12 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 40 422 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 8 483 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 711,93 Kč a s úrokem z prodlení z 8 483 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 %, přičemž každé kalendářní pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 14 296 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 35 554,08 Kč a s úrokem z prodlení z 31 939 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 %, přičemž každé kalendářní pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 643 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 17 643 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 40 422 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 11 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 7 656 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaná do [datum] zaplatila na dluh ze smlouvy o půjčce pouze 2 474 Kč a je tak v prodlení s plněním svých povinností.

2. Dále původní věřitelka uzavřela [datum] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaná do [datum] zaplatila pouze 883 Kč a je v prodlení.

3. Dále [datum] uzavřela původní věřitelka s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelce půjčku ve výši 6 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, a to nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaná zaplatila pouze 1 501 Kč a je v prodlení.

4. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Soud vyzval žalobkyni, aby soudu předložila důkazy prokazující uzavření a obsah smlouvy [číslo]. Na to žalobkyně uvedla, že smlouvou [číslo] nedisponuje, a proto vzala žalobu co do nároku ze smlouvy [číslo] zpět. Soud proto v této části řízení zastavil, tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

8. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 11 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 7 656 Kč, to vše nejpozději do [datum].

9. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Žalovaná do [datum] zaplatila pouze 883 Kč a je v prodlení.

10. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 3 357 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

12. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

13. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy [číslo] [číslo] obdržela žalovaná od původní věřitelky plnění ve výši 21 000 Kč. Za to zaplatila žalovaná původní věřitelce celkem 3 357 Kč. Pohledávku ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] následně postoupila původní věřitelka na žalobkyni, která vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

14. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

15. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

16. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

18. Závazkový vztah mezi žalovanou a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

19. Smlouva [číslo] smlouva [číslo] jsou formulářové smlouvy s totožným obsahem, do kterých byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaná měla vůbec možnost seznámit, protože podpis žalované na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

20. Soud tak jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

21. Z důvodu, že je smlouva o půjčce absolutně neplatná, vypořádal soud nárok z neplatné smlouvy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela plnění celkem ve výši 21 000 Kč. Za toto plnění zaplatila žalovaná původní věřitelce celkem 3 357 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 17 643 Kč.

22. Podle § 563 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaná měla plnit ihned poté, co to k tomu byla žalobkyní prokazatelně vyzvána. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši podle prováděcího předpisu účinného v době, kdy k prodlení došlo, tedy podle úpravy uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení 40 422 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 17 643 Kč s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.