12 C 149/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 13 937,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 937,11 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 10 208,26 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 914,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy se domáhala náhrady škody za neoprávněný odběr zemního plynu ve výši 13 937,11 Kč. Žalobkyně uvedla, že z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným, ukončil obchodník s plynem – obchodní společnost innogy [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ obchodník s plynem“) smluvní vztah s žalovaným odstoupením od smlouvy uzavřené k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného]. Následně na žádost obchodníka s plynem se žalobkyně pokusila demontovat měřící zařízení, což se jí nepodařilo. Z tohoto důvodu se od [datum] stal tento odběr neoprávněným. Neoprávněný odběr byl ukončen [datum], kdy žalovaný jako nájemce bytu byt, ve kterém byl neoprávněně odebírán plyn, protokolárně předal. Výše neoprávněné odebraného plynu činila 1 088,29 m3. Tato výše odpovídá rozdílu mezi počátečním stavem plynoměru ke dni [datum], který byl stanoven z důvodu nepřístupnosti elektroměru automatickým propočtem a konečným stavem plynoměru ve výši 2 090 m3. Hodnotu neoprávněně odebraného plynu pak žalobkyně vypočetla postupem uvedeným ve vyhlášce [číslo] Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] uzavřené [datum] soud zjistil, že žalobce odebíral na odběrném místě na adrese č. [adresa žalovaného] plyn.

5. Z žádosti obchodníka s plynem soud zjistil, že obchodník s plynem z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu, a to ke dni [datum].

6. Z protokolu o odpojení dodávky pro neplacení soud zjistil, že se žalobkyně [datum] a [datum] neúspěšně pokusila ukončit distribuci plynu demontováním plynoměru a utěsněním potrubí.

7. Z faktury z [datum] soud zjistil, že celkovou výši škody vyčíslila žalobkyně na částku 13 937,11 Kč. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi počátečním stavem plynoměru 1 001,71 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. [číslo] Sb a stavem měřidla ke dni [datum] kdy došlo k předání bytu žalovaným, s konečným stavem měřidla 2 090 m3, jehož výši stvrdil žalovaný podpisem na předávacím protokolu z [datum].

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Žalovaný i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v žalovaném období odebíral. 9. [příjmení], kterou žalobce nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl zjištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení smlouvy (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu) a stavem měřidla ke dni [datum], kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 2 090 m3.. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřicího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu.

10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením do prodlení.

11. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 937,11 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.