13 C 12/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Vlčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o žalobě na náhradu nemajetkové újmy ve výši 175 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 32 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 175 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se po částečném zpětvzetí žaloby do částky 111 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 111 375 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, zastavuje.

III. Pokud bylo požadováno více, žaloba se do částky 31 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 450 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 47 447,6 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce anonymizováno jméno příjmení příjmení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 175 000 Kč od datum do zaplacení jako odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení, které v minulosti vedl u Okresního soudu v Mostě.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že podal dne datum u soudu žalobu na vypořádání společného jmění proti bývalé manželce. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka a k pravomocnému vyřešení věci došlo až téměř po 10 letech vedení soudního sporu. Žaloba samotná nebyla rozsáhlá, žalobce navrhoval vypořádat dva závazky účastníků, které nebyly v době rozvodu doplaceny a zůstatky na dvou účtech bývalé manželky. O další položky nebylo vypořádání společného majetku rozšířeno.

3. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Žalobci byla vyplacena částka 111 375 Kč, která je dostatečná jako nárok na zadostiučinění. Při stanovení této částky dospěla žalovaná nejprve k základní částce 123 750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši, tj. 7 500 Kč. Tato částku pak byla snížena o 20 % s ohledem na rozhodování na třech stupních soudní soustavy. Naopak základní částka byla zvýšena o 10 % s ohledem na postup soudu prvého stupně, který kromě průtahů i opakovaně rozhodoval s procesními pochybeními. Na rámec poskytnutého plnění pokládá žalobu žalobce za nedůvodnou.

4. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu zpět do částky 111 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 111 375 Kč od datum do zaplacení, neboť žalovaná tuto částku zaplatila dne datum, tedy po podání žaloby. Soud dle § 96 ods. 1 a 2 o.s.ř. řízení částečně zastavil.

5. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne datum a žalobce se domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále„ SJM“), kde předmětem vypořádání byly 2 závazky účastníků, které nebyly v době rozvodu doplaceny a zůstatky na 2 účtech bývalé manželky. Jiné položky nebyly předmětem vypořádání SJM. Teprve po 2 letech od podání žaloby (dne datum), byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Následně dne datum bylo řízení zastaveno pro litispendenci. V rámci odvolání dne datum odvolací soud rozhodl, že řízení se nezastavuje. Dne datum bylo řízení opětovně zastaveno, a to vyšší soudní úřednicí, v tomto případě pro nezaplacení soudního poplatku. V rámci odvolání, soudkyně dne datum usnesení vyšší soudní úřednice zrušila. Dne datum (po více než 3 letech) proběhlo ve věci první jednání s odročením na neurčito za účelem vyžádání listinných důkazů. Další jednání proběhlo dne datum s odročením na datum za účelem vyhlášení usnesení o zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení. Dne datum řízení bylo potřetí zastaveno, tentokrát po nedostatek podmínek řízení – nezpůsobilý předmět řízení. V rámci odvolání dne datum odvolací soud rozhodl, že řízení se nezastavuje. Dne datum byl ve věci ustanoven znalec a v důsledku odvolání do stanovené zálohy na znalecký posudek, odvolací soud dne datum rozhodl, že se povinnost složit zálohu účastníkům neukládá. Dne datum bylo usnesení o ustanovení znalkyně zrušeno, ale následně již nebyl jiný znalec ustanoven a ve věci nebyl žádný znalecký posudek vypracován. Další jednání proběhlo dne datum s odročením na datum. Toto jednání bylo však zrušeno na žádost advokáta bývalé manželky žalobce. Další jednání proběhlo dne datum s odročením na datum, kdy byl ve věci vydán v pořadí první rozsudek. Dne datum a datum bylo proti rozsudku podáno oběma účastníky odvolání. Odvolací soud o odvolání rozhodl dne datum. Dne datum bylo podáno dovolání a dne datum dovolací soud zrušil jak rozsudek Okresního soudu v Mostě, tak i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a věc vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení.

6. Po zrušení obou rozsudků bylo ve věci nařízeno jednání na datum, ale jednání bylo zrušeno z důvodu pandemie Covid. Další jednání bylo nařízeno na datum, ale jednání bylo odvoláno pro zdravotní indispozici soudkyně. Dne datum byla ve věci podána žalobcem stížnost na průtahy v řízení. Další jednání proběhlo dne datum s odročením na datum za účelem vyhlášení rozsudku, který byl dne datum vyhlášen. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, ale pouze do nákladů řízení. O odvolání bylo rozhodnuto dne datum. K pravomocnému skončení věci došlo dne datum a v případě nákladů řízení dne datum.

7. Dne datum žalobce požádal žalovanou o odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým soudním řízením v částce 175 000 Kč. Dne datum žalovaná dopisem potvrdila přijetí žádosti. Odškodnění žalovaná vyplatila žalobci po podání žaloby dne datum v částce 111 375 Kč.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující zjištění a závěry: nesporné mezi účastníky byla okolnost uplatnění požadavku žalobce na zaplacení částky 175 000 Kč ze dne datum, okolnost jejího přijetí žalovanou a vyplacení odškodnění ve výši 111 375 Kč žalobci. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka vyplývá, že celková délka řízení trvala od datum do datum, tj. 9 let a 3 měsíce (111 měsíců) a za tuto dobu bylo provedeno 7 jednání včetně dvou jednání, kdy byl vyhlášen pouze rozsudek. Byla nařízena další dvě jednání, která byla předem zrušena. Většina jednání byla bezobsažná a bezúčelná, zachycující více méně jen vzájemné repliky právních zástupců účastníků řízení. První úkon ve věci (výzva na zaplacení soudního poplatku) byl proveden po více než roce od podání žaloby, řízení bylo ve 3 případech usnesením zastaveno a usnesení byla pokaždé zrušena. Výrazné průtahy byly zejména v prvních letech soudního řízení. V dokazování byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku, ale po zrušení ustanoveného znalce, již nebyl ustanoven jiný a původně zamýšlený důkaz znaleckým posudkem nakonec proveden nebyl.

9. Ve spise sp. zn. spisová značka došlo k průtahům, což konstatoval ve svém rozhodnutí i Nejvyšší správní soud, který se zabýval kárným stíháním soudkyně. Kárné řízení bylo vyřízeno schválením dohody o vině a trestu. Nejvyšší správní soud konstatoval, že soudkyně porušila svou povinnost vyplývající ze zákonných předpisů, neboť nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila neodůvodněné průtahy (Rozhodnutí Nejvyššího správní soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací).

10. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (ods.1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (ods.2).

11. Podle § 14 ods. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení je tímto úřadem Ministerstvo spravedlnosti (§6 ods.2 písm. a).

12. Podle § 14 ods. 3 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. V tomto případě je uplatnění nároku žalobce u žalované nesporné a prokázáno.

13. Podle § 15 ods. 2 zákona č. 82/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (ods.1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (ods.2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 ods. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 ods. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a c) významu předmětu řízení pro poškozeného (ods.3).

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce řádně a včas uplatnil u příslušného státního úřadu (Ministerstva spravedlnosti ČR) v intencích zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem název soudu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem bylo vypořádání SJM. Řízení bylo zahájeno dne datum a pravomocně skončilo dne datum vydáním rozsudku; trvalo tedy 9 let a 3 měsíce (111 měsíců). Soudem byl zjištěn nekoncentrovaný postup rozhodujícího soudu a prokázané průtahy způsobené faktickou nečinností soudu představující nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 ods. 1 zákona č. 82/1998 Sb. způsobený porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, vedoucí k nepřiměřeně dlouhé době trvání řízení, a to i při zohlednění, že řízení bylo vedeno ve třech stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval meritorně dvakrát, stejně i odvolací soud, i když ve druhém případě rozhodoval pouze o nákladech řízení a jednou rozhodoval i dovolací soud. Po celou dobu trvání řízení byl žalobce v nejistotě o výsledku řízení a v důsledku postupu soudu vedoucí ke zbytečnému prodlužování řízení mu byla způsobována nemajetková újma. Jako zcela nesprávný postup shledal soud opakované vydávání usnesení o zastavení řízení, která následně byla rušena, jakož i ustanovení znalce a po jeho zrušení již nebyl nový znalec ustanoven a znalecký posudek nevypracován a v průtazích zaviněných naprostou nekoncepčností vedení sporu. Zarážející bylo, že první úkon ve věci, který ke všemu byl velmi jednoduchý (výzva k zaplacení soudního poplatku), byl učiněn po více než roce od podání žaloby. Podle názoru soudu i tvrzení žalobce obsažené v žalobě, se nejednalo o věc právně složitou (předmětem vypořádání SJM byly 2 závazky a zůstatky na 2 účtech), zůstalo zásadním požadavkem pro rozhodnutí zjištění výše závazků účastníků, které nebyly v době rozvodu doplaceny a výše zůstatků na 2 účtech bývalé manželky žalobce. Je na místě žalobci přisoudit zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu v penězích. Průtahy v řízení potvrdil i Nejvyšší správní soud v rámci kárného řízení s příslušnou soudkyní.

16. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel ze zákona č. 82/1998 Sb. za použití Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud při stanovení výše základní částky s ohledem na délku řízení vyšel ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení a částky 15 000 Kč, která je odpovídající vzhledem k době řízení, když tato částka je modifikována v souladu s citovaným stanoviskem poloviční výší náhrady za první dva roky řízení. Bylo by nesprávné a v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možné ještě považovat za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba přesahující. Soudem vypočtená částka činí 123 750 Kč. Celková délka řízení byla od 20.12.2012 do 3.3.2022, tj. 9 let a 3 měsíce (111 měsíců). Tomu odpovídá základní částka 1 250 Kč na jeden měsíc. Za první dva roky (24 měsíců) částka 15 000 Kč celkem a za období dalších 87 měsíců částka 108 750 Kč.

17. Soud se dále zabýval okolnostmi uvedenými pod písmeny a) až e) § 31a ods. 3 zákona č. 82/1998 Sb., jak to vyžaduje výše uvedené stanovisko.

18. S ohledem na výsledky zjištění a z toho provedené závěry výše uvedené soud jednak dospěl ke stanovisku, že postup žalované, která přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 % z důvodu rozhodování soudů na třech stupních soudní soustavy, je nesprávný. V dané věci se nejednalo o věc právně složitou a skutková složitost za trvání řízení nastala v důsledku nečinnosti soudu. Z důvodu nekorektního postupu, ke kterému soud neměl žádnou objektivní příčinu a s přihlédnutím k významu předmětu sporu pro žalobce, neboť se jednalo o vypořádání SJM, dospěl soud k závěru, že se jedná o okolnosti, které svým významem naopak vyžadují navýšení základní částky. Dle názoru soudu je odpovídající navýšení základní částky o 16 %, tj. o částku 19 800 Kč, když zohlednil nesprávný postup rozhodujícího soudu, délku soudního řízení a význam předmětu řízení pro žalobce (poškozeného). Soud navýšení základní částky o 16 % specifikuje tak, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu se jedná o 10 % navýšení za zcela nekoncepční a nekoncentrovaný postup rozhodujícího soudu a délku soudního řízení a 6 % navýšení za význam předmětu řízení pro žalobce, kdy se jednalo o vypořádání SJM. Zvýšení základní částky zadostiučinění z důvodu postupu soudu během řízení je v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Celková částka náhrady tak činí 143 550 Kč (123 750 Kč + 19 800 Kč).

19. Pokud předmětem sporu zůstala částka 63 625 Kč (175 000 Kč mínus 111 375 Kč), náleží žalobci s přihlédnutím k dobrovolnému plnění žalované ještě částka 32 175 Kč (143 550 Kč soudem přiznané plnění mínus 111 375 Kč plněných žalovanou dobrovolně rovná se 32 175 Kč ještě náležejících žalobci).

20. Při splnění podmínek vyjádřených v ustanovení § 14 ods. 1 a § 15 ods. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je požadavek žalobce na náhradu škody důvodný a soud tedy plnění v částce 32 175 Kč jako odpovídající, žalobci přiznal, když žalované určil přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti.

21. Pokud žalobce tvrdil existenci skutečností, z nichž by bylo možno dovodit zvýšený význam odškodňovaného řízení pro něj, byl poučen podle § 118a ods. 1 a 3 o.s.ř. k jejich prokázání. K prokázání zvýšení odškodnění (vyššího než o jakém rozhodl soud), žalobce nenavrhl žádný důkaz. Žalovaná byla také poučena podle § 118a ods. 1 a 3 o.s.ř. ve smyslu tvrzení o snížení základní částky odškodnění, ale nenavrhla žádný důkaz. Soud tedy učinil závěr, že žalobce neprokázal, že by mělo dojít ke zvýšení odškodnění o více než 16 %, o kterém rozhodl soud a žalovaná neprokázala, že by naopak mělo dojít ke krácení odškodnění. Účastníci v tomto smyslu neunesli důkazní břemeno.

22. Žalovaná je povinna odškodnit žalobce do 6 měsíců od uplatnění nároku (§15 ods. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), tj. do datum. Dnem následujícím se žalovaná dostala s plněním do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobci od tohoto dne vzniklo právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši 15 % ročně z dlužné částky (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.)

23. Ve zbytku, tj. částky 31 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 450 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, je požadavek žalobce již nedůvodný (63 625 Kč zbylý předmět sporu mínus 32 175 Kč žalobci přiznaných výrokem I. rovná se 31 450 Kč, kde je již žaloba nedůvodná) a soud proto žalobu v této části zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 ods. 1 o.s.ř., neboť výsledek řízení, v němž žalobce dosáhl satisfakce za porušení práva, je třeba vyhodnotit jako jeho plný úspěch, protože se mu podařilo prokázat základ nároku, tj. příčinnou souvislost mezi imateriální újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Náklady žalobce v řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 45 447,6 Kč, jež sestávají z odměny jeho zástupce za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, žádost před podáním žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) podle § 11 ods. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v účinném znění (dále jen„ a. t.“) po 8 100 Kč za úkon (§ 7 bod 5 a § 9 ods. 4 písm. a/ a.t. – částka 175 000 Kč), jeden úkon po 3 660 Kč (účast u jednání dne datum o částce 63 625 Kč - § 11 ods. 1 písm. g) a.t., 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 ods. 1 a 4 a.t.) a 21 % DPH z odměny a hotových výdajů advokáta ve výši 7 887,6 Kč (§ 137 ods. 3 písm. a/ o.s.ř.) Celkem účelně vynaložené náklady žalobce činí 47 447,6 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě.