, že jde o poruchu. Sám svědek jméno FO potvrdil, že problikávání bylo patrné, ale také to, že může mít různou příčinu, ne vždy se musí jednat o poškozený elektroměr. To, že do elektroměru skutečně zasaženo bylo, se potvrdilo až přezkoušením jednotlivých fází a následným odborným posouzením. Tvrzení žalovaného, že pokud by byl elektroměr porušen již v době minulé kontroly, musel by zásah být, při vynaložení odborné péče, odhalen, považuje soud za účelové. Soud tedy nesouhlasí s názorem žalovaného, že neoprávněný odběr bylo třeba počítat až od datum. Je toho názoru, že žalobkyně, která stanovila začátek neoprávněného odběru od data předposledního periodického odečtu - datum - postupovala v souladu s vyhláškou.

38. Cena elektřiny při neoprávněném odběru činila podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro rok 2019 - 6,adresa Kč/kWh.

39. Energetickými regulačními věstníky obsahujícími Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (č. 5/2018 a č. 10/2018) a interním dokumentem žalobkyně „Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ bylo prokázáno, že žalobkyně při výpočtu neoprávněně odebrané elektřiny vycházela z rozdílu průměrné denní spotřeby zaznamenané elektroměrem, do něhož bylo zasaženo a průměrné denní spotřeby naměřené novým elektroměrem. Jako počátek neoprávněného odběru stanovila den předposledního pravidelného odečtu – datum a jako konec den zjištění neoprávněného odběru – datum. Výpočet byl tedy proveden za 553 dnů.

40. V případě, že by žalobkyně při výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem postupovala druhým v úvahu přicházejícím způsobem, totiž podle § 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s § 9 odst. 4 vyhlášky, kdy na odběrném místě byl osazen hlavní jistič s proudovou hodnotou hodnota x 40 A, by byl, s přihlédnutím k tomu, že byly rozpojené derivační propojky na fázích Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž první fáze měřila spotřebu, takže by pro výpočet byla použita hodnota hodnota x 40 A, výpočet následující: i. technicky dosažitelný příkon na odběrném místě 0,230 kV x 2 fáze x 40 A = 18,4 kW ii. doba denního využití – 24 hodin výpočet: 18,4 kW x 24 hodin x 553 dnů = 244 204,8 kWh (hodnota technicky dosažitelné spotřeby za dobu trvání neoprávněného odběru) Po vynásobení množství neoprávněně odebrané elektřiny součinitelem 0,2 v sítích nízkého napětí a 0,5 v sítích nad 1 kV je výsledné množství 48 840,96 kWh (244 204,8 x 0,2) a po následném vynásobení cenou dle cenového rozhodnutí ERÚ platného v době zjištění neoprávněného odběru, kdy tato cena je složena z ceny odchylky a ostatních regulovaných cen, by celková škoda byla vyčíslena takto: 48 840,96 x 6,adresa Kč/kWh = částka.

41. Při srovnání obou způsobů výpočtu škody za neoprávněný odběr, tedy způsobu použitého žalobkyní a způsobu popsaného v bodě 40, lze uzavřít, že výpočet použitý žalobkyní je pro žalovaného výhodnější a lépe vystihuje „kompenzační princip.“ 42. Kromě ceny za neoprávněně odebranou elektřinu – částka byly žalobkyní do vyúčtování zahrnuty náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru v celkové výši částka. právnická osoba s tímto vyúčtováním pak byla vystavena faktura, která byla žalovanému doručena, a kterou žalovaný odmítl uhradit.

43. Soud shledal žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl. Žaloba je po právu jak co do základu, neboť bylo prokázáno, že k neoprávněnému odběru skutečně došlo, a že za něj odpovídá žalovaný, tak co do výše, když bylo prokázáno, že skutečnou škodu nebylo možné objektivně zjistit, a proto byla vypočtena v souladu s vyhláškou. Neoprávněný odběr tak, jak byl žalobkyní vyčíslen, tedy ve výši rozdílu průměrné denní spotřeby zaznamenané elektroměrem, do něhož bylo zasaženo, a průměrné denní spotřeby zaznamenané novým elektroměrem naplňuje kompenzační princip a je pro žalovaného výhodnější, než výpočet popsaný v bodě 40. Zahrnuje cenu předpokládaného množství odebrané elektřiny – částka a náklady na zjištění neoprávněného odběru – částka. Do nákladů na zjišťování spadá paušální částka vyplacená Anonymizováno, jejíž zaměstnanci provedli kontrolu odběrného místa (částka), odměna za znalecký posudek (částka), náklady na přezkoušení elektroměru (částka) a DPH (částka). právnická osoba s vyúčtováním pak byla vystavena faktura, která byla žalovanému doručena, a kterou žalovaný odmítl uhradit.

44. Námitka žalovaného, že výše škody byla stanovena v nereálně vysoké výši, když vyčíslená částka odpovídá téměř trojnásobku průměrného odběru v minulých letech, byť tendence spotřeby (odběru) elektřiny byla v průběhu času konstantní, není důvodná. Žalovaný zřejmě přehlédl, že účtovaným obdobím je 553 dnů, nikoli jeden rok, jak bylo pravidlem v běžných, periodických vyúčtováních. Při neoprávněném odběru byla spotřeba vypočtena na 35 326 kWh, při přepočtu na jeden den tedy průměrná spotřeba činila 63,8 KWh. Při srovnání průměrné denní spotřeby v předcházejících obdobích (viz bod 13 odůvodnění) lze dospět k závěru, že spotřeba při neoprávněném odběru byla stanovena v úrovni odpovídající spotřebě pravidelně vykazované do datum. Oproti tomu spotřeba elektřiny po výměně elektroměru prudce narostla, aktuální denní spotřeba se pohybuje nad 100 kWh/denně. To je dokladem toho, že v odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru, při němž bylo množství spotřebované elektřiny významně zkresleno ve prospěch žalovaného a v neprospěch dodavatele.

45. Pokud jde o námitku žalovaného spočívající v tvrzení, že byl při kontrole zjištěn porušený zámek skříně elektroměru, ani té nelze přiznat opodstatnění. Samotný zámek skříně nijak nesouvisí s funkčností elektroměru. Elektroměr byl podroben odbornému přezkoušení a bylo shledáno, že je funkční. Důvodem, proč byla zkreslena spotřeba elektřiny, nebyl ulomený zámek, nýbrž odsunuté derivační propojky nacházející se pod krytem svorkovnice.

46. Rovněž důkazně prokázané tvrzení žalovaného, že po celou dobu platil zálohy a vyúčtování spotřebované elektřiny na shora uvedených závěrech soudu nic nemění. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za „skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřicího zařízení reálně určit. Jestliže takto stanovená škoda, na jejíž náhradu má nárok toliko provozovatel distribuční soustavy, v sobě zahrnuje též platby za skutečný odběr, který ovšem nelze, z důvodu zásahu do měřicího zařízení objektivně změřit, nezbývá než dovodit, že zatímco provozovatel distribuční soustavy má na plnění ve výši vypočtené podle vyhlášky vůči neoprávněnému odběrateli nárok, platba poskytnutá za totéž období obchodníkovi s elektřinou na základě měření provedeného zařízením, do něhož bylo neoprávněně zasaženo, představuje plnění bez právního důvodu (§ 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o. z.). V tomto směru odkazuje soud na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. usnesení NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka, č. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Rovněž je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum, z jehož odůvodnění se podává, že: „soudní praxe se ustálila v závěru, že jak v případě neoprávněného odběru elektřiny připojením s dysfunkčním měřícím zařízením, tak při neoprávněném odběru elektřiny, který měřící zařízení zcela obchází, platí, že náhradu škody takovým odběrem způsobené je nutno pojímat jako platbu za celkovou spotřebu elektřiny uskutečněnou v daném období. Úhrada vypočtená podle § 9 vyhlášky v sobě zahrnuje plnění nejen za elektřinu odebranou v odběrném místě neoprávněně, nýbrž i za měřenou elektřinu odebíranou v daném objektu po právu. Částky žalovaným poskytované coby úplaty za měřenou elektřinu odebíranou v tomtéž období je třeba po nahrazení takto vyčíslené škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny považovat za plnění bez právního důvodu. Jinak řečeno, jestliže odběratel elektrické energie poskytl dodavateli platby za účelem úhrady (byť chybně) naměřené spotřeby elektřiny v daném období, je nutné tyto platby odečíst od vyčíslené náhrady škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka); v opačném případě by byl neoprávněně zvýhodněn ten odběratel, který by dodavateli žádnou částku za měřenou elektřinu neuhradil.“ 47. V posuzované věci žalovaný v době neoprávněného odběru za legálně odebranou elektřinu platil zálohy dodavateli právnická osoba. Vzhledem k tomu, že se jako správný uplatnil způsob výpočtu použitý žalobkyní, která při výpočtu množství neoprávněně odebrané elektřiny vycházela z rozdílu průměrné denní spotřeby zaznamenané elektroměrem, do něhož bylo zasaženo, a průměrné denní spotřeby naměřené novým elektroměrem, tj. de facto se domáhala náhrady škody jen za neměřenou spotřebu, je možné žalovaným zaplacené zálohy zohlednit jen v tom rozsahu, v jakém nebyly spotřebovány na úhradu měřené spotřeby elektřiny dodavateli.

48. S ohledem na shora uvedený závěr o důvodnosti žaloby soud konstatuje, že žalovaný je v prodlení se zaplacením neoprávněného odběru od datum, tedy ode dne následujícího po splatnosti faktury, jíž byl neoprávněný odběr vyúčtován. Z toho důvodu je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nař. vlády 351/2013 Sb. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z.

49. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která měla ve věci úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a odměnou za právní zastoupení. Za právní zastoupení bylo žalobkyni přiznáno právo na odměnu za 12 úkonů právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, účast na čtyřech jednáních soudu prvního stupně, z nichž jednání konané dne datum trvalo 2,5 hodiny a jednání dne datum 4 hodiny 50 minut), účast na jednání odvolacího soudu a vyjádření k odvolání po částka (§ 7 vyhl. č. 177/1996, advokátní tarif – dále jen a. t.), 12 paušálních náhrad hotových výdajů – 12 x částka (§ 13 odst. 3 a. t.), náhrada za promeškaný čas v rozsahu 16 půlhodin – částka (§ 14 odst. 3 a. t.), náklady spojené s cestou zástupce žalobkyně ke čtyřem jednáním z adresa a zpět – 3 x částka a právnická osoba Anonymizováno,Anonymizováno Kč, náklady spojené s cestou zástupce žalobkyně k jednání odvolacího soudu z adresa a zpět ve výši částka a daň z přidané hodnoty ve výši částka (21 % ze součtu odměny, paušálních náhrad a hotových výdajů, tedy z částky částka). Celkové náklady řízení činí částka.

50. Soud neshledal důvodu pro aplikaci § 150 o. s. ř. a využití moderačního oprávnění. Žalovaný považoval za důvod pro moderaci skutečnost, že žalobkyně až v průběhu odvolacího řízení, objasnila řádně skutkový základ uplatněného nároku, a že teprve v odvolacím řízení vysvětlila, že žalobou není uplatňován fiktivní výpočet, ale rozdíl mezi skutečnou spotřebou a spotřebou měřenou novým elektroměrem. Žalobkyně však, dle názoru soudu, dostatečně objasnila skutkový základ věci již před prvním rozhodnutím ve věci vydaným, s žalovaným vedla vyjednávání v předžalobní fázi sporu i v průběhu řízení, projevila snahu o smírné řešení, kterého se nepodařilo dosáhnout pro postoj žalovaného. Důvody označené žalovaným nelze považovat za důvody pro moderaci. 51. adresa k zaplacení byla s ohledem na délku probíhajícího řízení, i s ohledem na dobu, která uplynula od doby, kdy se žalovaný o vyúčtování dozvěděl, stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.