Okresní soud v Mostě · Rozsudek

13 C 260/2020

č. j. 13 C 260/2020-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-25 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2021:13.C.260.2020.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mostě zamítl žalobu o vyloučení movitých věcí z exekuce, protože žalobce neprokázal své vlastnictví k těmto věcem. Soud se opřel o § 267 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobce musí prokázat právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí. Čestné prohlášení žalobce a návrh svědků nebyly považovány za dostatečné důkazy. Soud rozhodl, že žalobce nesplnil důkazní břemeno, a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Vlčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa a žalovaného: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení jméno. se sídlem adresa žaloba o vyloučení věcí z exekuce

I. Žaloba o vyloučení sady vrtáků Makita, svářečky Zita, boxovacího pytle, kompresoru červeného, tašky s nářadím a chemií do auta Würth, pod položkami 19, 31, 32, 33 a 34 sepsaných dne datum jako majetek povinného z exekuce vedené proti povinnému jméno příjmení, narozenému datum na základě exekučního příkazu č.j. číslo jednací ze dne 31.1.2020, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 20 802,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby z exekuce vedené proti povinnému jméno příjmení na základě pověření vydaného Okresním soudem v Mostě ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve prospěch oprávněného, kterým je žalovaný, byly vyloučeny následující movité věci: sada vrtáků Makita (položka 19 soupisu ze dne datum), svářečka jméno (položka 31 soupisu ze dne datum), boxovací pytel (položka 32 soupisu ze dne datum), kompresor červený (položka 33 soupisu ze dne datum), taška s nářadím a chemií do auta Würth (položka 34 soupisu ze dne datum), neboť uvedené movité věci jsou jeho vlastnictvím a nikoliv vlastnictvím povinného jméno příjmení. Exekucí byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Přerov. Žalobce dne datum žádal exekutora o vyškrtnutí uvedených věcí ze soupisu. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl však návrh zamítnut.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný měl vůči jméno příjmení pohledávku ve výši 1 000 000 Kč, příslušenství ve výši 7,75 % roční úrok z prodlení z částky 1 000 000 Kč od datum do zaplacení a náklady nalézacího řízení ve výši 268 884 Kč, přiznanou na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací Tyto rozhodnutí byly exekučním titulem k pověření Okresního soudu v Mostě ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací k vedení exekuce, kterou byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad. V rámci prováděné exekuce prodejem movitých věcí byly dne datum na podkladě exekučního příkazu č.j. číslo jednací sepsány i uvedené movité věci (tyto skutečnosti byly prokázány žádostí o pověření a nařízení exekuce, pověřením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a účastníky nezpochybněny).

4. Dne datum podal žalobce u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí uvedených věcí ze soupisu. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl jeho návrh zamítnut. Soudní exekutor poučil žalobce, že může do 30 dnů od doručení usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu, podat u exekučního soudu žalobu na vyloučení věcí. Usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu obdržel právní zástupce žalobce dne datum (tyto skutečnosti byly prokázány návrhem na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekuce ze dne datum, usnesením soudního exekutora ze dne datum a doručenkou z datové schránky).

5. Žalobce podal předmětnou žalobu dne datum odesláním a dodáním do datové schránky. Uvedené movité věci byly sepsány na adrese trvalého bydliště žalobce ulice a číslo, obec. Na tuto adresu má uzavřenu nájemní smlouvu s jméno příjmení, jak žalobce uvedl, ale nedoložil. Spolu se žalobou doložil žalobce čestné prohlášení ze dne datum, kterým prokazoval své vlastnictví k uvedeným sepsaným věcem. Toto čestné prohlášení bylo sepsáno samotným žalobcem. V rámci účastnického výslechu uvedl, že boxovací pytel pořídil asi před 3 lety na tzv. bleším trhu za částku 500 Kč a ostatní uvedené věci dostal darem asi před 5 až 6 lety, bez uvedení dárce. Po poučení soudem dle § 118a) ods. 1 a ods.3 o.s.ř., k prokázání svého vlastnictví k uvedeným věcem, navrhl své děti jako svědky, které v době získání věcí ať už darem či koupí, byly nezletilé. Na výslechu navrženého svědka jméno celé jméno žalobce (syna žalobce) následně netrval. Svědkyně jméno příjmení (dcera žalobce) se na předvolání nedostavila a žalobce ani nezajistil její účast u jednání, aby prokázala jeho tvrzení o získání předmětných věcí (žalobce nejprve uvedl špatnou adresu svědkyně a následně svědkyně předvolání k několika jednáním nepřebírala, a proto byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce požádán o zajištění účasti svědkyně u jednání, což neučinil). Listinné důkazy k prokázání získání uvedených věcí a tím i vlastnictví k věcem, nebyly ze strany žalobce navrženy a doloženy.

6. Soud zjištěný skutkový stav posoudil po stránce právní. Podle § 68 odst. 1 ex. ř. ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

7. Podle § 68 odst. 2 ex. ř. o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.

8. Podle § 68 odst. 4 ex. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

9. V tomto případě žalobce podal včas návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, který soudní exekutor zamítl. Usnesení žalovanému doručil dne datum, žalobce podal žalobu dne datum, tedy včas.

10. Z ust. § 52 odst. 1 ex. ř. vyplývá přiměřené použití o. s. ř. tam, kde exekuční řád nestanoví něco jiného. Tzn., že lze užít ust. § 267 odst. 1 o. s. ř., kde je zakotveno, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, tedy excindační žalobou, v řízení podle části třetí o.s.ř.

11. Na základě skutkových zjištění a po provedeném dokazování, soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno, kdy neprokázal, že k sepsaným movitým věcem mu svědčí vlastnické právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí.

12. Podle § 120 ods. 1 věta první o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 120 ods. 3 věty druhé o. s. ř., neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

13. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 ods. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá.

14. Žalobce podal excindační žalobu dle ust. § 267 ods. 1 o. s. ř. za užití § 52 ods. 1 ex. ř., které především poskytuje ochranu osobám, které k majetku, jenž byl postižen výkonem rozhodnutí, mají právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Podle tohoto ustanovení může osoba tvrdící své vlastnické právo podat proti oprávněnému návrh na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, který je projednán a je o něm rozhodnuto v řízení podle části třetí o. s. ř. Protože jde o sporné řízení, je na žalobci, aby tvrdil skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žaloby (tedy skutečnosti, z nichž vyplývá existence jeho práva, které nepřipouští výkon rozhodnutí) a aby je rovněž prokázal. Žalobou musí žalobce rovněž dostatečně určitě označit věci, jejichž vyloučení z výkonu rozhodnutí se domáhá tak, aby je bylo možno na základě tohoto označení odlišit od věcí jiných (značkou, výrobním číslem, barvou, podrobnějším popisem, atd.).

15. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že žalobci se nepodařilo prokázat, že uvedené věci jsou jeho vlastnictvím, když obecně uvedl (kromě boxovacího pytle), že věci získal darem asi před 5 až 6 lety (neoznačil osobu, která mu věci darovala), boxovací pytel koupil na tzv. bleším trhu asi před 3 lety. Česné prohlášení sepsané samotným žalobce o jeho vlastnictví k uvedeným věcem nelze považovat za vypovídací důkaz o jeho vlastnictví k věcem a není ani nabývacím titulem k prokázání vlastnického práva. Jinými důkazy žalobce své vlastnictví k daným věcem neprokazoval, i když chtěl výslechem svých dětí jako svědků své vlastnictví prokazovat, jeho laxní přístup k zajištění účasti svědků u jednání (následně pouze výslech svědkyně - dcery), svědčí o opaku.

16. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 ods. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal účelně vynaložené náklady v částce 20 802,32 Kč Tyto náklady představují náklady právního zastoupení z odměny advokáta po 1 500 Kč dle § 9 ods. 1 a § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a to za šest úkonů právní služby (převzetí zastoupení, účast u jednání dne datum, dne datum, dne datum a dne datum, vyjádření ze dne datum) ve výši 9 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 6x 300 Kč dle § 13 ods. 1, 3 stejné vyhlášky, cestovné obec – obec a zpět realizované dne datum, dne datum, dne datum a dne datum ve výši 3 992 Kč, náhrada za ztrátu času ve výši 2 400 Kč § 14 stejné vyhlášky a DPH ve výši 21 % ve výši 3 610,32 Kč. Povinnost zaplatit přisouzené náklady žalovanému v celkové výši 20 802,32 Kč byla stanovena v zákonné lhůtě (§ 160 ods. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 ods. 1 o. s. ř.). Dle soudu úkon z odměny advokáta činí 1 500 Kč a nikoliv částku 2 500 Kč, jak požadoval žalovaný (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.10.2017 č.j. 14Co 725/2016-104). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu spolu se zaplacením poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč. V případě odvolání pouze do výroku ohledně nákladů řízení, se soudní poplatek za odvolání neplatí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.