Okresní soud v Mostě · Rozsudek

13 C 5/2023

č. j. 13 C 5/2023-142

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ústí 14 Co 437/2024-263

Rozhodnuto 2024-01-30 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2024:13.C.5.2023.1

  1. OS Most 13 C 5/2023-142
  2. KS Ústí 14 Co 437/2024-263

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A , Anonymizováno doručovací adresa Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno t.č. bytem Adresa žalované zastoupena advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 14 886 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, s úrokem 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, shora konkretizovaným, s argumentem, že se žalovanou uzavřela dne , datum, dohodu o složení peněžité jistoty na základě které, se žalovaná zavázala do , datum, složit ve prospěch žalobkyně peněžitou jistotu ve výši , částka, . Žalovaná zaplatila částku , částka, . Žalobkyně na dlužnou částku, kterou nazvala kaucí, započetla ještě částku , částka, (přeplatek ze záloh na odběr vody a tepla). Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , ale žalovaná dluh neuhradila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí z několika důvodů: 1) pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, 2) vznesla námitku promlčení a 3) z důvodu, že požadovanou peněžitou jistotu zaplatila.

3. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Dohoda o složení peněžité jistoty (dále jen “dohoda“) na základě které, se žalovaná zavázala do , datum, složit ve prospěch žalobkyně peněžitou jistotu ve výši , částka, . Podle dohody měla peněžitá jistota sloužit jednak jako kauce a jednak jako rezervační poplatek (viz bod 4 dohody „po uzavření smlouvy a složení peněžní jistoty bude do , datum, rezervován družstevní podíl“) a zároveň jako kauce (viz bod 3 dohody „jistota slouží k umoření dluhů a škod způsobených žalovanou“). Žalovaná zaplatila částku , částka, . Tyto skutečnosti byly nesporné a vyplynuly z uzavřené dohody.

4. Dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o užívání družstevního bytu či jeho části. Přesto, že v dohodě jsou účastnice označeny jako půjčitelka a vypůjčitelka, jedná se podle obsahu o podnájemní smlouvu. Nemůže se jednat o smlouvu o výpůjčce, neboť podle § 2193 o.z. by se muselo jednat o bezplatné dočasné užívání, což podle dohody nebylo. Podle uzavřené dohody se účastnice dohodli na výši nájemného v celkové výši , částka, měsíčně, přičemž z této částky činilo nájemné , částka, a částka , částka, byla záloha na vodu a ohřev TUV (viz dohoda o užívání bytu či jeho části).

5. Žalobkyně i žalovaná se shodly, že v době uzavření dohody o složení peněžité jistoty, měli uzavřenu i dohodu o užívání bytu. Jednalo se o dohody, ze kterých plynuly peněžité závazky žalované vůči žalobkyni. Podle tvrzení žalované měly v té době uzavřenu ještě smlouvu o smlouvě budoucí, ze které však pro ni neplynul žádný peněžitý závazek, a ještě přistoupení k závazku, což se týkalo až roku 2027. Uzavření těchto dvou smluv jsou pro danou věc irelevantní, a proto také nebyly předmětem dokazování.

6. Z výpisu účtu žalované vyplynulo, že zaslala žalobkyni, kromě jiných plateb, dne , datum, částku , částka, označenou jako splátku a užívání bytu; dne , datum, částku , částka, označenou jako nájemné+ splátka a dne , datum, částku , částka, označenou jako užívání bytu. Ostatní platby z účtu žalované zasílané žalobkyni jsou pro dané řízení irelevantní, neboť žalovaná měla podle dohody plnit do , datum, . Podle tvrzení žalované tyto částky byly na nájemné ve výši , částka, a zbytek byla splátka na jistotu. Žalobkyně potvrdila obdržení těchto částek, ale podle jejího tvrzení byla částka nad rámec nájemného, splátka na dluh, který měl vůči ní manžel žalované. Žalovaná však popřela, že by platila dluh za manžela. Z potvrzení o výši pohledávky ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná k dluhu manžela nepřistoupila jako ručitelka (žalovaná prohlášení o ručitelském závazku nepodepsala).

7. Ze zprávy , adresa, vyplynulo, žalobkyně v současné době již není nájemcem bytu, který byl předmětem podnájemní smlouvy a na který se vztahovala kauce a rezervační poplatek podle smlouvy.

8. Dne , datum, žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dlužné částky.

9. Žaloba byla podána dne , datum, e-mailem a ve lhůtě 3 dnů (dne , datum, ) podána elektronicky.

10. Mezi žalobkyní a žalovanou existovala četná vzájemná korespondence, neboť existuje mezi nimi několik sporů, které jsou předmětem jiných soudních řízení (zjištěno z úřední činnosti). Žalobkyně své tvrzení, že žalovaná platila dluh za svého manžela, kromě jiného opírala i o dopis ze dne , datum, (předložený žalobkyní), ve kterém je uvedeno, že žalovaná plní dluh třetí osoby, což podle žalobkyně dokládá, že žalovaná plnila dluh za svého manžela. Žalovaná však popřela, že by podpis na dopise byl její. Pokud soud porovnal podpisy na dopise ze dne , datum, a na dohodě o složení peněžité jistoty, nebylo by třeba grafologa, aby byl učiněn závěr, že podpisy žalované nejsou totožné. Nad rámec soud uvádí, že pokud je v dopise uvedeno plnění dluhu třetí osoby, nelze učinit jednoznačný závěr, že tou třetí osobou je právě manžel žalované.

11. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzeních účastníků učinil soud tento skutkový závěr: účastnice dne , datum, uzavřeli dohodu na základě které, se žalovaná zavázala ve prospěch žalobkyně zaplatit částku , částka, do , datum, a tato částka měla sloužit jako rezervační poplatek a zároveň jako kauce na byt č. , hodnota, na adrese , adresa, Pokud dohoda byla uzavřena mezi označenými účastnicemi, je žalobkyně aktivně legitimována k podání předmětné žaloby. Tím je vyvrácena námitka žalované o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně v daném sporu. Splatnost jistoty byla do , datum, , žaloba byla podána dne , datum, , tříletá promlčecí lhůta byla zachována. Nárok žalobkyně není promlčen. Mezi účastnicemi byly uzavřeny pouze dvě dohody týkající se peněžitého plnění (dohoda o složení peněžité jistoty a dohoda o užívání družstevního bytu), což obě shodně potvrdily, i když žalovaná tvrdila další dvě dohody, přičemž jedna byla bez finančních nároků a druhá se vztahovala k době budoucí (pro řízení tyto dohody irelevantní). Žalovaná měla plnit podle dohody o užívání bytu nájemné ve výši , částka, měsíčně a zůstatek jistiny činil , částka, (podle dohody jistina činila , částka, , ale při podpisu dohody bylo zaplaceno , částka, – mezi účastnicemi nesporné). Dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, z účtu žalované na účet žalobkyně byly zaslány platby ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, (platby žalobkyně potvrdila) označené jako nájemné a splátka. Soud učinil závěr, že částky nad rámec částky , částka, (dohodnuté nájemné), jsou platbami peněžité jistoty podle smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že se žalovaná zavázala plnit dluh svého manžela, který měl mít vůči žalobkyni, žalovaná popřela a žalobkyně v tomto svém tvrzení zůstala osamocena, bez prokazatelných důkazů. Z dokumentu, který žalobkyně považuje za tzv. „dlužní úpis“ vyplynulo, že jej žalovaná jako ručitelka nepodepsala. Korespondence, o kterou žalobkyně své tvrzení opírala, tedy přistoupení žalované k dluhu manžela, nedokládala. I když žalobkyně ve vzájemné korespondenci žalovanou žádala, aby uváděla účel platby „jistota“, nelze činit závěr, že pokud žalovaná účel platby uvedla jako „splátka“, nedošlo k zaplacení požadované částky. U plateb dne , datum, , dne , datum, a , datum, nad rámec platby za nájemné došlo k zaplacení částky dvakrát po , částka, a jednou , částka, , celkem , částka, . S dříve zaplacenou částkou , částka, , tak žalovaná dohodnutou jistota zaplatila. Pokud mezi žalobkyní a manželem žalované, popř. žalovanou, existují sporné peněžité nároky z jiných právních titulů, soud se jimi nezabýval, neboť jsou pro dané řízení irelevantní a jsou předmětem jiných probíhajících soudních řízení.

12. Soud zamítl některé důkazy a v tomto smyslu poznamenává, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu, neakceptování důkazního návrhu účastníka lze založit třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno (srov. nálezy ÚS III. 61/94, III. ÚS 95/97, III. ÚS 173/02, III. ÚS 569/03, III. ÚS 139/05, III. ÚS 359/05 a další). Nebo nově ÚS stejně, avšak stručněji: „zamítnout důkazní návrh lze v zásadě jen z důvodu jeho irelevance, vypovídací impotence či redundance ve vztahu k prokazované skutečnosti“ (viz I. ÚS 1905/21).

13. Soud zamítl důkaz výzvou žalované adresované žalobkyně ze dne , datum, týkající se vyúčtování záloh za období od června 2019 do prosince 2019 a žádostí o ukončení nájmu a vypořádání práv ze dne , datum, , vzájemnou komunikaci mezi manželem žalované a žalobkyní, smlouvou o smlouvě budoucí (pouze jedna strana), usnesení Okresního soudu v Mostě č.j. , spisová značka, (rozhodnutí o předběžném opatření), neboť tyto důkazy jsou pro předmětné řízení irelevantní. Byl zamítnut o výslech manžela žalované, neboť ten v řízení vystupoval jako obecný zmocněnec.

14. Žalobkyně po poučení soudem dle § 118a ods.1 a 3 o.s.ř. k podpoře tvrzení, že platby žalované uvedení shora nejsou platbami na jinou pohledávku než předmětnou, žalobkyně opětovně navrhla pouze ty důkazy, kterou soud již dříve nepřipustil (emailová korespondence s manželem žalované).

15. Následně bylo přistoupeno k právnímu posouzení.

16. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli podnájemní smlouvu, i když dokument označily jako dohodu o užívání družstevního bytu či jeho části. Stejně jako v případě nájmu, také podnájem se řídí úpravou dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.“). Klíčové pro podnájemní smlouvu je to, že podnájemník nepobírá ze zákona stejné ochrany jako nájemce. Na podnájemní smlouvu neplatí § 2235 o.z., který říká, že se nájemci nesmí zhoršit podmínky proti těm, které nastavuje zákon. Tím, že podnájem žádnou takovou ochranu nemá, tak je v pořádku kromě jiného i výše jistoty (kauce), která může být kolik si pronajímatel řekne anebo, na které se nájemce a podnájemník dohodnout, a nikoliv podle § 2254 ods. 1 o.z. Proto je rozhodující obsah uzavřené dohody, na kterém se účastnice dohodly, zejména na výši jistoty. Žalovaná měla do , datum, zaplatit jistotu ve výši , částka, , která měla sloužit jako kauce a zároveň jako rezervační poplatek. Při podpisu dohody zaplatila žalovaná částku , částka, a zbývající částku podle závěru soudu žalovaná zaplatila ve 3 splátkách, přičemž poslední byla dne , datum, .

17. Soud žalobu proto zamítl jako nedůvodnou, když dospěl k závěru, že žalovaná dohodnutou jistotu v několika splátkách zaplatila do doby splatnosti, tj. , datum, .

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 ods. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) sestávající z částky , částka, za každý ze 2 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání dne , datum, ), ze 2 paušálních náhrad výdajů po , částka, (§ 13 ods. 4 a.t.), 21 % DPH. Žalované byl přiznán paušál za podaný odpor dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné k uplatnění ust. § 150 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.