12 C 133/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 9 735 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z 9 735 Kč za den prodlení [datum], zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 735 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 9 735 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě soudní poplatek 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 9 735 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný trestním příkazem uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví. Toho se měl dopustit tím, že [datum] v [obec] fyzicky napadl pojištěnce žalobkyně, pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa] (dále jen„ pojištěnec“). Žalovaný způsobil pojištěnci zranění spočívající v otřesu mozku a krevní podlitině měkkých tkání v levé temeno-týlní oblasti. Tato zranění si vyžádala lékařské ošetření. Na nákladech za poskytnutou péči pojištěnci uhradila žalobkyně poskytovateli zdravotních služeb celkem 9 735 Kč. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k nahrazení těchto nákladů a poskytla k tomu žalovanému lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy, tj. do [datum]. Na základě výše uvedeného požaduje žalobkyně zaplacení 9 735 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení 300 Kč za odeslanou upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl pravomocným trestním příkazem [název soudu] vydaným 27. 11. 2019, č. j. [číslo jednací] uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník. Toho se dopustil tím, že [datum] v [obec] na volně přístupném chodníku fyzicky napadl pojištěnce žalobkyně a tím mu způsobil zranění spočívající v otřesu mozku a krevní podlitině měkkých tkání v levé temeno-týlní oblasti, která si vyžádala hospitalizaci. Poskytovatel zdravotních služeb za poskytnutou zdravotní péči pojištěnci vyúčtoval žalobkyni celkem částku 9 734,60 Kč rovnající se součtu ceny za poskytnutou ambulantní péči ve výši 5 706,38 Kč a ceny za hospitalizaci ve výši 4 028,22 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby částku 9 734,60 Kč zaplatil do 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení náhrady nákladů. Výzva byla žalovanému doručena [datum]. Za odeslání předžalobní upomínky a podání návrhu ve věci samé požaduje žalobkyně nahradit náklady řízení ve výši 300 Kč.

5. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Na úroky z prodlení aplikoval soud § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na lhůtu k plnění aplikoval soud § 605 odst. 1 o. z.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl v rozsahu žalované částky, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že pojištěnci v důsledku protiprávního jednání žalovaného musela být poskytnuta zdravotní péče, kterou musela žalobkyně uhradit. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalovanému právo na nahrazení uhrazené péče poskytnuté pojištěnci žalobkyně.

7. Ve věci požadovaného úroku z prodlení soud žalobu v části, kde se domáhala žalobkyně úroku z prodlení za den prodlení [datum], zamítl. Výzva k zaplacení náhrady nákladů byla žalovanému doručena [datum] 15 denní lhůta k plnění tak počala plynout [datum] a skončila po 15 dnech, tj. [datum]. Žalovaný se tak ocitl v prodlení až [datum]. Od [datum] tak přiznal soud žalobkyni též právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši.

8. Žalobkyně byla podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen„ z. o. s. p.“) osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, uložil soud s odkazem na § 2 odst. 3 z. o. s. p. povinnost žalovanému zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Mostě soudní poplatek 400 Kč vypočtený na základě § 6 ve spojení se sazebníkem poplatků položka 2 bod 1. písm. a) z. o. s. p.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů – výzva k plnění a písemné podání ve věci samé podle § 2 odst. 1 písm. a) uvedené vyhlášky. Žalobkyně však požadovala pouze 300 Kč a soud neshledal důvod pro nevyhovění požadavku žalobkyně, jelikož tento požadavek byl nižší, než na který měla ze zákona nárok.