10 C 143/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. V návrhu uvedl, že co do výše částka jde o dluh spočívající v nezaplacené ceně díla, který žalovaná uznala dne datum a co do výše částka o smluvní pokutu ujednanou v článku III. uznání., vyčíslenou za prodlení se zaplacení dluhu ve výši 0,3 % denně z částky částka od datum do datum.

2. K výzvě soudu žalobce opravil a doplnil skutková tvrzení tak, že požadavek na zaplacení částky částka představuje dlužné nájemné a poplatky za služby, které byly žalované dodány v souvislosti s užíváním bytu v obec, ulice. Jde o uznaný dluh z titulu nájemního vztahu mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní. Žalovaná ke dni skončení nájemního vztahu (datum) a současně s předáním bytu potvrdila a uznala existenci svého dluhu.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že uznání podepsala, protože potřebovala doklad o ukončení nájmu pro sociálku, žalobce jí doklad o ukončení nechtěl předat, dokud uznání nepodepíše. Žalovanému dluží cca dva nájmy, rozhodně to musí být méně než částka. Po dobu, po kterou byt žalovaného užívala, bylo nájemné částečně hrazeno odborem sociálních věcí, částečně ho hradila sama. Žalovaný si ponechal přeplatek za vodné a stočné, přeplatek za elektřinu a dosud jí nevrátil kauci ve výši částka.

4. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu a dohoda o jeho plnění ve splátkách“ sepsané dne datum bylo zjištěno, že žalovaná v článku I. uznala dluh ve výši částka, který vznikl jako dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu číslo na adrese adresa žalované, který měla od pana celé jméno žalobce v podnájmu. V článku II. se zavázala k měsíčním splátkám ve výši částka s tím, že první splátka bude uhrazena do datum a poslední do datum. V článku III. bylo ujednáno, že v případě prodlení dlužník zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky a v článku IV., že ocitne-li se dlužník v prodlení s plněním splátkového kalendáře, celý zbývající dluh se stává dnem prodlení splatným.

5. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem a nenahrazuje (nemůže nahrazovat) chybějící skutková tvrzení ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. O skutkovém vymezení věci by se mohlo uvažovat, pokud by v uznání dluhu, na něž by bylo v žalobě odkázáno, byl dluh uznán co do konkrétních v něm uvedených důvodů. Předložené písemné prohlášení o uznání dluhu uplatněného žalobou by muselo obsahovat takové skutečnosti, kterými se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (rozsudek NS ČR ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018). Uznání dluhu je utvrzovacím institutem, utvrzovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Není právním titulem vzniku dalšího závazku.

7. Přestože je v textu uznání dluhu označena jako dlužnice jiná osoba (jméno anonymizováno), lze dovodit, že jde o projev vůle žalované, neboť je označena v záhlaví a zjevně jej i podepsala. Z textu však nelze dovodit, za jaké konkrétní období je dluh vyčíslen a co z vyčíslené částky částka představuje dluh na nájmu a co dlužné poplatky za služby. Závazek, k jehož zaplacení se žalovaná zavázala, nebyl jednoznačně identifikován co do důvodu a uznání je neurčité, neboť z něj není patrné, kterých měsíčních plateb nájemného, záloh na služby, či nedoplatku za služby se týká. Pro tuto neurčitost nelze s uznáním spojovat účinek – fikci trvání dluhu v době uznání.

8. Soud zhodnotil skutková tvrzení v žalobě jako nedostatečná, neboť z žaloby nebylo patrné, a to ani po jejím doplnění, za jaké konkrétní období a za jaké služby či položky byl dluh ve výši částka vyúčtován. Chybějící tvrzení se nepodařilo zjistit ani z listiny – uznání dluhu, na kterou žalobce odkázal.

9. Podle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení.

10. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

11. Ze skutkových okolností uvedených v žalobě bylo možné dovodit, že se žalobce domáhá zaplacení částky částka představující dluh žalované na nájemném a na službách spojených s užíváním bytu číslo na adrese anonymizováno adresa v obec a že svůj nárok dovozuje z nájemní smlouvy uzavřené dne datum. Z žaloby nebylo možné zjistit, a to ani po jejím doplnění v dodatečné lhůtě, co z uvedené částky představuje nájemné, co dluh za služby a za které konkrétní období (měsíce) je dluh požadován. V této části byla žaloba zamítnuta pro neusnesení břemene tvrzení, neboť žalobce nesplnil svou povinnost uvést pro věc právně významné skutečnosti a na možný následek s tím spojený byl upozorněn. Žaloba působila odbytým dojmem, soud postrádal i další právně významná tvrzení, např. tvrzení o vlastnickém právu žalobce k bytové jednotce, či o výši dohodnutého nájemného a záloh na služby.

12. Další část žalobou uplatněného nároku – smluvní pokuta ve výši částka byla požadována za porušení povinnosti žalované splácet dluh ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách, nárok na její zaplacení žalobce dovozoval ze stejné listiny – uznání dluhu a dohody o jeho plnění ve splátkách.

13. Podle § 2048 odst. 1, věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Smluvní pokuta utvrzuje splnění povinnosti založené smlouvou a má akcesorickou povahu, neboť vzniká ve vazbě na hlavní závazek. Podmínkou určitosti ujednání o smluvní pokutě je určení povinnosti, na jejíž porušení je smluvní pokuta vázána. Zakázáno je sjednat smluvní pokutu za porušení povinnosti nájemce z nájmu bytu a domu. Pod rubrikou "zakázaná ujednání" normuje § 2239 o. z., že se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu (stejně tak jako se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená). Takové ujednání je zdánlivým právním jednáním a není právně relevantní.

15. V článku III. dohody bylo sjednáno, že v případě, že se dlužník dostane do prodlení, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení. Ve smyslu shora uvedeného jde o zakázané, tedy zdánlivé jednání, k němuž nelze přihlížet. Soud tedy žalobu zamítl i v části, v níž žalobce požadoval smluvní pokutu za nesplácení dlužného nájemného.

16. Žalobce předložil soudu další listiny – nájemní smlouvu uzavřenou účastníky dne datum a předávací protokoly ze dnů datum a datum. Bylo z nich zjištěno, že žalobce pronajal žalované byt číslo v domě adresa v ulici ulice v obec, a to na dobu od datum do datum za měsíční nájemné ve výši částka, že žalovaná byt převzala datum a žalobci jej odevzdala datum. Nevyplynulo z nich, v jaké výši měly být hrazeny zálohy na služby, kdy a jak bylo placeno, jak byl vyčíslen dluh.

17. Závěrem soud shrnuje, že žalobu zamítl v části, v níž žalobce žádal zaplacení částky částka s příslušným úrokem z prodlení pro neunesení břemene tvrzení, neboť tvrzení byla tak nedostatečná, že nebylo možné dovodit, co žalovaná částka představuje. Skutková tvrzení jsou podstatnou částí žaloby a nelze je nahrazoval listinami, i když zcela výjimečně mohou být tvrzení nahrazena odkazem na obsah konkrétní listiny. O takový případ se však v daném případě nejednalo. Úkolem soudu není zkoumat obsah listinných důkazů a„ domýšlet“, čeho se žalobce domáhá. V části požadující smluvní pokutu pak byla žaloba zamítnuta, neboť ujednání o smluvní pokutě mezi pronajímatelem a nájemcem je zákonem zakázáno.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s přihlédnutím k tomu, že žalovaná se práva na náklady řízení vzdala tak, že se žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.