12 C 219/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 12 584,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektřiny na adrese adresa.

2. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

4. Z faktury VS č. var. symbol ze dne datum soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky částka za zjištěný neoprávněný odběr elektřiny, a to se splatností do datum.

5. Ze stanovení náhrady škody ze dne datum vyplývá, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny byla stanovena v celkové výši částka, sestávající se z náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši částka, nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru ve výši částka a stanovením plateb za příkon ve výši částka.

6. Oznámením ze dne datum byl žalovanému oznámen výsledek kontroly s tím, že byl zjištěn neoprávněný odběr a byla přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny.

7. Z upomínky ze dne datum se podává, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

8. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a oznámení o výsledku kontroly soud zjistil, že dne datum byl v odběrném místě žalovaného na adrese Adresa žalovaného, zjištěno neoprávněný odběr na HJ 1x20A, z tohoto jističe vedl vodič do horní podružné svorkovnice, na kterou byl zapojen byt č. hodnota.

9. Trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne datum, č. j. spisová značka byl žalovaný uznán vinným, že spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že v období od 28. listopadu do datum v uvedeném odběrném místě neoprávněně odebral a prostřednictvím vodiče neoprávněný odběr elektřiny, čímž způsobil žalobkyni škodu nejméně ve výši částka. Žalovanému byla dále mj. uložena povinnost nahradit žalobkyni způsobenou škodu ve výši částka. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (viz předmětné rozhodnutí).

10. Dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. d) č. zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.

11. Dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

12. V dané věci soud dospěl k závěru, že žalovaný ve výše uvedeném odběrném místě neoprávněně odebíral elektřinu a je tak povinen nahradit žalobkyni způsobenou škodu. Způsob výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru stanoví vyhláška č. 82/2011 Sb. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny včetně nákladů na zjišťování neoprávněného odběru. Žalovaný na vystavená vyúčtování ničeho neuhradil.

13. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí včetně úroku z prodlení uplatněného v souladu s ustanovením § 1970 o. z., neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.