Okresní soud v Mostě · Rozsudek

12 C 309/2021

č. j. 12 C 309/2021-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMO:2022:12.C.309.2021.5

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 275 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení 3 275 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce uzavřeli účastníci [datum] nájemní smlouvu [číslo] [rok], na základě které přenechal žalobce žalované k užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa], [anonymizováno] 13, který je situovaný v 4. patře bytového domu v ulici [ulice], [územní celek] (dále jen„ byt“). Nájemní vztah trval do [datum].

2. Žalovaná neuhradila dluh v souvislosti s vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Celkové náklady za služby spojené s užíváním bytu v roce 2018 činily částku 7 957 Kč. Žalovaná zaplatila pouze 4 682 Kč. Dluh ve výši 3 275 Kč měla žalovaná povinnost zaplatit nejpozději do [datum].

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující skutkový závěr. Účastníci uzavřeli [datum] nájemní smlouvu [číslo] 2018, na základě které přenechal žalobce žalované k užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa], [anonymizováno] 13, který je situovaný v 4. patře bytového domu v ulici [ulice], [územní celek]. Nájemní vztah trval do [datum]. Žalovaná neuhradila dluh v souvislosti s vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Celkové náklady za služby spojené s užíváním bytu v roce 2018 činily částku 7 957 Kč. Žalovaná zaplatila pouze 4 682 Kč. Dluh ve výši 3 275 Kč měla žalovaná povinnost zaplatit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy jí bylo doručeno vyúčtování služeb, přičemž to jí bylo doručeno [datum]. Žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila ničeho a je v prodlení.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Na nájemní smlouvu aplikoval soud § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na vyúčtování služeb aplikoval soud § 2247 o. z. ve spojení s § 7 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Na úroky z prodlení aplikoval soud § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Na základě učiněného skutkového závěru a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobci předloženými důkazy podařilo prokázat, že žalobce splnil veškeré své povinnosti jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce naopak své povinnosti nesplnila, tedy nezaplatila řádně a včas dluh na službách spojených s užíváním bytu. Vzhledem k tomu, že je dluh žalované po splatnosti, přiznal soud žalobci též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období požadované žalobcem.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ale pouze ve výši podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, protože účastník sice byl v řízení zastoupen, nicméně náklady na zastoupení advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené (srov. Ústavní soud, II. ÚS 376/12-3) a proto přiznal žalobci náhradu nákladů za celkem 2 úkony (předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) ve výši 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.