12 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 659 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za 1 den prodlení dne datum, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 659 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 659 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v nemocnice, o. z. Žalovaný si fakturu číslo převzal a zavázal se fakturovanou částku zaplatit nejpozději do 7 dnů od vystavení, tedy splatnost nastala datum a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovanému dne datum vyfakturovala žalobkyně fakturou č. NS číslo ze dne datum cenu za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v nemocnice, o. z., přičemž za dopravu požadovala žalobkyně zaplatit 659 Kč a za pobyt 3 000 Kč, tj. celkem 3 659 Kč. Žalovaný svým podpisem ze dne datum svůj dluh co do důvodu a výše uznal. Splatnost faktury byla stanovena do 7 dnů ode dne vystavení faktury. Žalovaný ve stanovené lhůtě požadovanou částku nezaplatil a je v prodlení s placením.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Nárok žalobkyně dle § 89e zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách. Úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Dle § 605 odst. 1 o. z. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě co do částky 3 659 Kč vyhověl, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala tvrzení uvedená v žalobě.

8. Soud žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za jeden den prodlení, konkrétně datum, žalobu zamítl, jelikož splatnost faktury č. NS číslo ze dne datum nastala až dne datum a nikoliv dne datum, jelikož v případě lhůt určených podle dnů, počíná lhůta běžet dnem následujícím po dni rozhodné události, tedy den po vystavení faktury č. NS číslo, tzn. lhůta pro plnění započala dne datum a skončila dne datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení až dne datum. Ze stejného důvodu soud žalobě v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 659 Kč za období od datum do zaplacení, vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.