13 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Vlčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě na zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 5 719 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podaným návrhem domáhal zaplacení částky 1 500 Kč jako manipulační poplatek za odtah vozidla. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Skutková zjištění shromáždil soud na podkladě důkazů listinných. Takto bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemní komunikace v ul. [ulice] v [obec]. Dne [datum] žalovaný s vozidlem tov. zn. Škoda Superb, [registrační značka] parkoval v ulici [ulice] v [obec] v těsné blízkosti nákladové rampy třetí osoby, které tak bránil v zásobování prodejny. To bylo doloženo úředním záznamem pořízené Městskou policií [obec]. Jelikož vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, bylo odtaženo na odstavné parkoviště do areálu Městské policie [obec] v ul. [ulice]. Ještě téhož dne se do areálu Městské policie [obec] dostavil žalovaný, jež předložil osvědčení o registraci vozidla a následně si vozidlo převzal a z místa odjel. Odmítl zaplatit manipulační poplatek 1 500 Kč. Dne [datum] žalovaný písemně dluh uznal a zavázal se jej zaplatit, což se však nestalo. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Podle Nařízení č. 2/2012 ze dne 8.3.2012 vydané žalobcem dle čl.II. bod 1 platí, že maximální cena za nucený odtah jednoho vozidla odtahovým vozidlem činí 1 500 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný se dopustil přestupku – parkování v těsné blízkosti nákladové rampy třetí osoby a bránil v zásobování prodejny, což bylo prokázáno záznamem Městské policie [obec]. Odtah vozidla žalovaného byl tedy oprávněný, a proto soud žalobě vyhověl. V této souvislosti je možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25Cdo 813/2007, kdy provozovatel vozidla tvořící překážku provozu na pozemní komunikaci je – bez ohledu na to, kdo vznik této překážky skutečně zapříčinil – povinen uhradit náklady spojené s odstraněním tohoto vozidla vzniklé vlastníkovi pozemní komunikace nebo osobě, jež je na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace oprávněna odstranit vozidlo tvořící překážku provozu na pozemní komunikaci (§ 45 ods.4 zák. č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Je třeba nezmínit i o nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 150/03. Příslušenství v podobě úroků z prodlení bylo žalobci přiznáno v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a to tak, že žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 5 719 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta dle vyhl.č. 177/1996 Sb. platném znění - §7 cit. vyhl. (3x po 1 000 Kč), náhrady jeho hotových výdajů v rozsahu 3 režijních paušálů po 300 Kč (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění) a konečně z daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad jeho hotových výdajů ve výši 21 % Kč ve výši 819 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).