11 C 364/2021
č. j. 11 C 364/2021-20
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Rubrum
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Musilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 500 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl jednak z titulu služeb třetích stran, jednak z titulu kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, coby součásti účastnické smlouvy ze dne [datum], resp. [datum]. Předmětem kupní smlouvy byla 3 zařízení Huawei Y5, výr. č.: [číslo], [číslo], [číslo]. Kupní cena těchto zařízení byla standardních 2 795 Kč za každé a podmínkou pro uplatnění promo akce [příjmení] [příjmení] byla závazek žalovaného na trvání smluvního vztahu k žalobci v délce 24 měsíců. Žalovaný tak řádně nečinil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky byly uzavřeny Smlouva poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění dodatků ze dne [datum], resp. [datum]. K této smlouvě byla zřízena i tzv. služba třetích stran. Součástí těchto dodatků byla i kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení Huawei Y5, výr. č.: [číslo], [číslo], [číslo]. Podmínkou uplatnění slevy na tato koncová zařízení dle pravidel AKCE [příjmení] [příjmení] byla povinnost žalovaného plnit po dobu 24 měsíců své závazky ze vztahu se žalobcem (dodatky). Žalovaný jednotlivá vyúčtování řádně nesplácel (vyúčtování). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2087 obč. zák. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Dle ust. § 2118 obč. zák. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Dle ust. § 2079 odst. 2 obč. zák. platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Dle ust. § 2048 obč. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém. Dle ust. § 61 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích platí, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. V ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je upravena i služba třetích stran, kterou žalobce žalovanému umožnil využívat a žalovaný se zavázal tyto služby uhradit. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou tvořeny částkou 200 Kč za mimosoudní snahu žalobce o úhradu pohledávky žalovaným. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.