12 C 132/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 13 317 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 317 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 13 317 Kč od [datum] do zaplacení a nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 317 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně dne [datum] řídil v obci [obec] žalovaný vozidlo značky Volkswagen Golf, [registrační značka], ačkoliv k tomu neměl řidičské oprávnění. Během jízdy narazil do zadní části vozidla značky Opel Zafira, [registrační značka], jehož vlastníkem byla [jméno] [příjmení]. Následně žalovaný z místa nehody ujel, aniž by splnil povinnosti, kterému mu jako účastníkovi dopravní nehody ukládá zákon. Pojistné plnění bylo vyplaceno na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z vyjádření Magistrátu města Most soud zjistil, že žalovaný dne [datum] řídil v ulici [ulice] v [obec] vozidlo značky Volkwagen, [registrační značka], ačkoliv nebyl držitelem řidičského oprávnění. [příjmení] dne a na stejném místě při couvání narazil do vozidla značky Opel, [registrační značka]. Dopravní nehodu nenahlásil a z místa nehody ujel.

5. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyplatila ve prospěch vlastníka vozidla značky Opel, [registrační značka] pojistné plnění ve výši 13 317 Kč.

6. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum].

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] řídil v ulici [ulice] v obci [obec] žalovaný vozidlo značky Volkswagen Golf, [registrační značka], ačkoliv k tomu neměl řidičské oprávnění. Během jízdy narazil do vozidla značky Opel Zafira, [registrační značka], jehož vlastníkem byla [jméno] [příjmení]. Tím způsobil škodu. Poté žalovaný z místa nehody ujel, aniž by dopravní nehodu nahlásil. Následně žalobkyně vyplatila pojistné plnění ve výši 13 317 Kč ve prospěch vlastníka vozidla značky Opel Zafira, [registrační značka], a to na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po vyplacení pojistného plnění vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 13 317 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný se stanovené lhůtě ničeho nezaplatil a je v prodlení.

8. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. c) a g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný, bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody nebo řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.

9. Podle ust. § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

10. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobkyni se podařilo prokázat, že z důvodu škody způsobené žalovaným, poskytla žalobkyně třetí osobě pojistné plnění. Zároveň se žalobkyni podařilo prokázat, že žalovaný nebyl držitelem řidičského oprávnění a z místa nehody ujel. Žalovaný tak naplnil hned 2 odlišné podmínky pro to, aby žalobkyni vznikl proti žalovanému nárok zaplacení žalované částky rovnající se výši poskytnutého pojistného plnění žalobkyní třetí osobě. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzvala, ocitl se žalovaný v prodlení a soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.