11 C 266/2020
č. j. 11 C 266/2020-15
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Rubrum
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Musilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 450 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 450 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu příkazní smlouvy, uzavřené v ústní podobě žalobcem a žalovanou dne [datum], kdy žalovaná požadovala po žalobci telefonicky na lince„ [anonymizována tři slova]“ právní poradu, byla opakovaně informována a zpoplatnění této služby. Pokračováním hovoru s podmínkami žalobce souhlasila a tento jí po skončení právní poradu službu vyúčtoval částkou 450 Kč. Tuto žalovaná žalobci neuhradila ani přes opakované upomínky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce poskytl, v substitučním zastoupení, žalované dne [datum] právní službu prostřednictvím telefonické konzultace„ [anonymizována tři slova]“. Tuto službu poskytl žalobce po poučení daném žalované o zpoplatnění této služby. Žalovaná pokračováním v hovoru s podmínkami žalobce souhlasila. Žalobce žalované služby vyúčtoval a žalované vyúčtování doručil elektronickou formou. Žalovaná žalobci službu neuhradila ani přes opakované upomínky jí zaslané. Právní posouzení vychází z ust. § 2430 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Dle ust. § 2436 cit. zák. příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Dle ust. § 2438 odst. 1 cit. zák. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 650 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 450 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.