10 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Podle jejího tvrzení uzavřela původní věřitelka - obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], to vše nejpozději do [datum]. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil celkem částku [částka], žalobkyně proto požaduje zbytek jistiny ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka]. Jako příslušenství požadovala zaplatit zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně dále uvedla, že ke dni [datum] na ní původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce, a to smlouvou uzavřenou [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil.

4. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytnula půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku splatit v 52 týdenních splátkách po [částka] a zaplatit tak původní věřitelce navíc souhrnný poplatek ve výši [částka], to vše nejpozději do [datum]. Z vyjádření žalobkyně, které nebylo žalovaným zpochybněno, vyplývá, že žalovaný na smlouvu uhradil celkem [částka].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a se seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila s účinky ke dni [datum] pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno doporučenou zásilkou odeslanou dne [datum] (oznámení o postoupení a podací lístek), spolu s oznámením byl vyzván k zaplacení do deseti dnů.

6. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. I předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána doporučeně (poštovní podací lístek).

7. Soud dospěl k závěru, že na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný od původní věřitelky plnění ve výši [částka]. Žalovaný zaplatil původní věřitelce celkem [částka]. Pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení oznámení.

8. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

9. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

10. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

12. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

13. Smlouva o půjčce je formulářovou smlouvou, do formuláře byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Podle názoru soudu zcela zásadní informace o tom, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, ze kterých ovšem není zřejmé, zda se s nimi žalovaný měl možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

14. Soud jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

15. Z toho důvodu, že smlouva o půjčce byla shledána absolutně neplatnou, vypořádal soud nárok z neplatné smlouvy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění ve výši [částka] a zaplatil původní věřitelce celkem [částka]. Původní věřitelka, resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

16. Podle § 563 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný měl plnit ihned poté, co to k tomu byl žalobkyní prokazatelně vyzván. Za tuto výzvu považuje soud oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému zasláno doporučeně dne [datum]. Soud vycházel z toho, že nejpozději třetího dne od odeslání, tj. [datum], se zásilka dostala do sféry adresáta, tedy žalovaného a dne [datum] byl žalovaný povinen plnit. Ode dne následujícího má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši podle prováděcího předpisu účinného v době, kdy k prodlení došlo, tedy podle úpravy uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu v souvislosti s řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.