12 C 339/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 21 305 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 5 568 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 911,17 Kč a s úrokem z prodlení 7,25 % ročně z 13 308 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 13 308 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 5 568 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 740 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně ze 7 740 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 4 872 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 377,70 Kč a s úrokem z prodlení 7,25 % ročně ze 7 997 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 8,50 % ročně ze 7 997 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 8,50 % ročně ze 4 872 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 125 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 3 125 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 308 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný na dluh ze smlouvy číslo zaplatil pouze 260 Kč.

2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovaný na dluh ze smlouvy číslo zaplatil pouze 3 875 Kč.

3. Pohledávku ze smlouvy číslo číslo postoupila původní věřitelka datum na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

7. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy číslo zaplatil celkem 260 Kč.

8. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

9. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy číslo zaplatil celkem 3 875 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy číslo číslo postoupila původní věřitelka datum na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.

12. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, to vše do datum. Žalovaný zaplatil pouze 260 Kč. Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, to vše do datum. Žalovaný zaplatil pouze 3 875 Kč. Následně dne datum postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo na žalobkyni. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.

13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

14. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

15. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

17. Podle § 517 odst. 2 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

20. Smlouva číslo smlouva číslo jsou shodně formulářové smlouvy s totožným obsahem, do kterých byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

21. Soud tak jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

22. Z důvodu, že je smlouva číslo neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 8 000 Kč. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce 260 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 740 Kč.

23. Z důvodu, že je smlouva číslo absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 7 000 Kč. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce 3 875 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 125 Kč.

24. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalovaný pak měl povinnost plnit ve lhůtě uvedené ve výzvě k plnění. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum. Ode dne následujícího se dlužník ocitl v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení v souladu s § 517 o. z. ve výši stanové toho času účinného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalobkyně požadovala úrok za období dřívější, soud jej v této části zamítl, tak jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí.

25. Soud vypořádal nároky z neplatné smlouvy číslo z neplatné smlouvy číslo podle ustanovení občanského zákoníku účinných v době uzavření smlouvy, jelikož smlouva číslo smlouva číslo je neplatná od počátku, a proto došlo i k bezdůvodnému obohacení spočívajícím v převodu peněžních prostředků ve prospěch žalovaného v době účinnosti úpravy obsažené v zákoně 40/1964 Sb. občanský zákoník.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož jejich úspěch ve věci byl relativně shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.