12 C 280/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o 23 166 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že uzavřel dne datum coby pronajímatel se žalovanou coby nájemkyní nájemní smlouvu na byt č. Anonymizováno v budově Anonymizováno v obci adresa coby vlastník nemovitosti, nájem byl ukončen na základě dohody o skončení nájmu ze dne datum. Předmětnou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dluhu po odečtení přeplatku z vyúčtování služeb a vrácení kauce, ve výši částka, když došlo k uznání dluhu co do důvodu a výše dne datum, dále pak náhrady škody ve výši částka, kdy žalovaná byt poškodila, žalobce na své náklady jej musel nechat opravit.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba nájemní smlouvy bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ohledně bytové jednotky Anonymizováno v obci adresa, měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši částka splatné vždy k 5. dni v měsíci, když v nájemném nejsou zahrnuty úhrady za odběr elektrické energie a plynu, tyto si nájemce platí samostatně. Z dohody o skončení nájmu bylo zjištěno, že nájem bytu byl ukončen dohodou ze dne datum a to k tomuto datu.

4. Z informace o jednotce bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitosti je žalobce. Z uznání dluhu ohledně částky částka bylo zjištěno, že dluh vyplývá z dlužného nájemného ve výši částka, kdy byla odečtena z této částky kauce ve výši částka a přeplatek za služby za rok 2022 ve výši částka. Z faktury č. hodnota na částku částka splatné dne datum bylo zjištěno, že tato představuje náklady za opravu bytu.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

7. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

9. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ohledně náhrady škody soud aplikoval ust. § 2910 a násl. obč. zák.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů právního zastoupení advokátem za dva hlavní úkony po částka, jeden poloviční úkon (předžalobní výzva) ve výši částka, 3 režijní paušály po částka dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH dle ust. § 137/3 o. s. ř. a soudní poplatek ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.