10 C 28/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného s adresou pro doručování: adresa žalovaného pro 26 717 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 717 Kč s úrokem z prodlení ve výši 608,08 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 408,38 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 56 % ročně z částky 9 408,38 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 072,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 717 Kč z titulu smlouvy [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [číslo], uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) a žalovaným dne [datum] Částky 9 408,38 Kč se žalobkyně domáhala jako dosud nevrácené části zápůjčky (jistiny), částky 8 608,62 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí a správu zápůjčky, částky 5 000 Kč jako smluvní pokuty sjednané v části smlouvy označené jako„ Postup při prodlení zákazníka“ a částky 3 700 Kč jako poplatků za upomínky a za zahájení vymáhání Centrálním vymáháním pohledávek. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 56 % ročně, a to v souladu se smluvními podmínkami a úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka za žalovaným na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou s původním věřitelem uzavřela dne [datum].

3. Žalovaný, který je občanem [země] a v České republice dlouhodobě bydlí a pracuje, se k věci nevyjádřil. V průběhu řízení byl soudem několikrát kontaktován telefonicky, veškeré listiny mu byly doručovány na adresy, které soudu označil. Poslední adresa, kterou soudu sdělil (a požádal, aby mu na ní byly doručovány všechny listiny) je adresa [adresa žalovaného]). Z průběhu řízení vyplynulo, že žalovaný často mění bydliště, mění ubytovny, soudem byl postupně kontaktován na pěti adresách. Skutečný zájem účastnit se řízení a řešit nastalou situaci ale neměl, přestože o probíhajícím řízení věděl, k soudu se nedostavil.

4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k němu bez omluvy nedostavil. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] – smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 554 Kč prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši 377 Kč (poslední splátka měla činit 327 Kč). Poplatek za poskytnutí úvěru se skládal z úroku ve výši 3 103 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 4 891 Kč a poplatku za pojištění ve výši 1 560 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně nebyla oprávněna v průběhu trvání smlouvy výši poplatku jednostranně měnit (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i standartní informace o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky (viz standartní informace o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Pro případ prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů. Výše poplatku za zaslanou upomínku nebo návštěvu činila 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Výše poplatku za vymáhání činí 1 000 Kč (viz článek 6. smluvních podmínek). Dle informací uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr) žalovaný, který původně žádal o úvěr ve výši 40 000 Kč, byl v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 500 Kč. Bydlel na ubytovně, odhadované měsíční výdaje činily 3 500 Kč. Žádné jiné úvěry neměl. Příjmy žalovaného byly ověřeny výplatními páskami (viz výplatní pásky za říjen a listopad 2019). Ke dni podpisu smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému vedena exekuce (viz výpis z centrální evidence exekucí). Žalovaný na úvěr uhradil čtyři splátky – 377 Kč dne [datum], 400 Kč dne [datum], 380 Kč dne [datum] a 380 Kč dne [datum] (viz splátkový kalendář). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužných splátek do [datum] s upozorněním, že v opačném případě žalobkyně zesplatní celý úvěr (viz výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně potvrzení o podání ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky (viz výzva k úhradě před předáním dluhu na centrální vymáhání, oznámení o zahájení inkasního řízení v rámci oddělení centrálního vymáhání pohledávek, upomínka k úhradě pohledávky, poslední výzvy k úhradě dluhu). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení o podání ze dne [datum]).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 554 Kč, který se skládal ze smluvního úroku ve výši 56 % ročně v kapitalizované výši 3 103 Kč, poplatku za zpracování a správu spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč a nákladů na pojištění ve výši 1 560 Kč, prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši 377 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla jednostranně po dobu trvání smlouvy měnit výši poplatku. Žalovaný na úvěr uhradil čtyři splátky ve výši 1 537 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Úvěryschopnost žalovaného byla řádně posouzena na základě údajů jím uvedených v žádosti na uzavření úvěrové smlouvy a na základě výplatních pásek a nebankovních databází. Ačkoliv žalobkyně nedoložila výdaje žalovaného a žalovaný odhadl své výdaje toliko částkou 3 500 Kč, má soud za to, že částka uvedená žalovaným je částkou odpovídající ceně ubytování na ubytovně, a že i kdyby kromě toho měl další výdaje ve výši životního minima (3 860 Kč), z prokázaného čistého příjmu ve výši 18 500 Kč mu zbude dostatek prostředků na splácení. Žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnán na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem cca 18 500 Kč. Splátka úvěru ve výši 1 508 Kč měsíčně nepředstavovala pro rozpočet žalovaného nepřiměřené zatížení. Skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet posuzovala, vyplývá i z toho, že oproti požadavku žalovaného na úvěr ve výši 40 000 Kč, mu poskytla úvěr nižší – 10 000 Kč.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky byla ve smlouvě platně sjednána v článku 6.1, žalobkyně požadavek omezila hranicí 50 % z poskytnuté jistiny, tedy ve výši 5 000 Kč.

10. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že žalobkyni přiznal částku 26 717 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 408,38 (výrok I. tohoto rozsudku). Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. V části spočívající v požadavku na zaplacení smluvního úroku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.), neboť z úvěrové smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok 56 % ročně byl zahrnut do souhrnného poplatku, přičemž smluvní úrok byl sjednán jako pevný pro celou dobu trvání smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně ho nemohla jednostranně měnit, tedy ani zvyšovat o další smluvní úrok. Žalobkyně tedy nemůže požadovat smluvní úrok ve výši 56 % ročně z částky 9 408,38 Kč od [datum] do zaplacení.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li úspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze nepatrný, a to v části, v níž požadovala smluvní úrok, soud jí přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení.

13. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 069 Kč, mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby po 2 180 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč (§ 13 odst 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 2 083,20 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení dosahují výše 13 072,20 Kč.