10 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno ´ Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 pro 18 984 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla , hodnota, a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, vždy však nejvýše s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 8,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 7,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 10,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ve výši 14 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení ve výši převyšující sazbu uvedenou ve výroku I., zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila nárok na peněžitou pohledávku založenou na skutkovém tvrzení, že žalovaný uzavřel dne , datum, s její právní předchůdkyní – společností , právnická osoba, , IČ , IČO, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit částku , částka, , představující jistinu a souhrnný poplatek ve výši , částka, . Půjčka měla být splácena v hotovosti v , Anonymizováno, pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den , datum, . Žalovaný své závazky řádně a včas nehradil. Žalovaný uhradil pouze , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným s účinností ke dni , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky , částka, a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši , částka, , když poplatek byl zcela uhrazen.

2. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v rámci návrhu, žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval., právnická osoba, listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené v písemné formě dne , datum, pod č. , tel. číslo, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému téhož dne půjčku ve výši , částka, , kterou převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Zavázal se vrátit celkově , částka, , z čehož půjčka představuje , částka, a souhrnný poplatek činí , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku v hotovosti v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka měla činit , částka, . Smlouva je opatřena podpisy smluvních stran.

5. Z oznámení o postoupení ze dne , datum, vyplývá, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost SeCapital S.á.r.l. a z následného oznámení ze dne , datum, pak vyplývá, že ze společnosti SECAPITAL S.á.r.l. přešla pohledávka na žalobkyni.

6. Výzvu před podáním žaloby učinila žalobkyně dopisem ze dne , datum, (doložena včetně dokladu o odeslání – poštovního podacího archu ze dne , datum, ).

7. Po právní stránce uzavřenou smlouvu soud hodnotil jako smlouvu o půjčce podle § 657 a následující občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. – dále jen o. z.) ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník – dále jen n. o. z.), neboť právní vztah mezi účastníky vznikl před , datum, , tj. před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

8. Podle § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu.

9. Podle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 39 o. z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 41 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Zhodnocením provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. soud shledal, že smlouva o půjčce v části týkající se souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z. Důvod neplatnosti soud shledává v nemravné výši úroku, respektive poplatku za poskytnutí peněžních prostředků, což jednoznačně žalobkyní označený souhrnný poplatek představuje. Ve smlouvě ze dne , datum, je uvedeno, že půjčka ve výši , částka, se poskytuje za souhrnný poplatek ve výši , částka, , což představuje 73,6 % z poskytnutých finančních prostředků. Úrok v celkové výši 73,6 % (69 % ročně) je třeba vnímat jako hraničící s lichvou, a tedy odporující dobrým mravům. V tomto směru soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, . V části týkající se úroku z půjčky, respektive souhrnného poplatku, soud považoval smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z.

13. Článek 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“) stanoví, že smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo Evropská unie, zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.

14. Podle článku 3 odst. 1 směrnice smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.

15. Podle článku 4 odst. 2 směrnice posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.

16. Podle článku 5 směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.

17. Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.

18. Okresní soud připomíná, že podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí 93/13 z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne , datum, , , jméno FO, Editorial a Salvat Editores, C-240/98 až C-244/98, Recueil, s. I-4941, bod 25, a ze dne , datum, , Mostaza Claro, C-168/05, Sb. rozh. s. I-10421, bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky , jméno FO, Editorial a Salvat Editores, bod 27; Mostaza Claro, bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice 93/13, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne , datum, , Cofidis, C-473/00, Recueil, s. I-10875, bod 32, a výše uvedený rozsudek Mostaza Claro, bod 27, jakož i usnesení Pohotovost’, bod 41).

19. Ujednání o souhrnném poplatku je nejen neplatné pro rozpor s dobrými mravy, ale rovněž pro rozpor s § 55 a § 56 o. z. ve spojení s článkem 4 odst. 2 citované směrnice, neboť je klamavé a zavádějící. V běžném spotřebiteli vyvolává dojem, že na poskytnutou půjčku bude splácet jen nízké splátky, přičemž až při pozorném přečtení vyplyne najevo, že se nejedná o splátky měsíční, ale týdenní. Smlouva nadto neobsahuje ani informaci o výši RPSN, která spotřebiteli může reálně v souvislostech přiblížit cenu poskytnuté půjčky. Jedná se přitom o zcela zásadní informaci pro posouzení platnosti ujednání o ceně půjčky (rozsudek Soudního dvora EU C-448/17 (EOS KSI Slovensko)).

20. Okresní soud s ohledem na neplatnost ujednání o souhrnném poplatku přiznal žalobkyni pouze rozdíl mezi skutečně poskytnutou částkou a částkou zaplacenou tj. , částka, (25 000 – 24 416) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

21. S ohledem na shora vyjádřené právní posouzení, kdy smlouva v části týkající se úroku z půjčky, tedy souhrnného poplatku je absolutně neplatná, bylo však prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , z nichž žalovaný uhradil , částka, , žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení ve výši , částka, .

22. Zákonný úrok z prodlení činil ke dni , datum, (k počátku prodlení dle výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ) 8,05 % ročně a byl v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. stanoven ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto úrok z prodlení přiznal pouze ve výši, která nepřesahuje sazbu 8,05 % ročně. Ve zbývajícím rozsahu, požadujícím úrok z prodlení nad tuto hranici, soud žalobu zamítl.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., vzhledem k tomu, že převážně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly, nebyly žádnému z účastníků náklady přiznány.