10 C 220/2017

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Mostě.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušným úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o převodu vlastnického práva ke dvěma bungalovům (nemovitým věcem), v níž se žalovaný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo k bungalovům specifikovaným v plánku resortu [anonymizována dvě slova] na ostrově [příjmení] [příjmení] v [země] a žalobkyně se zavázala zaplatit mu kupní cenu ve výši [částka]. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému dohodnutou kupní cenu zaplatila, žalovaný však své povinnosti nedostál, a ani dostát nemohl, neboť ke dni uzavření smlouvy nebyl vlastníkem bungalovů, jež měly být předmětem převodu. Smlouva byla od počátku neplatná a žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil. Ačkoli byl k vydání obohacení ve výši [částka] opakovaně vyzván, peníze dosud nevrátil.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení a s ní spojenou povinnost důkazní. Uvedl, že žalobkyně předložila soudu jen kupní smlouvu o převodu vlastnického práva, z níž není ani zřejmé, zda ji za žalobkyni uzavřela oprávněná osoba. Na straně žalobkyně je tak nedostatek aktivní věcné legitimace. Protože z jejího majetku neušla částka [částka] a nevznikla jí majetková újma, nemohl se na její úkor bezdůvodně obohatit. Částku [částka] nepřijal od žalobkyně, nýbrž od [celé jméno svědka] a tuto částku považoval za odchodné, či náhradu za investice do domečků. Pro případ, že by se soud s jeho argumentací neztotožnil, bránil se tím, že nejpozději dne [datum] nárok žalobkyně zanikl započtením, neboť v tento den vyzval žalobkyni k vrácení kupní ceny domečků, kterou jí sám zaplatil v roce 2010.

3. Námitku započtení žalovaný vznesl v odvolacím řízení. Uvedl, že žalobkyně jedná podvodně ve snaze vylákat od něho plnění. Pokud žalobkyně tvrdí, že nebyl majitelem bungalovů, vyzývá jí k vrácení částky [částka], kterou jí za bungalovy jako kupní cenu zaplatil a zaslal na účet.

4. Účastníky řízení, v němž se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, jsou právnická osoba – společnost s ručením omezeným se sídlem v [anonymizována dvě slova] a fyzická osoba – státní občan České republiky s bydlištěm v České republice. Soud nejprve přezkoumal, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost. Protože mezi Českou republikou a [anonymizována dvě slova] není uzavřena bilaterální smlouva, která by otázku příslušnosti upravovala, bylo třeba postupovat podle zák. [číslo] o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Protože žalovaný má bydliště v obvodu Okresního soudu v Mostě, je tento soud podle procesního předpisu místně příslušným soudem žalovaného a tudíž i soudem, který má pravomoc ve věci rozhodovat.

5. Pokud jde o věcnou příslušnost soudu, věc spadá do věcné příslušnosti okresního soudu, neboť jde zcela jednoznačně o spor, jímž se žalobkyně – obchodní společnost – domáhá vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy, nikoli o spor mezi obchodní společností a jejím společníkem, jak tvrdil žalovaný na začátku řízení.

6. Při řešení otázky, podle které právní úpravy je třeba spor účastníků posoudit, vzal soud v úvahu následující kolizní normy: podle § 41 ZMPS se existence a platnost právního jednání, jakož i následky jeho neplatnosti, řídí týmž právním řádem jako právní poměr jím založený, pokud není zákonem stanoveno nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného. Při určení tohoto právního řádu se postupuje, jako by právní jednání bylo platné. Podle § 42 ZMPS smlouva a jiné právní jednání je platné co do formy, jestliže forma vyhovuje právnímu řádu státu, kterým se a) řídí smlouva nebo jiné právní jednání a právní poměr jimi založený, b) ve kterém byl některým jednajícím učiněn projev vůle, c) ve kterém má některý jednající svůj obvyklý pobyt nebo sídlo, d) ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká. Stanoví-li právní řád, kterým se řídí nebo má řídit právní poměr právním jednáním založený, nebo právní řád státu, ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká, zachování určité formy jako nezbytnou podmínku platnosti, je nutné tuto formu zachovat. Podle § 87 odst. 1 ZMPS se smlouvy se řídí právem státu, s nímž nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo.

7. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaný byl v minulosti společníkem obchodní společnosti – žalobkyně. Společníkem se stal v roce 2010, kdy podíl koupil od svědka [jméno] [příjmení]. Rovněž nebylo sporu, že žalovaný podíl v roce 2014 převedl na [jméno] [příjmení]. K převodu podílu došlo smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne [datum], a to za cenu ve výši [částka].

8. Z úřední činnosti je soudu známo, že pod sp. zn [spisová značka] bylo u zdejšího soudu vedeno řízení, v němž byla jako předběžná otázka posuzována platnost smlouvy o převodu podílu ze dne [datum] a že věc byla postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Otázka platnosti smlouvy o převodu podílu není pro tuto věc právně významná.

9. Ze smlouvy označené jako„ kupní smlouva o převodu vlastnického práva k nemovitostem“, uzavřené dne [datum], bylo zjištěno, že byla vyhotovena v českém jazyce a uzavřena mezi žalovaným (ve smlouvě označen jako prodávající) a žalobkyní (ve smlouvě označena jako kupující) v České republice. Žalobkyně byla ve smlouvě označena jako„ [anonymizována dvě slova] se sídlem v [příjmení] [jméno] [příjmení] 3, [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova]“ Z výpisu z Rejstříku obchodních společností provincie [anonymizováno] a z potvrzení vydaného Odborem pro rozvoj obchodního podnikání Ministerstva obchodu v [země] vyplynulo, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, registrovanou dne [datum] pod registračním číslem (číslo zápisu) [číslo]. I když byla žalobkyně ve smlouvě označena neúplně, lze z jejího obsahu, ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku, k němuž byl připojen i jmenný seznam akcionářů, dovodit, že žalobkyně je subjektem totožným se subjektem vystupujícím ve smlouvě jako kupující. Námitka nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně není důvodná.

10. Smlouvou o převodu vlastnického práva se žalovaný dne [datum] zavázal, že do [datum] převede do majetku kupujícího, tedy žalobkyně, dva bungalovy v resortu [anonymizována dvě slova] na ostrově [anonymizováno] v [země] za vzájemně dohodnutou kupní cenu [částka] ([částka] za jeden bungalov) s tím, že k zaplacení kupní ceny dojde do 14 dnů od skutečného převedení vlastnických práv k oběma bungalovům na kupujícího. V článku II. smlouvy žalovaný prohlásil, že je majitelem dvou bungalovů [anonymizována dvě slova] a v článku III., že vrátí kupní cenu v případě, že se vyskytne skutečnost, která bude převodu bungalovů bránit. Smlouva byla uzavřena v českém jazyce a kromě žalovaného ji podepsal [jméno] [příjmení].

11. Z plánku bungalovů připojeného k licenci – povolení žalobce k provozování hotelové činnosti, je zřejmé, které konkrétní dva bungalovy měly být předmětem převodu. Z fotografií těchto bungalovů pořízených žalobkyní na místě samém, je zjevné, že se jedná o dřevěné rekreační objekty, vystavěné na betonových základech, na něž navazuje cihlová podezdívka.

12. Z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] bylo zjištěno, že z účtu [celé jméno svědka] byla dne [datum] odeslána na účet žalovaného částka [částka]. Jako účel platby bylo uvedeno:„ bungalovy.“ Z čestného prohlášení [celé jméno svědka], stejně jako z jeho svědecké výpovědi, vyplynulo, že částku [částka] zaslal žalovanému za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na úhradu kupní ceny bungalovů. Učinil tak na pokyn svého společníka [jméno] [příjmení]. Vyloučil, že by mezi ním a žalovaným existoval nějaký smluvní vztah, či by mu kdy dlužil peníze.

13. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že od svědka [celé jméno svědka] přijal částku [částka], uvedl výslovně, že peníze přijal za prodej domečků žalobkyni. Dále uvedl, že v minulosti vlastnil podíl ve firmě - žalobkyni, spolu s podílem koupil od žalobkyně dva domečky. Oboje prodal v roce 2014, kdy skončil s účastí ve firmě a na jeho místo nastoupil pan [příjmení]. V době podpisu smlouvy nepochyboval, že je vlastníkem dvou bungalovů, za které sám při svém vstupu do firmy v roce 2010 zaplatil žalobkyni [částka].

14. Z výpisu z účtu [právnická osoba] ze dnů [datum] a [datum] bylo zjištěno, že z účtu byla dne [datum] odeslána částka [částka] na účet č. [bankovní účet] a dne [datum] částka [částka] na účet č. [bankovní účet].

15. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem vypověděl, že v roce 2010 prodal žalovanému svůj podíl ve společnosti za zhruba [částka] Cena byla žalovaným zaplacena částečně na jeho účet a částečně na účet jedné z jeho společností, pravděpodobně na účet [anonymizována tři slova]. Bylo to jediné plnění, které od žalovaného za převod podílu obdržel. Do společnosti se vrátil poté, kdy žalovaný svůj podíl prodal panu [příjmení], do současné doby je evidován jako společník. Žalovaného v minulosti slyšel mluvit o tom, že si koupí domečky, ale vzhledem k tomu, že ho nikdy neviděl zapsaného v katastru, asi je nekoupil. Ke své svědecké výpovědi učiněné ve věci vedené Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], v jejímž průběhu prohlásil, že„ [anonymizována dvě slova] prodala chatky [příjmení]“, uvedl, že předmětem tohoto řízení bylo něco jiného, advokát se ho na něco zeptal a on nepřesně odpověděl. Ve skutečnosti pouze slyšel žalovaného mluvit o tom, že by chtěl chatky koupit. Po nahlédnutí do smlouvy popsané v odstavci 9 odůvodnění uvedl, že mu obsah smlouvy není znám, nikdy ji neviděl a nemůže potvrdit, že jí podepsal.

16. Z nájemní smlouvy (rental contract) uzavřené dne 3. 11. [číslo] thajského letopočtu (u nás rok 2014) mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalobkyně si od jmenované osoby pronajala dva pozemky, včetně budov na nich umístěných, a to na dobu 30 let za nájemné [částka] až [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ročně (pro jednotlivé roky bylo dohodnuto nájemné v různé výši). Z osvědčení o užití ([anonymizováno] of [anonymizováno]) bylo zjištěno, že vlastnické právo k pozemku, na kterém stojí předmětné bungalovy, přešlo dne [datum] na [anonymizována dvě slova], který je jako poslední vlastník zapsán v [anonymizováno] obdobě katastru nemovitostí ([anonymizováno] index). Svědek [příjmení] potvrdil svůj podpis na smlouvě a upřesnil, že předmětem pronájmu byl celý resort zahrnující 7 zděných bungalovů, tedy 7 velkých pokojů s příslušenstvím, 8 dřevěných chatek, tedy 8 velkých pokojů s příslušenstvím a restauraci, nad níž bylo umístěno zázemí – místnost a sklad pro uskladnění potápěčského vybavení.

17. Podáním datovaným dne [datum] žalobce odstoupil od smlouvy o převodu vlastnického práva k bungalovům a vyzval žalovaného k vrácení částky [částka]. Současně jej upozornil, že nebude-li částka zaplacena dobrovolně, uplatní svůj nárok u soudu. Ve své reakci (podání ze dne [datum]) žalovaný nárok žalobce odmítl, výslovně v něm uvedl, že vlastníkem bungalovů v době uzavření smlouvy byl, a že vlastnické právo k nim řádně převedl.

18. Podáním datovaným dnem [datum] vyzval žalovaný žalobkyni k vrácení částky [částka]. Ve výzvě uvedl, že vzhledem k tomu, že v roce 2010 uzavřeli smlouvu o převodu vlastnického práva ke dvěma bungalovům, za které zaplatil [částka] a žalovaná v nynějším řízení tvrdí, že nikdy nebyl jejich vlastníkem, požaduje vrácení kupní ceny zpět.

19. Podáním datovaným dnem [datum] označeným jako„ Jednostranné započtení“ započetl žalovaný pohledávku za žalobkyní ve výši [částka] s příslušenstvím, které ke dni [datum] vyčíslil na [částka], kterou žalobkyni zaslal coby kupní cenu, na pohledávku, kterou žalobkyně uplatnila v tomto řízení.

20. Soud provedl v řízení důkaz cizím právem – [anonymizováno] občanským a obchodním zákoníkem ([anonymizována dvě slova] and [anonymizována dvě slova] – dále jen [anonymizováno]). Podle § 139 [anonymizováno] jsou nemovitými věcmi pozemky (půda) a věci s půdou permanentně spojené (nepřemístitelné). Podle § 456 [anonymizováno] je prodej nemovitého majetku [anonymizováno], pokud smlouva nebyla uzavřena v písemné formě a nebyla zaregistrována příslušným úřadem. Podle § 406 [anonymizováno] každá osoba, která získá obohacení na úkor jiné osoby bez právního důvodu, je povinna obohacení této osobě vydat.

21. Z provedeného dokazování učinil soud tyto závěry: žalobkyně zaplatila žalovanému dne [datum] částku [částka] jako kupní cenu dvou bungalovů, a to prostřednictví třetí osoby – [celé jméno svědka]. To vyplynulo z výpisu z účtu svědka [celé jméno svědka], z jeho čestného prohlášení, jakož i z jeho svědecké výpovědi, v níž uvedl, že peníze odeslal za žalobkyni, na žádost svého společníka [jméno] [příjmení], který koupil obchodní podíl v žalující společnosti. Tento závěr podporuje i vyjádření žalovaného, který ve své účastnické výpovědi uvedl, že částku [částka] od pana [celé jméno svědka] přijal za prodej domečků žalobkyni. Uvedl, že si byl jistý tím, že je vlastníkem bungalovů a že jejich novým vlastníkem bude žalobkyně.

22. Kupní smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem datovanou dnem [datum] bylo prokázáno, že se v ní žalovaný zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo ke dvěma bungalovům za dohodnutou kupní cenu [částka], a to do [datum]. Podle obsahu jde o smlouvu o budoucí kupní smlouvě, když se v ní žalovaný dne [datum] zavázal, že do data [datum] převede do majetku žalobkyně bungalovy. Smlouvu podepsal žalovaný a za žalobkyni svědek [příjmení]. Svědek [příjmení] si sice na obsah smlouvy, ani na její podpis nepamatoval, to však lze přičítat časovému odstupu téměř osmi let, které od podpisu smlouvy uplynuly. To, že smlouvu svědek [příjmení] podepsal, potvrdil ve své výpovědi i žalovaný. Svědek [příjmení] byl v minulosti společníkem žalobkyně, je jím i v současné době, za žalobkyni běžně jednal a žalobkyně jím uzavřenou smlouvu považovala zjevně za platnou, když se domáhala jejího splnění. Námitka žalovaného, že smlouvu pravděpodobně podepsala osoba, která za žalobkyni nebyla oprávněna jednat, není opodstatněná, a i kdyby opodstatněná byla, nemohla by mít, z níže uvedených důvodů, vliv na rozhodnutí soudu.

23. Předmětem smlouvy, k jejímuž uzavření se žalovaný zavázal, měl být převod dvou bungalovů, které jsou nemovitou věcí, neboť ačkoli jsou dřevěné, jsou pevně spojeny se zemí betonovým základem. Tvrzení žalovaného, že šlo o movité věci, jejichž převod nevyžadoval písemnou smlouvu, bylo vyvráceno fotografiemi, ze kterých jasně vyplynulo, že jde o nemovité věci. Povahy věcí si žalovaný musel být vědom, neboť ve smlouvě byly bungalovy opakovaně označeny jako nemovitost.

24. Výpisem z katastru nemovitostí ([anonymizováno] index) a nájemní smlouvou ([anonymizována dvě slova]) ze dne [datum] bylo prokázáno, že vlastníkem resortu, v němž se nacházejí bungalovy, jež měly být předmětem převodu, je od ledna 2013 dosud [anonymizována dvě slova]. Ten také jako pronajímatel pronajal bungalovy žalobkyni nájemní smlouvou. Z těchto důkazů vyplynulo, že žalovaný v době od [datum] do [datum], tedy v době, kdy mělo dojít k uzavření kupní smlouvy, nebyl vlastníkem bungalovů. Jeho vyjádření obsažené v reakci na předžalobní upomínku (podání z [datum]), že vlastníkem bungalovů byl a že vlastnické právo řádně převedl na žalobkyni (toto tvrzení zaznělo opakovaně i v rámci řízení jako procesní obrana), není pravdivé a uvedené důkazy jej vyvrací. Poté, kdy byl žalovaný poučen, že tvrzení o vlastnictví bungalovů nebylo prokázáno, a kdy mu na jeho žádost byla poskytnuta lhůta k označení důkazů, žalovaný žádné důkazy neoznačil. Soud tedy uzavřel, že žalovaný nikdy nebyl vlastníkem bungalovů a nemohl vlastnické právo k nim převést na žalobkyni. Pokud se žalovaný dovolával svědecké výpovědi svědka [příjmení] učiněné v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], v jejímž průběhu prohlásil, že„ [anonymizována dvě slova] prodala chatky [příjmení]“, svědek v tomto řízení uvedl, že nepřesně odpověděl a že ve skutečnosti pouze slyšel žalovaného mluvit o tom, že by chtěl chatky koupit. Ani tento důkaz tedy na závěru soudu nic nemění.

25. Výpovědí svědka [příjmení] a výpisy z účtů [právnická osoba] s.r.o., jejímž jednatelem a jediným společníkem je žalovaný, bylo prokázáno, že žalovaný v roce 2010 zaplatil za převod obchodního podílu svědkovi [příjmení] [částka]. Peníze přišly na dva účty, jeden z nich byl účtem svědka [příjmení] a druhý účtem právnické osoby – [právnická osoba], jejímž byl v té době svědek společníkem a jednatelem. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že se jednalo o kupní cenu bungalovů, a že účty, na které peníze odeslal, byly žalobkyní určeny jako platební místo. Po poučení, že musí označit a předložit soudu důkazy, jimiž své tvrzení prokáže, navrhl žalovaný provést důkaz elektronickou komunikací, kterou však soudu nepředložil, ačkoli k tomu měl dostatečně dlouhou dobu. Soud tedy uzavřel, že žalovaný neprokázal, že by v roce 2010 koupil od žalobkyně dva bungalovy, za které zaplatil kupní cenu [částka]. Bylo spolehlivě prokázáno, že uvedené plnění bylo uhrazeno svědkovi [příjmení] za převod obchodního podílu a že to bylo jediné plnění, které žalovaný v souvislosti se svou účastí ve společnosti zaplatil. Tvrzení žalovaného, že má za žalobkyní pohledávku z titulu nároku na vrácení kupní ceny, kterou za bungalovy zaplatil v roce 2010, prokázáno nebylo.

26. Smlouvou o převodu vlastnického práva, výpovědí svědka [celé jméno svědka] a konečně i výpovědí samotného žalovaného bylo dále prokázáno, že plnění ve výši [částka], které bylo předmětem tohoto řízení, mělo sloužit jako kupní cena bungalovů, nikoli jako náhrada za investice, či odchodné z firmy, jak začal žalovaný tvrdit v průběhu řízení. Za převod obchodního podílu na [jméno] [příjmení] obdržel od nabyvatele částku [částka], tvrzení o odchodném firmy nejen, že postrádá logiku, ale nemá oporu ani v provedeném dokazování. Po poučení, že je nutno označit důkazy k prokázání tvrzení, že byla uzavřena dohoda o vyplacení náhrady za investice do domečků, žalovaný důkazy neoznačil a soud tedy v tomto směru tvrzení považoval za neprokázané.

27. Pro právní posouzení soud použil hmotného práva České republiky, neboť smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena v České republice, resp. zde byl učiněn projev vůle jednajícího. Jednající (žalovaný) zde má svůj obvyklý pobyt a strany si jiné rozhodné právo nezvolily. Smlouva byla formulována v českém jazyce, podepsaly ji osoby žijící v ČR, s tímto státem je smlouva úzce spjata.

28. Podle § 1785 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán aspoň obecným způsobem.

29. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

30. Podle § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

31. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Jak již bylo řečeno shora, soud kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí. Z jejího obsahu je patrné, že žalovaný se dne [datum] zavázal převést na žalobkyni vlastnické právo ke dvěma bungalovům v resortu [anonymizována dvě slova], a to do [datum] za dohodnutou kupní cenu [částka] ([částka] za jeden bungalov). Není podstatné, zda smlouvu za žalobkyni podepsala osoba oprávněná jednat jejím jménem. Podstatné je, že se v ní žalovaný nepochybně zavázal uzavřít s žalobkyní v budoucnosti kupní smlouvu. Bylo prokázáno, že kupní smlouva uzavřena nebyla a ani být uzavřena nemohla, neboť žalovaný nikdy nebyl vlastníkem bungalovů. [příjmení] pozemků i staveb na nich stojících byl [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně po tomto zjištění podáním ze dne [datum] od smlouvy odstoupila, což bylo nadbytečné, neboť v mezidobí povinnost k uzavření smlouvy zanikla, když žalobkyně včas žalovaného k uzavření smlouvy nevyzvala.

33. Ačkoli se žalobkyně zavázala zaplatit kupní cenu do 14 dnů po skutečném převodu vlastnického práva k bungalovům, učinila tak již dne [datum], kdy na účet žalovaného, prostřednictvím třetí osoby – [celé jméno svědka] odeslala částku [částka]. Tuto částku žalovaný přijal bez právního důvodu a v tomto rozsahu se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Protože přijal plnění bez právního důvodu, je povinen obohacení žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 o. z. (obdobně upravuje povinnost i 406 [anonymizováno]). 34. [příjmení] byla povinnost ze smlouvy o smlouvy budoucí žalovaným splněna, musel by prokázat, že s žalobkyní uzavřel písemnou kupní smlouvu o převodu bungalovů, neboť thajský právní řád ([anonymizováno]) předepisuje pro smlouvy, jejichž předmětem je nemovitá věc, obligatorně písemnou formu. Žalovaný splnění této povinnosti neprokázal.

35. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilé k započtení.

36. Žalovaný neprokázal, že má vůči žalobkyni pohledávku - právo na vrácení kupní ceny ve výši [částka]. Jeho podání ze dne [datum] označené jako„ Jednostranné započtení“, které žalobkyni odeslal doporučeně, nemělo za následek zánik nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení. Plnění ve výši [částka] nebylo kupní cenou bungalovů, nýbrž cenou za převod obchodního podílu ze [jméno] [příjmení] na žalovaného. Podrobněji soud vysvětlil závěry ohledně tohoto plnění v odstavci 25.

37. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k vrácení poskytnutého plnění nejpozději podáním označeným jako„ Odstoupení od kupní smlouvy a výzva k vrácení poskytnutého plnění (předžalobní upomínka)“ ze dne [datum]. K zaplacení mu poskytla lhůtu 10 dnů, tedy do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost nesplnil, ocitl se počínaje dnem [datum] v prodlení. Z toho důvodu je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Jeho výše – 8,05 % ročně vyplývá z nař. vlády 351/2013 Sb.

38. Soud nepřipustil důkaz výslechem svědka [příjmení], bývalého jednatele a společníka žalobkyně. Tento důkaz navrhl žalovaný při jednání konaném dne [datum] s tím, že jím může být zjištěno, jak bylo nakládáno s bungalovy, a že byly v minulosti nabízeny k prodeji. Soud je toho názory, že tyto okolnosti nejsou pro posouzení věci významné.

39. V řízení o vydání bezdůvodného obohacení tížilo žalobkyni důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že poskytla žalovanému plnění ve výši [částka] a žalovaného břemeno ve vztahu k tvrzení, že plnění přijal legálně. Žalobkyně břemeno důkazní unesla, prokázala, že na účet žalovaného odeslala [částka]. Oproti tomu žalovaný důkazní břemeno neunesl, neprokázal ani původní tvrzení, že peníze přijal jako kupní cenu bungalovů, ani pozdější tvrzení, že šlo o jakési odchodné z firmy, či náhradu za investice do domečků.

40. S ohledem na shora uvedené závěry považuje soud žalobu za důvodnou a vyhověl jí.

41. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tvoří je zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady na právní zastoupení advokátem. Žalobci bylo přiznáno právo na odměnu za 16 účelně vykonaných úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, účast na ústních jednáních soudu 1. stupně konaných [datum], [datum], [datum] (jednání trvající déle než dvě hodiny), [datum] (jednání trvalo déle než dvě hodiny) a [datum] (jednání trvalo déle než dvě hodiny), účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], za tři písemná vyjádření doručená soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] (vyjádření k odvolání) a porada s klientem v jeho sídle dne [datum]. Za každý z uvedených úkonů náleží žalobci odměna stanovená podle § 7 vyhl. č. 177/1996, advokátní tarif (dále jen AT) ve výši [částka], pouze za úkon spočívající v písemném vyjádření ze dne [datum], v němž zástupce žalobce provedl rozbor thajského práva, byla žalobci přiznána odměna ve dvojnásobné výši, tedy ve výši [částka] (§ 12 odst. 1 AT). Odměna byla určena ve výši [částka] (tj. 15 x 10 780 + 1 x 21 560). Ke každému z šestnácti úkonů náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů – 16 x [částka], tj. [částka] (§ 13 AT). Žalobkyni bylo dále přiznáno právo na náhradu hotových výdajů – jízdného za cesty zástupce žalobkyně k pěti jednáním Okresního soudu v Mostě z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka], k jednání odvolacího soudu z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] (jízdné činilo celkem [částka]) a za ztrátu času v rozsahu 35 půlhodin ve výši [částka]. Za účelně vynaložené náklady považuje soud též náklady na letenku ve výši [částka]. S ohledem na postoj žalovaného i na charakter sporu bylo účelné, aby zástupce žalobkyně ověřil skutečnosti týkající se charakteru bungalovů, vlastnictví pozemku, na němž se bungalovy nachází, zápisů do registrační knihy (obdoba našeho katastru nemovitostí) apod. na místě samém, tedy v [země]. Protože je zástupce žalobkyně od [datum] plátcem DPH, přísluší mu za úkony vykonané po tomto datu též náhrada DPH. Ta v posuzovaném případě činí [částka] Náklady řízení dosahují výše [částka] a povinnost k jejich náhradě byla uložena žalovanému, který spor prohrál.

42. V průběhu řízení bylo z rozpočtových prostředků soudu vyplaceno svědečné svědku [celé jméno svědka]. Tím státu vznikly náklady ve výši [částka]. Soud postupoval podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalovanému povinnost k jejich zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.