12 C 199/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 6 888 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal zaplacení 50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z 10 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 10 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 10 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 10 Kč od datum do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z 10 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ze 726 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 1 278 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 1 278 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 1 278 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z 1 278 Kč od datum do zaplacení a ve výši 8,50 % ročně z 1 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 6 888 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce uzavřeli účastníci datum nájemní smlouvu číslo 2020, na jejímž základě užíval žalovaný byt číslo v bytovém domě číslo blok anonymizováno, který je situovaný v 2. patře bytového domu, ulice ulice, územní celek, jehož vlastníkem byl toho času žalobce. Žalovaný měl povinnost platit žalobci měsíční nájemné ve výši 1 288 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti z nájemní smlouvy a vznikl mu tak dluh za měsíc květen 2020 ve výši 736 Kč, červen 2020 ve výši 1 288 Kč, červenec 2020 ve výši 1 288 Kč, září 2020 ve výši 1 288 Kč a říjen ve výši 1 288 Kč, tedy celkem mu vznikl dluh ve výši 5 888 Kč, který je po splatnosti.

2. Dále měl žalovaný povinnost uhradit dluh za spotřebované služby ve výši 1 000 Kč, který mu vznikl za období od datum do datum, a to do datum. Dluh je tak po splatnosti.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum uzavřeli účastníci nájemní smlouvu číslo 2020 na jejímž základě užíval žalovaný byt číslo v bytovém domě číslo blok anonymizováno, který je situovaný v 2. patře bytového domu, ulice ulice, územní celek, jehož vlastníkem byl toho času žalobce. Doba nájmu byla ujednána od datum do datum. Za užívání bytu se žalovaný zavázal platit žalobci nájemné ve výši 1 278 Kč měsíčně (nikoliv 1 288 Kč měsíčně, jak tvrdil žalobce), se splatností do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti z nájemní smlouvy a vznikl mu tak dluh za měsíc květen 2020 ve výši 726 Kč, červen 2020 ve výši 1 278 Kč, červenec 2020 ve výši 1 278 Kč, září 2020 ve výši 1 278 Kč a říjen ve výši 1 278 Kč, tedy celkem mu vznikl dluh ve výši 5 838 Kč, který je po splatnosti a s jehož placením je žalovaný v prodlení. Za dobu užívání bytu žalovaným, zaplatil žalovaný na zálohách za služby celkem 412 Kč a spotřeboval služby v hodnotě 1 412 Kč. Dluh na službách ve výši 1 000 Kč měl žalovaný povinnost zaplatit nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení vyúčtování služeb. Vyúčtování služeb si mohl žalovaný převzít na příslušné poště od datum. Žalovaný ve stanovené lhůtě nedoplatek na službách nezaplatil a je v prodlení.

6. Nájemní smlouvu posoudil soud podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), užívání bytu žalovaným v době přesahující ujednanou dobu nájmu posoudil soud podle § 2285 o. z., vyúčtování služeb posoudil soud podle § 2247 o. z. ve spojení s § 7 zákona č. zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení posoudil soud podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

7. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě co do částky 6 838 Kč vyhověl a co do částky 50 Kč žalobu zamítl. Z žalobcem předložené nájemní smlouvy a na smlouvu navazujícího přehledu plateb je zřejmé, že si účastníci ujednali nájemné ve výši 1 278 Kč měsíčně, tedy o 10 Kč nižší, než tvrdil žalobce. Soud tak má za prokázané, že žalobce má nárok na zaplacení částky o 50 Kč nižší, tj. o 10 Kč nižší za každý měsíc, kdy žalovaný nezaplatil nájemné vůbec, nebo ho nezaplatil v plné výši. Z důvodu, že je žalovaný v prodlení s jednotlivými platbami na nájemném a zároveň je v prodlení s placením nedoplatku na službách, přiznal soud žalobci též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž měl ve věci pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ale pouze ve výši podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), protože účastník sice byl v řízení zastoupen advokátem, nicméně náklady na zastoupení advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené (srov. Ústavní soud, II. ÚS 376/12-3) a proto přiznal žalobci náhradu nákladů za celkem 2 úkony (předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) ve výši 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.