12 C 77/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 17 995 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 21 % ročně z částky 7 629 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 995 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 629 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 364,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 995 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit [právnická osoba] úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, tj. celkem 36 720 Kč (20 000 Kč + 2 554 Kč + 3 800 Kč + 10 366 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy pouze částku 18 725 Kč. Úvěruschopnost žalované byla [právnická osoba] zkoumána a posouzena jako dostatečná, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou a ověření těchto skutečností na základě předložené pracovní smlouvy žalovanou, výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouvy.

2. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které [právnická osoba] poskytla žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit [právnická osoba] úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, tj. celkem 36 720 Kč (20 000 Kč + 2 554 Kč + 3 800 Kč + 10 366 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy pouze částku 18 725 Kč.

6. Ze smlouvy soud dále zjistil, že ve smluvních podmínkách (které jsou součástí smlouvy) je v čl. 3 uvedeno následující:„ Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první smluvních podmínek smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výši činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.“ Článek 20 věta druhá smluvních podmínek, pak uvádí, že:„ Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] dne [datum] postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 55 odst. 3 o. z. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě co do částky 17 995 Kč vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že [právnická osoba] splnila veškeré své smluvní povinnosti, zejména poskytla žalované půjčku a naopak žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když neplatila řádně a včas týdenní splátky a je v prodlení s jejich placením.

11. Soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 7 629 Kč za období od [datum] do zaplacení. Uzavřená smlouva o půjčce je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 52 o. z., jelikož [právnická osoba] uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoliv. Na smlouvu je pro nutné aplikovat ustanovení o. z. sloužící k ochraně spotřebitele. Citované články smluvních podmínek umožňují dvojí výklad, a to buď že se smlouva prodlužuje a jistina neúročí pouze za předpokladu, že je žalovaná v prodlení s placením jedné jediné nebo poslední splátky nebo výklad, že se smlouva prodlužuje za předpokladu, že je žalovaná v prodlení s jakoukoliv ze splátek (bez ohledu na jejich počet) nebo je v prodlení s poslední splátkou. Výklad, který neumožňuje úročení dlužné částky za předpokladu prodlení žalované s jakoukoliv ze splátek je pro žalovanou výhodnější, a proto tento výklad užil i soud.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení za celkem 3 úkony právní služby. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, avšak jen v rozsahu 32,69 % z celku. Požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval jistinu 17 995 Kč, smluvní úrok 4 929,17 Kč a úrok z prodlení 2 087,52 Kč, tj. celkem 25 011,69 Kč. Žalobkyni soud přiznal jistinu 17 995 Kč a úrok z prodlení 2 087,52 Kč, tj. celkem 20 082,52 Kč. [příjmení] 25 011,69 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni soud přiznal ke dni vyhlášení rozsudku částku 20 082,52 Kč představující 80,29 % úspěch ve věci. Z uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení z 60,59 % (80,29 % - 19,71 %).