11 C 203/2021
č. j. 11 C 203/2021-21
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Rubrum
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Musilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 11 733,35 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 733,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 499 Kč od [datum] do zaplacení, (není zadáno datum), s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 800 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu služeb třetích stran, na základě Účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Dále byla součástí nároku žalobce i smluvní pokuta ve výši 8 800 Kč za nevrácení zařízení a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a 1 000 Kč za neuhrazené platby. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky byla uzavřena Účastnické smlouva [číslo] (Smlouva). K této smlouvě byla zřízena i tzv. služba třetích stran. Žalovaná jednotlivá vyúčtování řádně nesplácela (vyúčtování [číslo] [číslo]). Právní předchůdce žalobce Smlouvu žalované vypověděl pro neplnění závazků ze Smlouvy (výpověď účastnické smlouvy ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobce z důvodu nevrácení koncového zařízení vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč (vyúčtování [číslo]). Právní předchůdce žalobce dále žalované doúčtoval poskytnutou slevu na zařízení IMEI [číslo] ve výši 1 000 Kč a slevu na zařízení IMEI [číslo] ve výši 1 000 Kč (vrubopisy [číslo] [číslo]). Na žalobce pohledávka přešla z postupitele T- [právnická osoba] na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum], když o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Dle ust. § 2048 obč. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém. Dle ust. § 61 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích platí, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. V ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je upravena i služba třetích stran, kterou žalobce žalovanému umožnil využívat a žalovaný se zavázal tyto služby uhradit. Dlužná částka je tak tvořena neuhrazenými položkami za služby třetích stran ve výši 48,12 Kč, 499 Kč, 86,23 Kč, smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, 1 000 Kč, 8 800 Kč (viz. vyúčtování služeb). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 733,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.