12 C 77/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Romanou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 17 995 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 21 % ročně z částky 7 629 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 995 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 629 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 364,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 995 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené datum mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, tj. celkem 36 720 Kč (20 000 Kč + 2 554 Kč + 3 800 Kč + 10 366 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy pouze částku 18 725 Kč. Úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou a ověření těchto skutečností na základě předložené pracovní smlouvy žalovanou, výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouvy.

2. Společnost anonymizováno uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o půjčce, na základě které právnická osoba poskytla žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč, tj. celkem 36 720 Kč (20 000 Kč + 2 554 Kč + 3 800 Kč + 10 366 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 612 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy pouze částku 18 725 Kč.

6. Ze smlouvy soud dále zjistil, že ve smluvních podmínkách (které jsou součástí smlouvy) je v čl. 3 uvedeno následující:„ Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první smluvních podmínek smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výši činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.“ Článek 20 věta druhá smluvních podmínek, pak uvádí, že:„ Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba dne datum postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 55 odst. 3 o. z. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě co do částky 17 995 Kč vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že právnická osoba splnila veškeré své smluvní povinnosti, zejména poskytla žalované půjčku a naopak žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když neplatila řádně a včas týdenní splátky a je v prodlení s jejich placením.

11. Soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 7 629 Kč za období od datum do zaplacení. Uzavřená smlouva o půjčce je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 52 o. z., jelikož právnická osoba uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoliv. Na smlouvu je pro nutné aplikovat ustanovení o. z. sloužící k ochraně spotřebitele. Citované články smluvních podmínek umožňují dvojí výklad, a to buď že se smlouva prodlužuje a jistina neúročí pouze za předpokladu, že je žalovaná v prodlení s placením jedné jediné nebo poslední splátky nebo výklad, že se smlouva prodlužuje za předpokladu, že je žalovaná v prodlení s jakoukoliv ze splátek (bez ohledu na jejich počet) nebo je v prodlení s poslední splátkou. Výklad, který neumožňuje úročení dlužné částky za předpokladu prodlení žalované s jakoukoliv ze splátek je pro žalovanou výhodnější, a proto tento výklad užil i soud.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení za celkem 3 úkony právní služby. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, avšak jen v rozsahu 32,69 % z celku. Požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval jistinu 17 995 Kč, smluvní úrok 4 929,17 Kč a úrok z prodlení 2 087,52 Kč, tj. celkem 25 011,69 Kč. Žalobkyni soud přiznal jistinu 17 995 Kč a úrok z prodlení 2 087,52 Kč, tj. celkem 20 082,52 Kč. příjmení 25 011,69 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni soud přiznal ke dni vyhlášení rozsudku částku 20 082,52 Kč představující 80,29 % úspěch ve věci. Z uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení z 60,59 % (80,29 % - 19,71 %). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.