12 C 74/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 434 01 Most o zaplacení 63 600 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek pro uznání.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně svůj nárok odůvodňuje tím, že žalovaný byl na základě pojistné smlouvy č. hodnota ze dne datum povinen hradit sjednané pojistné, tuto povinnost však neplnil. Žalovaný následně utrpěl úraz, v jehož důsledku byl od října 2023 do května 2024 v pracovní neschopnosti. Na základě pojistné události mu žalobkyně dne datum vyplatila pojistné plnění ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané pojistné, žalobkyně od pojistné smlouvy odstoupila s účinností ke dni datum. Žalovanému pojistné plnění z titulu pracovní neschopnosti náleží pouze za dobu trvání pojištění, nárok má tedy pouze za období od datum do datum, a to ve výši částka. Částka převyšující tento nárok, tj. částka, byla žalovanému vyplacena bez právního důvodu a představuje tak bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil, a to ani po písemné výzvě k úhradě.

3. Soud následně zaslal žalovanému žalobu a rovněž jej vyzval podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř, aby se písemně vyjádřil, zda nárok žalobkyně uznává či zda jej uznává z části nebo co do základu. Dále jej soud poučil o tom, že pokud se ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení nevyjádří, může soud rozhodnout rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.

4. Žalovanému byla výzva spolu s žalobou doručena do vlastních rukou dne datum, ovšem žalovaný se ve stanovené lhůtě k podané žalobě nevyjádřil. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř., přičemž návrhu žalobkyně zcela vyhověl.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Účastníci spolu dne datum uzavřeli pojistnou smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění Anonymizováno. Na jejím základě se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytovat žalovanému pojistnou ochranu, zatímco žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši částka. Počátek pojištění byl sjednán ke dni datum. Současně si účastníci sjednali, že jejich vzájemná práva a povinnosti se budou řídit všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas hradit sjednané pojistné, žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a pojistnou smlouvu ukončila ke dni datum. Před zánikem pojištění byl žalovaný v pracovní neschopnosti, která trvala až do května 2024. Následně žalobkyně dne datum vyplatila žalovanému pojistné plnění v celkové výši částka.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

8. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

9. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že: Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Mezi účastníky řízení byla ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku uzavřena pojistná smlouva. Žalovaný však neplnil svou smluvní povinnost řádně a včas hradit pojistné, v důsledku čehož žalobkyně od pojistné smlouvy odstoupila. Přesto žalobkyně žalovanému následně vyplatila pojistné plnění za dobu jeho pracovní neschopnosti. Nárok na pojistné plnění však žalovanému vznikl pouze za období od vzniku pracovní neschopnosti do zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného, a to v celkové výši částka. adresa 600 Kč byla žalovanému vyplacena bez právního důvodu, a představuje proto bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný tuto částku přes výzvu žalobkyně nevrátil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni, kdy měl žalovaný povinnost předmětnou částku vrátit.

14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty částka, za 3 úkony právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) v celkové výši částka, 3 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem částka a daň z přidané hodnoty z nákladů zastoupení ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti rozhodnutí o věci samé lze podat odvolání ve dvojím vyhotovení do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě, avšak způsobilým odvolacím důvodem jsou pouze závažné procesní vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205b o.s.ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu či nařízením exekuce u zvoleného soudního exekutora.