12 C 373/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 47 704 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 122,81 Kč a zákonného úroku z prodlení 7,25 % ročně ze 4 298,37 Kč od [datum] do [datum] a dále ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7%, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí až do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 22 272 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 41 659,14 Kč a s úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 43 405,63 Kč od [datum] do [datum] a dále ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7%, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí až do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 432 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 25 432 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 32 720 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 13 920 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaný do [datum] zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] pouze 1 200 Kč a je tak v prodlení s plněním svých povinností.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 14 984 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 8 352 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaný do [datum] zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] pouze 5 368 Kč a je tak v prodlení s plněním svých povinností.

3. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] [číslo] na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 122,81 Kč a zákonného úroku z prodlení 7,25 % ročně ze 4 298,37 Kč od [datum] do [datum] a dále ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7%, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí až do zaplacení. Soud proto v této části řízení zastavil.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 13 920 Kč, to vše nejpozději do [datum].

8. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil celkem 1 200 Kč.

9. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 13 920 Kč, to vše nejpozději do [datum].

10. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil celkem 5 368 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.

12. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

13. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od původní věřitelky plnění ve výši 32 000 Kč. Za toto plnění zaplatil žalovaný celkem 6 568 Kč. Pohledávku ze smlouvy půjčce následně postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

15. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

16. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

18. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

19. Smlouva [číslo] smlouva [číslo] jsou formulářové smlouvy, do kterých byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

20. Soud tak jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

21. Z důvodu, že je smlouva [číslo] smlouva [číslo] absolutně neplatná, vypořádal soud nárok z neplatné smlouvy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění celkem ve výši 32 000 Kč. Za toto plnění zaplatil původní věřitelce celkem 6 568 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 432 Kč.

22. Podle § 563 o. z. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalovaný měl plnit ihned poté, co to k tomu byl žalobkyní prokazatelně vyzván. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši podle prováděcího předpisu účinné v době, kdy k prodlení došlo, tedy podle úpravy uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož jejich úspěch ve věci byl relativně shodný.