15 C 101/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 048 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 865 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 865 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 183 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 183 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 10 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa], dále pak deaktivačního poplatku a poplatku za odpojení. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba], se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa], a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 359 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 824 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení deaktivačního poplatku ve výši 6 050 Kč, a to se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení poplatku za odpojení ve výši 907,50 Kč a poplatku za opětovné připojení ve výši 907,50 Kč, a to se splatností do [datum]. Ze smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku za odebrané energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu. Soud žalobě nevyhověl v části, v níž byl předmětem žaloby tvrzený nárok na zaplacení smluvních pokut dle Ceníku (celkem v částce 7 865 Kč). Účtované poplatky (fakticky smluvní pokuty) za odpojení, připojení, deaktivační poplatky nejsou ve smlouvě uvedeny konkrétní částkou ve znění smlouvy. Případné účtování poplatků za porušení smlouvy v tak vysoké výši představuje přitom pro spotřebitele zcela zásadní informaci, o níž měl být spotřebitel informován již v textu smlouvy, obsažení uvedené položky v případném Ceníku žalobkyně je tak dle názoru soudu vedeno nepoctivými úmysly. Nárok na zaplacení částky odpovídající poplatkům za přerušení dodávky, za odpojení a připojení, za ukončení smlouvy tak není dán ani pro neexistenci odpovídajícího smluvního ujednání, resp. pro existenci nepřípustného skrytého ujednání sjednaného v neprospěch spotřebitele. V této souvislosti soud poukazuje na právní závěr vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne [datum] sp. zn.

I. ÚS 3512/11, v němž se podrobně vyslovil ve vztahu k neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve všeobecných obchodních podmínkách (případně v sazebnících) v režimu spotřebitelských smluv. Na odůvodnění tohoto nálezu soud pro stručnost plně odkazuje. Soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že výše uvedená ujednání o smluvních pokutách zakládají ve smyslu § 1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, přičemž v rozporu s ust. § 1811 o.z. jde o ujednání nejasné a nesrozumitelné Podle §1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V souladu s § 1815 o. z. soud nepřihlédl k ujednáním smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny o žalovaných smluvních pokutách za odpojení a připojení v částce 1 815 Kč a za ukončení smlouvy (deaktivační poplatek) ve výši 6 050 Kč, a proto nárok na jejich zaplacení zamítl. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly.