12 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 739,51 Kč

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 2 500 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 239,51 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 239,51 Kč z titulu nezaplaceného nájemného za pronajaté technické zařízení (nárok 1), dále na zaplacení 500 Kč jako nezaplaceného poplatku za odpojení žalovaného od služeb žalobkyně (nárok 2) a na zaplacení 2 000 Kč jako nezaplacené smluvní pokuty za nevrácení technického zařízení žalovaným (nárok 3). Dle tvrzení žalobkyně vznikly výše uvedené nároky z titulu neplnění smluvních povinností žalovaným ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi účastníky, resp. mezi právní předchůdcem žalobkyně obchodní společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným (dále jen„ smlouva"). Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] (dále jen„ VOP“) a ceník [anonymizováno]. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný bude měsíčně platit [anonymizováno] nájemné ve výši 70 Kč za nájem zařízení:„ [anonymizována čtyři slova] WIFI [anonymizována dvě slova])“ (dále jen„ zařízení“). Žalovaný neplatil řádně a včas nájemné za zařízení a neplnil tak své smluvní povinnosti. Žalovanému tak vznikl za období od měsíce prosince 2018 do měsíce května 2019 na nájemném dluh v celkové výši 239,51 Kč (nárok 1). Z důvodu, že žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti, odpojila [anonymizováno] žalovaného od služeb, a za toto odpojení požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení poplatku 500 Kč (nárok 2). Poplatek 500 Kč v sobě zahrnuje náklady na upomínkový proces, systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod. V souladu s VOP měl žalovaný povinnost pronajaté zařízení na vlastní náklady a nebezpečí vrátit [anonymizováno] pod hrozbou uplatnění smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaný tak neučinil a [anonymizováno] tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty (nárok 3).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. [anonymizováno] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Za objednané služby se žalovaný zavázal měsíčně platit ujednanou částku. Dále se žalovaný zavázal platit [anonymizováno] měsíčně nájemné ve výši 70 Kč za pronajaté zařízení, které poskytla [anonymizováno] žalovanému, aby mohl přijímat služby [anonymizováno]. Zařízení si žalovaný převzal [datum]. Žalovaný neplatil nájemné řádně a včas. Za období od [datum] do [datum] vznikl žalovanému dluh na nájemném ve výši 94,84 Kč se splatností do [datum]. Za období od [datum] do [datum] se tento dluh navýšil o 70 Kč se splatností do [datum]. Za období od [datum] do [datum] se tento dluh navýšil o 70 Kč se splatností do [datum]. Za období od [datum] do [datum] se tento dluh navýšil o 70 Kč se splatností do [datum] a [datum] se dluh na nájemném ponížil o 65,33 Kč, jelikož [anonymizováno] poskytla žalovanému slevu na nájemném v uvedené výši. Žalovaný tak na nájemném za zařízení dluží celkem 239,51 Kč.

5. Z důvodu, že žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, odstoupila [anonymizováno] od smlouvy a odpojila žalovaného od poskytovaných služeb. Za odpojení žalovaného požaduje žalobkyně zaplacení poplatku 500 Kč. Tento nárok opírá žalobkyně o znění části ceníku [anonymizováno] označené jako„ [anonymizováno], PŘÍPOJOVACÍ A OSTATNÍ POPLATKY, kde je uvedeno, že v případě odpojení od služeb z důvodu nedoplatku bude zákazníkovi účtován poplatek 500 Kč. Tento poplatek je účtován pouze v případě odpojení od služeb [anonymizováno] z důvodu porušení smluvních povinností zákazníkem. Při řádném ukončení smlouvy tento poplatek účtován není. V samotném těle smlouvy tento poplatek ve výši 500 Kč uveden není, a ani na tento poplatek není ve smlouvě konkrétně odkazováno. Žalobkyně uvedla, že poplatek v sobě zahrnuje upomínkový proces, systémové úkony a fyzické odpojení technikem. Soud z ceníku [anonymizováno] dále zjistil, že za samotné odeslání upomínky si žalovaná účtuje dle ceníku 150 Kč.

6. K nároku 3 soud dále zjistil, že v čl. 7 VOP se uvádí následující:„ do 14 dnů od ukončení smlouvy je nutné, abyste nám na vlastní náklady vrátil (a) pronajaté Přijímací zařízení. Zařízení můžete vrátit buď osobně na našich Kontaktních místech, jejichž aktuální seznam najdete na www.upc.cz/pece-ozakazniky/kontakt, nebo jeho zasláním na adresu našeho distribučního skladu, kterou naleznete na www.upc.cz/vraceni_zarizeni. To platí i v případě, že ukončíte užívání jednotlivé Služby a Přijímací zařízení používáte jen pro její příjem. [příjmení] se vracené Přijímací zařízení cestou k nám nepoškodilo (nebo pro případ, že se tak stane), doporučujeme Vám, abyste zásilku při odesílání pojistili dle výše smluvní pokuty pro příslušné Přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy ho převezmeme v našem distribučním skladu nebo na pobočce.“ Přímo ve smlouvě se uvádí, že v případě nevrácení zařízení včas a v pořádku, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu dle ceníku (viz prohlášení účastníka ve smlouvě ad e)). Po odstoupení od smlouvy žalobkyní vyzvala žalobkyně žalovaného, aby na vlastní náklady a nebezpečí vrátil pronajaté zařízení a poskytla k tomu žalovanému lhůtu 14 dnů, a to v souladu s VOP. Žalovaný zařízení ve stanovené lhůtě nevrátil.

7. V důsledku fúze sloučením se [datum] stala právním nástupcem [anonymizováno] žalobkyně.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Uzavřená smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Nárok 1 posoudil soud dle § 2201 a násl. o. z.

10. Ve věci nároku 2 má soud za to, že poplatek ve výši 500 Kč za odpojení není poplatkem za určitý úkon učiněný [anonymizováno], nýbrž se jedná o (skrytou) smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy z důvodu porušení smluvních povinností žalovaným. Tento poplatek je účtován pouze zákazníkům, kterým je smlouva ukončena z důvodu neplnění jejich smluvních povinností. Zákazníkům, kteří ukončí smlouvu řádně, tento poplatek účtován není. Žalobkyně uvedla, že tento poplatek v sobě zahrnuje například upomínkový proces, přestože cena za upomínku činí dle ceníku žalobkyně 150 Kč a představuje samostatnou položku v ceníku žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že tento poplatek v sobě obsahuje fyzické odpojení od služeb technikem. Z úřední činnosti soud zjistil, že k odpojení poskytovaných služeb není nutná fyzická přítomnost technika, jelikož odpojit od služeb [anonymizováno] lze i bez fyzické přítomnosti technika, stejně tak, jako se lze ke službám [anonymizováno] bez fyzické přítomnosti technika připojit, tzv. samoinstalace (též položka ceníku [anonymizováno]). Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že jedinou funkci, kterou poplatek za odpojení má, je sankcionovat žalovaného za porušení smluvních povinností. Taková sankce je bezesporu smluvní pokutou. V případě spotřebitelských smluv nemohou být ujednání zakládající právo na zaplacení smluvní pokuty obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách, a tedy nemohou být obsažena ani v ceníku žalobkyně (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle § 1814 písm. f) o. z., se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost se seznámit před uzavřením smlouvy. Těmito podmínkami jsou právě ustanovení o vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty uvedená ve všeobecných obchodních podmínkách nebo ceníku spotřebitelských smluv (viz. Ústavní soud, [ústavní nález]). Dle § 1812 odst. 2 o. z., se nepřihlíží k ujednáním odchylujícím se od ustanovení občanského zákoníku stanovených k ochraně spotřebitele. Soud proto k ustanovení o vzniku nároku na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč za odpojení od služeb žalobkyně nepřihlížel.

11. Ve věci nároku 3 je právní posouzení soudu následující. Smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutého zařízení, [anonymizováno] tato skutečnost byla zřejmá, dočasné poskytnutí zařízení VOP předpokládají. Bylo proto v zájmu [anonymizováno] zařízení poskytnout. Přesto, a to v rozporu s požadavkem dobré víry a rovnováhy v povinnostech obou smluvních stran, v případě ukončení smlouvy je to žalovaný jako spotřebitel, kdo má povinnost zařízení vrátit, a to ve velmi krátké lhůtě a na adresu, kterou si musí vyhledat na internetu, a která nutí spotřebitele vynaložit ještě další náklady (poštovné za doručení balíku, jízdné a např. náklady na pojištění balíku, jak uvádí [anonymizováno] ve vlastních VOP) na vrácení zařízení [anonymizováno]. Současně VOP váží splnění této povinnosti na převzetí zařízení [anonymizováno], což je v případě využití poštovní přepravy záležitost neovlivnitelná. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení jeví skutečnost, že smlouva je smlouvou formulářového typu, ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu je součástí VOP, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit. Navíc odkaz na VOP ve vztahu k možnosti v případě nevrácení zařízení účtovat smluvní pokutu je v závěru samotné smlouvy napsáno velmi drobným písmem, které má pravděpodobně za cíl i vzbudit ve spotřebiteli pocit, že se nejedná o důležité smluvní ujednání.

12. Formulace čl. 7 4. VOP napovídá spíše o tom, že záměrem [anonymizováno] bylo v případě zániku smlouvy nikoli dosáhnout vrácení poskytnutého zařízení, ale snadněji se domoci finančního protiplnění, o jehož ekvivalentnosti je možné mít či nemít pochyby (jeho posouzení však součástí právního hodnocení předmětného sporu není).

13. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. S ohledem na výše uvedené soud k ujednání, které má za nepřiměřené – ujednání VOP o vzniku nároku na smluvní pokutu nepřihlíží, a proto jeho porušením nemůže žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč.

14. Z důvodů výše uvedených soud o nároku 1 rozhodl tak, že přiznal žalobkyni 239,51 Kč, jelikož žalobkyně prokázala, že [anonymizováno] poskytla žalovanému zařízení k užívání a žalovaný za pronajaté zařízení neplatil řádně a včas nájemné. O nároku 2 soud rozhodl tak, že zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení 500 Kč, jelikož soud k ustanovení zakládající povinnost žalovaného zaplatit [anonymizováno] poplatek za odpojení od služeb poskytovaných žalobkyní nepřihlížel. O nároku 3 soud rozhodl tak, že nárok žalobkyně na zaplacení 2 000 Kč zamítl, jelikož k ustanovení o povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu soud nepřihlížel.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Požadavek žalobkyně představoval jistinu 2 739,51 Kč. Soud žalobkyni přiznal pouze 239,51 Kč, představující méně než poloviční úspěch ve věci.