13 C 144/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Vlčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení se sídlem adresa a žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované žaloba na určení vlastnictví osobního vozidla a vydání věci

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem vozidla zn. Škoda Octavia Combi 1.9 Tdi, rok výroby rok, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno.

II. Žalovaná je povinna vydat žalobci vozidlo Škoda Octavia Combi 1.9 Tdi, rok výroby rok, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 473,6 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce titul. jméno příjmení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem vozidla tovární značky Škoda Octavia Combi Combi 1.9 Tdi, rok výroby rok, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno (dále jen„ předmětné vozidlo“) za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a v technickém průkazu je zapsána žalovaná jako jeho držitel a vlastník, má naléhavý právní zájem na určení, neboť bez něj nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Zároveň žádal jeho vydání, neboť vozidlo má v držení žalovaná.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a bránila se tvrzením, že se stala vlastníkem vozidla na základě uzavřené ústní kupní smlouvy se žalobcem.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Dne datum byla uzavřena kupní smlouva číslo mezi žalobcem a jméno příjmení, přičemž koupi zprostředkoval příjmení jméno. Předmětem kupní smlouvy bylo předmětné vozidlo. Kupní cena činila 106 900 Kč a byla téhož dne zaplacena žalobcem (viz kupní smlouva, faktura ze dne datum a příjmový doklad). Přihlášku k registraci vozidla podala dne datum žalovaná, která je také uvedena v technickém průkazu k vozidlu. K přihlášce k registraci vozidla je připojeno prohlášení, že„ kupní smlouva mezi žalovanou a žalobcem byla sjednána ústně“. Na prohlášení je pouze podpis žalované, i když žalovaná uvedla, že podpis je„ asi“ její, neboť se podepisuje pokaždé jinak z důvodu revmatismu ruky. Protokol o technické prohlídce vozidla ze dne datum je na jméno žalované (viz přihláška k registraci vozidla, prohlášení přiložené k registraci vozidla, protokol o technické prohlídce).

4. Žalobce v podané žalobě popřel, že by se žalovanou uzavřel ústní kupní smlouvu na vozidlo. V době koupě vozidla byl vážně nemocen, a aby předešel komplikacím s vyřizováním záležitostí ohledně vozidla, souhlasil s uvedením žalované do registru vozidel. Následně účastníci uzavřeli manželství, po rozvodu manželství ponechal žalované vozidlo v užívání, aby předešel sporům o majetek. Žalovaná však u soudu žalobu na vypořádání společného jmění podala.

5. Žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že ke koupi vozidla došlo již před 9 lety a na samotný průběh uzavření kupní smlouvy si nepamatuje, musela požádat registr vozidel o nahlédnutí a okopírování dokladů k převodu vozidla. Potvrdila, že vozidlo zakoupil žalobce na základě kupní smlouvy ze dne datum, vozidlo na své jméno nepřihlásil. Žalovaná tvrdila, že vozidlo od žalobce zakoupila na základě ústní kupní smlouvy za částku 106 900 Kč, kdy k tomu došlo, však nevěděla (ve vyjádření k žalobě však uvedla termín uzavření ústní smlouvy dne datum), domnívala se, že v době, kdy žalobci předala peníze. Částku 100 000 Kč získala darem od svých rodičů, částka 6 900 Kč byly její finanční prostředky. Částku v plné výši předala žalobci v obálce (100 000 Kč v bankovkách po 1 000 Kč a na částku 7 000 Kč jí žalobce vrátil 100 Kč) na ulici před domem na adrese ulice a číslo bl číslo v obec, když předtím, byla u známé na uvedené adrese, která z okna svého bytu ve 4. nebo 5. patře viděla předání peněz. Ta jí sdělila, že vozidlo zakoupila v ten den, kdy dcera žalované uzavírala manželství (z oddacího listu dcery žalované zjištěno uzavření manželství dne datum). Vozidlo má stále ve svém držení.

6. Svědkyně jméno příjmení potvrdila, že v době, kdy mělo dojít k uzavření ústní kupní smlouvy na vozidlo, bydlela na adrese ulice a číslo bl číslo v obec (na adrese bydlí dosud). Také ona si na přesný den, kdy mělo dojít k uzavření ústní kupní smlouvy, nevzpomněla, pouze tvrdila, že to bylo den před svatbou dcery žalované. Informace o získání částky 100 000 Kč měla zprostředkovaně od žalované, která jí sdělila, že peníze získala od rodičů. V bytě svědkyně žalovaná přepočítávala peníze, které měla v obálce v částce 100 000 Kč, k této částce přidala částku 7 000 Kč. V době návštěvy po telefonátu žalobce, žalovaná z bytu odešla a na parkovišti před domem předávala žalobci totožnou obálku, kterou měla v bytě (to svědkyně viděla z okna z 5. patra), ale nemohla potvrdit, že v obálce byly peníze. Žalobce se do obálky podíval, něco si řekli a žalobce odjel. Žalobce žalované nic nepředával.

7. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum a rozvedeno na základě rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (právní moc dne datum). Ve vyjádření ze dne datum v řízení týkající se vypořádání SJM vedené pod sp. zn. spisová značka kromě jiného žalovaná zpochybnila kupní smlouvu na vozidlo, kterou uzavřel žalobce a označila ji za„ podvrh“ a uvedla, že vozidlo zakoupila dne datum.

8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil po stránce právní. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou lze mj. uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo práva je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Obecně platí, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán, jestliže určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá.

10. V posuzovaném případě se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem předmětného vozidla za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a technického průkazu je zapsána žalovaná jako jeho držitel a vlastník.

11. Podle § 4 ods.4 písm. a) a b), § 6 ods.1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2001, se v registru silničních vozidel mj. zapisuje vlastník a provozovatel silničního vozidla, není-li zároveň jeho vlastníkem, každý, kdo hodlá provozovat na území ČR silniční motorové vozidlo, je povinen toto vozidlo přihlásit k registraci.

12. Podle § 6 ods.1 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registru vozidel, k zápisu registrovaných údajů k silničnímu motorovému vozidlu, jeho vlastníku a provozovateli se užije příslušná část technického průkazu silničního motorového vozidla.

13. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě má žalobce naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, neboť bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. 32 Cdo 10/2006). Soud vzal za nesporné, že žalobce se stal vlastníkem vozidla na základě písemné kupní smlouvy ze dne datum. V momentě, kdy žalovaná tvrdila, že vlastníkem vozidla je ona na základě ústní kupní smlouvy, kterou uzavřela se žalobcem, a žalobce jakékoliv uzavření kupní smlouvy popřel, bylo důkazní břemeno na žalované. Na základě skutkových zjištění a po provedeném dokazování, soud dospěl k závěru, že žalovaná neunesla své důkazní břemeno, kdy neprokázala, že jí k vozidlu svědčí vlastnické právo.

14. Podle § 120 ods. 1 věta první o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 120 ods. 3 věty druhé o. s. ř., neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

15. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 ods. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá.

16. Je třeba poukázat na rozporná tvrzení žalované: Žalovaná ve vyjádření ze dne datum v řízení o SJM tvrdila, že kupní smlouva na vozidlo, kterou uzavřel žalobce je podvrh, ale v předmětném řízení potvrdila, že žalobce kupní smlouvu uzavřel. Podle vyjádření v řízení o SJM došlo k uzavření ústní kupní smlouvy dne datum, ale v daném řízení si žalovaná na přesné datum uzavření ústní kupní smlouvy nevzpomíná. Získání částky 100 000 Kč od svých rodičů neprokázala žádným důkazem, tvrzení svědkyně jméno příjmení o získání této částky bylo zprostředkované od žalované. Také tvrzení žalované, že jí žalobce při poskytnutí peněz vrátil 100 Kč z částky, kterou dodala ze svých peněz ve výši 7 000 Kč, nebylo doloženo důkazem, naopak svědkyně jméno příjmení potvrdila, že při předání obálky, žalobce žalované nic nedal a žádný důkaz neprokázal, že by se tak stalo později. Svědkyně jméno příjmení nemohla potvrdit, že při předání obálky v ní byly peníze, které do ní vložila žalovaná u ní v bytě. Ve vyjádření k žalobě žalovaná tvrdila, že k uzavření ústní kupní smlouvy došlo dne datum, podle tvrzení v účastnické výpovědi k tomu mělo dojít předáním peněz, což podle svědkyně jméno příjmení bylo den před svatbou dcery žalované, tedy datum.

17. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalované se nepodařilo prokázat, že vozidlo je v jejím vlastnictví (žádným důkazem nebylo prokázáno, kdy mělo dojít k uzavření ústní kupní smlouvy na vozidlo a že došlo k předání peněz za vozidlo), ale naopak žalobce uzavřenou kupní smlouvou prokázal své výlučné vlastnictví k vozidlu, které bylo zakoupeno před uzavřením manželství. Kupní smlouva je nabývacím titulem k vlastnictví oproti uvedení vlastníka v registru vozidel. Převod vlastnického práva k vozidlu není vázán na okamžik registrace vozidla do registru vozidel, není-li tak dohodnuto stranami přímo ve smlouvě a žalobce popřel jakékoliv uzavření ústní kupní smlouvy.

18. Nad rámec se soud zabýval tím, zda nedošlo ke vzniku vlastnictví žalované k vozidlu vydržením, pokud by se žalovaná mohla domnívat, že je vlastníkem, když je zapsaná v registru vozidel. Pro řádné vydržení věci movité je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky, počítaná od okamžiku nabytí držby (ust. § 1091 o.z.). Přerušení držby nastává, nevykonává-li držitel držbu po dobu delší než jeden rok. Doba tržby se následně bude počítat od počátku. Vydržecí doba neběží po dobu trvání manželství. Za dobu manželství nemůže vydržecí doba počít, to ale neznamená, že by nemohla počít běžet ještě před jeho uzavřením (ust. § 1098 o.z.). V daném případě mohla žalovaná mít vozidlo v držení nejdříve datum, popř. datum, k uzavření manželství došlo datum, k rozvodu manželství datum a žaloba byla podána datum. Z toho plyne, že před uzavřením manželství neměla žalovaná vozidlo v držení delší dobu než jeden rok, za dobu trvání manželství (od datum do datum) vydržecí době neběžela a od datum mohla začít běžet. Pokud žaloba byla podána datum nepřetržitá držba 3 let splněna nebyla.

19. Soud proto žalobě na určení vlastnictví k vozidlu vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem vozidla, neboť žalované se nepodařilo prokázat, že vlastnictví k vozidlu nabyla na základě ústní kupní smlouvy. Vlastnictví k vozidlu nenabyla ani vydržením.

20. Soud se dále zabýval žalobou na vydání vozidla. Podle §1040 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle §1041 o. z., (1) kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. (2) vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

21. Předpokladem úspěšnosti žaloby je, a) aby byl žalobce aktivně věcně legitimován, b) žalovaný pasivně věcně legitimován a c) aby byl způsobilý předmět žaloby. Ustanovení přiznává aktivní legitimaci jen vlastníkovi věci. Vzhledem k tomu, že žalobě na určení vlastnictví bylo vyhověno, je žalobce aktivně legitimován domáhat se vydání vozidla. Pasivně legitimován je ten, kdo věc zadržuje, a to neoprávněně. Zadržením se všeobecně myslí detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky. V daném případě žalovaná potvrdila, že vozidlo má ve svém držení a tudíž je pasivně legitimována v žalobě na vydání vozidla. Vzhledem k tomu, že byla splněna podmínka aktivní a pasivní legitimace a předmět žaloby (vozidlo) je způsobilé a bylo přesně specifikováno, bylo žalobě na vydání vozidla vyhověno. Žalované byla poskytnuta přiměřená lhůta k vydání vozidla.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 ods. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady v částce 14 473,6 Kč Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení z odměny advokáta po 1 500 Kč dle § 9 ods. 1 a § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a to za pět úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání dne datum, dne datum, vyjádření ze dne datum) v celkové výši 7 500 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 5x 300 Kč dle § 13 ods. 1, 3 stejné vyhlášky, celkem 1 500 Kč, cestovné obec – obec a zpět realizované dne datum a dne datum ve výši 873,6 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč podle § 14 stejné vyhlášky. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH. Povinnost zaplatit přisouzené náklady žalobci v částce 14 473,6 Kč byla stanovena v delší lhůtě, s ohledem na její výši, než je stanovena v zákoně (§ 160 ods. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 ods. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu spolu se zaplacením soudním poplatkem za odvolání ve výši 4 000 Kč.