12 C 149/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 13 937,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 937,11 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 10 208,26 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 914,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy se domáhala náhrady škody za neoprávněný odběr zemního plynu ve výši 13 937,11 Kč. Žalobkyně uvedla, že z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným, ukončil obchodník s plynem – obchodní společnost innogy právnická osoba, IČO (dále jen„ obchodník s plynem“) smluvní vztah s žalovaným odstoupením od smlouvy uzavřené k odběrnému místu na adrese adresa žalovaného. Následně na žádost obchodníka s plynem se žalobkyně pokusila demontovat měřící zařízení, což se jí nepodařilo. Z tohoto důvodu se od datum stal tento odběr neoprávněným. Neoprávněný odběr byl ukončen datum, kdy žalovaný jako nájemce bytu byt, ve kterém byl neoprávněně odebírán plyn, protokolárně předal. Výše neoprávněné odebraného plynu činila 1 088,29 m3. Tato výše odpovídá rozdílu mezi počátečním stavem plynoměru ke dni datum, který byl stanoven z důvodu nepřístupnosti elektroměru automatickým propočtem a konečným stavem plynoměru ve výši 2 090 m3. Hodnotu neoprávněně odebraného plynu pak žalobkyně vypočetla postupem uvedeným ve vyhlášce číslo Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě číslo uzavřené datum soud zjistil, že žalobce odebíral na odběrném místě na adrese č. adresa žalovaného plyn.

5. Z žádosti obchodníka s plynem soud zjistil, že obchodník s plynem z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu, a to ke dni datum.

6. Z protokolu o odpojení dodávky pro neplacení soud zjistil, že se žalobkyně datum a datum neúspěšně pokusila ukončit distribuci plynu demontováním plynoměru a utěsněním potrubí.

7. Z faktury z datum soud zjistil, že celkovou výši škody vyčíslila žalobkyně na částku 13 937,11 Kč. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi počátečním stavem plynoměru 1 001,71 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. číslo Sb a stavem měřidla ke dni datum kdy došlo k předání bytu žalovaným, s konečným stavem měřidla 2 090 m3, jehož výši stvrdil žalovaný podpisem na předávacím protokolu z datum.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Žalovaný i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v žalovaném období odebíral. 9. příjmení, kterou žalobce nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl zjištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení smlouvy (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu) a stavem měřidla ke dni datum, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 2 090 m3.. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřicího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu.

10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením do prodlení.

11. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 937,11 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.