12 C 422/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro 10 915,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1 a žalovaná 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 10 915,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 435,41 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1 a žalovaná 2 jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 7 479,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že je provozovatelem distribuční soustavy a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny. Zaměstnanci právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“), zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, dne datum kontrolou číslo zjistili, že žalovaný 1 a žalovaná 2 (dále jen„ žalovaní“) provádějí na adrese adresa žalovaného a žalované. Kontrolou elektroměrového rozvaděče umístěného na chodbě bytového domu bylo zjištěno jednofázové vodivé spojení vodičů v ukončovací krabici, která byla osazena po demontovaném elektroměru. Přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, byly vodivě spojeny. Hlavní jistič 1 x 25A byl v zapnuté poloze. Do bytu tak proudila neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti Policie České republiky byl odběr bez měřicího zařízení zdokumentován a ukončen. Celkovou částku nákladů ve výši 10 915,41 Kč vč. DPH představuje paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru právnická osoba anonymizováno. Tuto částku zaplatila žalobkyně příjmení jméno a nyní ji požaduje zaplatit po žalovaných.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Soud rozhodoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Zjištěný skutkový stav je následující. Z pravomocného trestního příkazu vydaného zdejším soudem dne 1. 4. 2020, č. j. 42 T 30/2020 – 80 soud zjistil, že žalovaní od blíže nezjištěného času ode dne datum do dne datum v ulici ulice a číslo, obec v 7. patře bytového domu v bytě o velikosti 3+1 za výtahem neoprávněně odebírali elektrickou energii po svévolném propojení fázových vodičů v elektroměrovém rozvaděči. Tím způsobili škodu ve výši 5 520 Kč. Trestním příkazem byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně uvedenou škodu nahradit. Se zbytkem nároku byla poškozená – žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že tento neoprávněný odběr zjistili a následně ukončili zaměstnanci anonymizována dvě slova. Z čestného prohlášení žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila anonymizována dvě slova žalovanou částku představující náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Tuto částku nyní požaduje žalobkyně zaplatit po žalovaných z titulu náhrady škody. Z vystavené faktury žalobkyní ze dne datum, číslo soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovaným lhůtu k plnění do datum. Od datum jsou žalovaní v prodlení s placením žalované částky.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

7. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. 10 % ročně.

8. Dle § 2915 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně.

9. Na základě výše uvedeného soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že žalovaní na výše uvedeném místě neoprávněně odebírali elektřinu. Z tohoto důvodu musela žalobkyně vynaložit náklady na zjištění a zamezení tohoto neoprávněného odběru. Výše nákladů na zjištění a zamezení neoprávněného odběru elektřiny představuje škodu, která žalobkyni vznikla z důvodu protiprávního jednání žalovaných. Tuto škodu mají škůdci – žalování ze zákona povinnost nahradit. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalovaným zaplatit částku včetně úroků z prodlení společně a nerozdílně.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 915,41 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.