11 C 39/2022
č. j. 11 C 39/2022-20
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Rubrum
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Musilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 492,09 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 492,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 492,09 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru plynu žalovanou za období od [datum] do15. 05. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce, coby distributor plynu, zprostředkovával dodávky plynu žalované (výpis z obchodního rejstříku žalobce, licence). Žalobce byl požádán o ukončení dodávek plynu do odběrného místa žalované v [obec], [ulice a číslo] (žádost obchodníka s plynem). Žalobce oznámil žalované, že neoprávněně odebírá plyn a pokusil se demontovat plynoměr (protokol o neúspěšné demontáži, oznámení o neoprávněném odběru). Žalobce demontoval plynoměr (protokol o demontáži). Žalobce odečetl žalované neoprávněně odebraný plyn (protokol o odečtu plynu, faktura [číslo]). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní posouzení vychází z ust. § 74 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého odst. (1)„ Neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“ Dle odst. (2) cit. ust.„ V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování. Dle odst. (4) cit. ust.„ Neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“ Dle odst. (6) cit. ust.„ Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.“ Dle odst. (7) cit. ust.„ Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.“ Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 492,09 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.