15 C 119/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 266,29 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 528,02 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 638,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 638,27 Kč od [datum] do zaplacení a částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 7 266,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa], v období níže uvedeném a neuhrazené kupní ceny za LED žárovky vyúčtovanou fakturou [variabilní symbol] se splatností [datum]. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr zemního plynu v odběrném místě [adresa], a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.

5. Ze smlouvy o nájmu LED žárovek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání LED žárovky, jejichž počet a typ byl specifikován v příloze a žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční sjednané nájemné.

6. Z přílohy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný stvrdil převzetí tam specifikovaných LED žárovek za měsíční nájemné, přičemž si smluvní strany ujednaly, že v případě ukončení smlouvy, když skutečnost ukončení nastane před uplynutím 24 měsíců ode dne uzavření smlouvy o pronájmu, má se za to, že pronajímatel vypověděl smlouvu o nájmu s okamžitým účinkem. Pro ten případ si strany sjednaly povinnost nájemce převzít do svého vlastnictví LED žárovky, které má v držení a zaplatit za ně obvyklou zůstatkovou cenu zjištěnou ke dni ukončení smlouvy.

7. Z faktury č. [variabilní symbol] (vyúčtování dodávky plynu [číslo]) vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 7 166,29 Kč za dodávky plynu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].

8. Součástí předmětné smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč pro případ porušení smluvních povinností – prodlení žalovaného s povinností uhradit žalobkyni sjednané platby. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení, a to za prodlení s úhradou zálohy za měsíce červenec 2017, prosinec 2017, leden 2018, únor 2018 a březen 2018.

9. Z faktury č. [variabilní symbol] (vyúčtování dodávky plynu [číslo]) soud zjistil, že nedoplatek za zúčtovací období od [datum] do [datum] činí částku 7 166,29 Kč. Na druhé straně tohoto vyúčtování se uvádí, a to v části„ Přehled vyúčtování – detail“, že částka za spotřebu plynu a služeb včetně daně činí 1 419,44 Kč, částka za pronájem a ostatní služby činí 1 758,82 Kč, po započtení záloh a plateb ve výši 1 319 Kč činí rozdíl pak částku 1 859,26 Kč. Další částkou uvedenou v tomto přehledu je nedoplatek z minulých let ve výši 16,57 Kč, smluvní pokuta ve výši 4 400 Kč a smluvní pokuta za pozdní platbu ve výši 500 Kč. Z předloženého vyúčtování vůbec zřejmé, jakým postupem žalobkyně jako obchodník dospěla k částce 4 400 Kč z titulu smluvní pokuty.

10. Předmětná smlouva o sdružených službách dodávky plynu má dvě strany. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ [příjmení] podmínky“,„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že tato smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahující žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem.

11. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mj. uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět (viz předmětná smlouva).

12. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti, při jejich porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mj. je zde zakotven nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v případě, kdy zákazník opakovaně (tj. dvakrát a vícekrát) poruší jakoukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy včetně případné prolongace. Tento nárok žalobkyně je vtělen do textu neúměrně dlouhého souvětí zcela zbytečně zatíženého uvedením dalších alternativních situací, za kterých má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty (viz část smlouvy označená„ Ostatní ujednání“). Délka uvedeného souvětí činí uvedené ujednání méně srozumitelným a nepřehledným. Ve stejné části smlouvy („ Ostatní ujednání“) je definován nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní.

13. Až druhá strana smlouvy obsahuje údaje týkající se konkrétních smluvních stran, platebních podmínek a smluvních a technických údajů týkajících se mj. konkrétního odběrného místa a distribuční sazby. Na konci této strany je datum podpisu smlouvy a podpisy smluvních stran (viz předmětná smlouva). Soud z druhé strany smlouvy rovněž zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plynu – obchodní produkt„ Plyn Relax+“ na odběrní místo na adrese [adresa] (viz strana 2 předmětné smlouvy).

14. Z písemného odstoupení žalobkyně od předmětné smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný odstoupil od předmětné smlouvy, neboť žalovaný opakovaně porušil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy.

15. Z Obchodních podmínek sdružených služeb dodávky plynu [číslo] 2017 soud zjistil, že žalobkyně má právo odstoupit od smlouvy mj. v případě podstatného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany zákazníka, za něž se považuje zejména mj. prodlení zákazníka se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni trvající déle než 15 dnů, zejména prodlení se zaplacením zálohy, faktury za sdružené služby dodávky elektřiny, smluvní pokuty (písm. a) čl. 8 obchodních podmínek), v případě opakovaného neplnění smluvených platebních povinností zákazníka, které nejsou ani po předchozí výzvě splněny (viz písm. b) čl. 8 obchodních podmínek).

16. Z platebního kalendáře na období od [datum] do [datum] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byly stanoveny měsíční zálohy ve výši 300 Kč na úhradu spotřeby plynu a ve výši 99 Kč na úhradu pronájmu LED žárovek.

17. Z vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky (faktura [číslo]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že„ výsledkem vyúčtování“ je částka 100 Kč, resp. tato částka byla vyúčtována jako smluvní pokuta za pozdní úhradu žalované faktury [variabilní symbol] splatné dne [datum].

18. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované faktury [variabilní symbol] a smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s její platbou.

19. Z Ceníku služeb pro produktovou řadu Optimal soud zjistil, že v případě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s obchodním produktem Standard v distribuční sazbě D02d byl žalované přiznán bonus ve výši 300 Kč. Dle čl. 3 nárok na bonus zaniká mj. tehdy, kdy smlouva pozbude účinnosti před uplynutím 12 měsíců.

20. Dle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku.

21. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

22. Podle ust. § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnosti poruší, zavázán pokutu zaplatit, když oprávněnému účastníku porušení povinnosti nevznikne škoda.

23. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovaný plyn.

24. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

25. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

27. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba učinit závěr, že předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

28. Podle §1798 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2). 29. „ Občanský zákoník nově upravil uzavírání smluv adhezním způsobem (§ 1798 - § 1801 o. z.). Jde typicky o jeden z nástrojů ochrany slabší strany bez ohledu na její spotřebitelský nebo podnikatelský status. Uplatní se vždy v situacích, kdy jedna strana„ určila“ druhé straně svoje podmínky, aniž druhá strana měla skutečnou příležitost (patrně nejen příležitost formální a jen„ naoko“; u druhé strany již tato příležitost stačí i bez jejího naplnění) ovlivnit obsah těchto základních podmínek. Intenzita ochrany v závislosti na podnikatelském nebo nepodnikatelském statusu se však liší.

30. Ochrana prostřednictvím explicitně kogentních ustanovení (§ 1801 o. z.) se vztahuje i na formální znaky poskytnutých informací. Úprava však není selektivně kogentní pro vztahy mezi podnikateli, kteří se mohou domluvit odchylně od ustanovení § 1799 a § 1800 o. z. Taková odchylka by se však přesto nepokládala za platně sjednanou, pokud by podnikatel, který to tvrdí, také prokázal, že doložka uvedená mimo hlavní text smlouvy a navržená druhým podnikatelem hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. <i>31. Projevuje se tu myšlenka, že poctivost a svoboda nejsou protiklady. Zatímco zásada smluvní svobody zajišťuje účastníkům smlouvy autonomní rozhodovací prostor, zásada poctivosti se týká kvality rozhodnutí, a tím i legitimity celého tržního systému. Orientace pouze na výsledek (efektivnost, blahobyt) bez ohledu na poctivý proces tvorby rozhodnutí, a tvrzení, že regulatorní úsilí o poctivost jde k tíži a proti základnímu smyslu individuálního blahobytu, jsou cynicky jednohodnotové; naše soukromé právo je nesdílí.</i> 32. Společenská hlediska (včetně pojetí poctivosti a spravedlnosti) přinejmenším spoluurčují ekonomiku, která není„ hodnotově vyprázdněným strojem na peníze“ a nikoliv naopak, že by pouze ekonomika definovala společnost. Navíc ani ekonomické teorie vysvětlující a formující realitu nepatří mezi exaktní (tvrdé) vědy a každá z nich se váže ke konkrétnímu světonázoru a k soustavě představ o tom, co je důležité. Ani ekonomické, ani právní názory nejsou prosty hodnotových předpojatostí, takže ideologie je důležitá pro rozhodování i v těchto oborech. Ochrana slabší strany je jen druh takové ideologie (protichůdné k individualistické ideologii„ přežití nejsilnějších“)“ srov. Soukroprávní ochrana slabšího obchodního partnera, [příjmení] [jméno]. článek ze dne [datum] Bulletin advokacie 33. Jak rovněž uvádí [příjmení], J. v článku ze dne [datum] Existuje smluvní svoboda? (ASPI – původní nebo upravené texty pro ASPI):„ Využívání intelektuální inferiority zákazníků při vzrůstající složitosti předmětu plnění, za přispění reklamních psychologicko - manipulativních kampaní umožňuje vznik jakéhosi partikulárního práva, které vyvolává asociace s jeho "refeudalizací". <i>34. Smluvní svoboda se stává fiktivní kulisou pro výkon neoficiální nadvlády nad jinými prostřednictvím soukromého práva a dokonce se konstatuje, že pod záminkou tzv. racionalizace obchodních vztahů se už v žádné důležité oblasti neuplatňuje svobodné sebeurčení prostřednictvím smlouvy. Jde zřejmě o právní odraz skutečnosti, že "suverenita spotřebitele je stále spornější" a že namísto ní vládne spíš suverenita výrobců.</i> <i>35. Sílí výhrady proti sociálně - darwinistickému pojetí smluvní svobody, vyjádřitelnému tvrzením, že obsah smlouvy závisí jen na tom, co si strany dohodnou. Potvrzuje se pravdivost známého Stammlerova aforismu, že "právo silnějšího je největší bezpráví". Potvrzuje se, že smluvní svoboda je strašná zbraň v rukou silného, ale tupý nástroj v rukou slabého a volá se po soudní kontrole důsledků smluvní svobody.</i> <i>36. Prohlašuje se, že neomezené soukromé usilování o zisk bez ohledu na zájmy protistrany nemá být tolerováno, a že se musí prosadit příkaz vzájemných ohledů. Právně filosoficky i pozitivisticky se tak tenduje k omezení smluvní svobody po dvou liniích - jednak v subjektivní sféře tvorby vůle (srov. nátlak, nezkušenost a nezletilost, nepříčetnost, omyl) a jednak v objektivní rovině při tvorbě obsahu smluvních závazků (zneužití práva, porušení ekvivalence, rozpor s dobrými mravy nebo se zásadami poctivého obchodního styku).“</i> 37. Předmětná smlouva o sdružených službách dodávky plynuje smlouvou uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu §1798 o. z., z jejíhož textu je zřejmé, že její obsah byl žalobkyní jako dodavatelem plynu stanoven předem bez ohledu na konkrétního zákazníka. Rovněž je zřejmé, že žalovaný neměl možnost její obsah nijak ovlivnit (formulář). Tyto skutečnost vyplývají zejména z první strany této smlouvy blíže popsané ve skutkovém zjištění věci.

38. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

39. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

40. Žalované smluvní pokuty byly sjednány jednak pro každý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní v částce 100 Kč, a jednak smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy pro případ odstoupení žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností plynoucích ze smlouvy, a to v souladu s §2048 o. z.

41. Při testu přiměřenosti podle ust. § 1813 o. z. soud vyšel z toho, že dle občanského zákoníku je smluvní pokuta institutem utvrzení dluhu. Zabýval se tak posouzením, jakou funkci v posuzovaném případě sjednaná smluvní pokuta plní. Ujednání, podle něhož má dodavatel právo účtovat určité administrativní poplatky za dílčí úkony v případě, že spotřebitel poruší svoji povinnost – např. za odeslání upomínky apod., mají charakter paušalizované náhrady škody, kdy dodavatel musí vynaložit finanční náklady, které by při řádném plnění povinností spotřebitelem, vynaložit nemusel.

42. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy pro případ odstoupení žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností plní nejprve funkci preventivní – má působit na spotřebitele, aby setrval po stanovenou dobu ve smluvním vztahu. Smlouvy na dobu určitou jsou totiž primárně výhodné pro dodavatele a ten motivuje k jejich uzavření spotřebitele„ výhodnější cenou“. Porušením utvrzené povinnosti se pak aktivují její funkce kompenzační a sankční. Cílem takto sjednané smluvní pokuty tedy je předem odstrašovat od budoucího porušení závazku a pro případ nedostatečného odrazení, smluvní pokuta umožňuje, aby dodavatel získal plnění od spotřebitele bez jakéhokoliv protiplnění – a z porušení závazku spotřebitelem profitoval. Jevilo by se, že takto sjednaná smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody.

43. V této souvislosti pak soud posuzoval rovnováhu práv a povinností smluvních stran. Zabýval se otázkou srovnání postavení spotřebitele se sjednanou smluvní pokutou a bez sjednané smluvní pokuty, otázkou zda pokud by smluvní pokuta sjednána nebyla, vznikla by spotřebiteli povinnost nahradit dodavateli škodu. Jakým rizikům čelí dodavatel, že jeho smlouva musí stanovovat spotřebiteli sankční ujednání? Pokud spotřebitel ve smluvním vztahu nesetrvá, tak ale také plynu nespotřebovává a nevzniká mu povinnost za něj platit. Stejná situace pravidelně nastává, pokud spotřebitel sice ve vztahu setrvá, ale odebírá méně, než dodavatel při uzavírání smlouvy předpokládal (tráví část roku pracovně v zahraničí, na chatě apod.) anebo vůbec. Jinými slovy dodavatel nikdy nemá jistotu, jaká bude spotřeba energie spotřebiteli a pokud ji nakupuje dopředu, má jistě i další prostředky, jak podnikatelské riziko ošetřit. Dle soudu jde spíš o nepoctivé přenesení obchodního rizika na spotřebitele, aniž by to bylo spotřebiteli kompenzováno významnější výhodou. Důsledně tomu soud takové ujednání o 400 Kč smluvní pokutě za kalendářní měsíc na rozdíl od smluvní pokuty 100 Kč za prodlení s platbou (kde smluvní pokuta skutečně může plnit funkci paušalizované náhrady škody – náklady spojené s odesláním upomínky apod.), považuje za ujednání, které způsobuje nerovnováhu práv a povinností stran. Rovněž je třeba poukázat na zjištění, že pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem smluvní pokuta sjednána není (viz čl. 8 obchodních podmínek).

44. Dále soud posuzoval, zda je zjištěná rovnováha významná a zda je v neprospěch spotřebitele. [obec] smluvní pokuta za nesetrvání ve smluvním vztahu může být částečně kompenzována výhodnější cenou, ovšem pro případ, že by se spotřebiteli dostalo toho zvýhodněného plnění. Zvýhodněné plnění v posuzovaném případě představovalo hypotetickou úsporu na ceně v řádu desítek až stovek korun v závislosti na tom, jak dlouho spotřebitel plyn odebíral a oproti tomu stojí smluvní pokuta v řádu desetitisíců, která plní již jen funkci sankční.

45. Nad to má soud za to, že dodavatel resp. žalobkyně nejedná vůči spotřebiteli poctivě. Informace o smluvní pokutě nebyly poskytnuty jasně a srozumitelně. Trpí vadami jak z hlediska čitelnosti (psána malým a slabým písmem, bez číslování odstavců na úkor přehlednosti textu), pochopitelnosti (náročné vyznat se složitě formulovaném, velmi dlouhém a nepřehledném souvětí), umístění v obecně označeném odstavci„ Ostatní ujednání“, lze nepochybně přičíst snaze dodavatele skrýt tato nevýhodná ujednání s předpokladem, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou.

46. Z výše uvedeného postupu dodavatele při formulaci uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, který byl plně stanoven právě jím a dopředu, lze nepochybně vyčíst snahu vyhnout se dopadu Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11 v podobě nepřiznání právní ochrany tomuto právnímu úkonu. Dodavatel, resp. žalobkyně tak činí tím, že ujednání o smluvních pokutách, která v minulosti pravidelně bývala součástí v nálezu ÚS popsaných obchodních podmínek, vtělila přímo do textu smlouvy, čímž je„ opatřila“ podpisem spotřebitele.

47. Soud nemohl dospět k závěru, že je vše v pořádku, jen proto, že druhá strana smlouvy smlouvu podepsala, neboť jak se uvádí v shora uvedeném článku vysvětlujícím smysl úpravy adhezních a spotřebitelských smluv:„ Projevuje se tu myšlenka, že poctivost a svoboda nejsou protiklady. Zatímco zásada smluvní svobody zajišťuje účastníkům smlouvy autonomní rozhodovací prostor, zásada poctivosti se týká kvality rozhodnutí, a tím i legitimity celého tržního systému. Orientace pouze na výsledek (efektivnost, blahobyt) bez ohledu na poctivý proces tvorby rozhodnutí, a tvrzení, že regulatorní úsilí o poctivost jde k tíži a proti základnímu smyslu individuálního blahobytu, jsou cynicky jednohodnotové; naše soukromé právo je nesdílí.“ 48. Soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že výše uvedená ujednání o smluvních pokutách zakládají ve smyslu §1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalované jako spotřebitele, přičemž v rozporu s ust. § [číslo] jde o ujednání nejasné a nesrozumitelné 49. Podle §1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

50. V souladu s §1815 o. z. soud nepřihlédl k ujednáním smlouvy o sdružených službách dodávky plynu o žalovaných smluvních pokutách ve výši 4 400 Kč za porušení povinnosti odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě, a proto nárok na její zaplacení zamítl.

51. Ve vztahu k LED žárovkám jsou úvahy soudu následující. Podmínkou platného uzavření nájemní smlouvy byla skutečnost, že žalovaný jako nájemce má se žalobkyní jako pronajímatelem uzavřenou platnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny (plynu). Nájemní smlouva je uzavírána na dobu neurčitou. Pokud však nájemce ukončí jednostranným jednáním smlouvu o dodávkách elektřiny/plynu nebo taková smlouva zanikne na základě odstoupení pronajímatele jako dodavatele energie pro neplacení, a tyto skutečnosti nastanou před uplynutím 24 měsíců od uzavření smlouvy o dodávkách energie, má se za to, že pronajímatel jako dodavatel s okamžitými účinky vypověděl také smlouvu nájemní. V takovém případě má právo na vyúčtování (potažmo zaplacení)„ obvyklé zůstatkové ceny a DPH v platné výši LED žárovek“, která bude stanovena ke dni ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny/plynu“. V případě, že nájemní smlouva je ukončena po uplynutí 24 měsíců od uzavření smlouvy o dodávce energie, zavazuje se pronajímatel převést nájemci na jeho předchozí žádost pronajaté žárovky do vlastnictví za 1 Kč včetně DPH za jeden kus. Jaká je cena žárovek, kterou pronajímatel nájemci vyúčtuje, dojde-li k ukončení smlouvy před uplynutím 24 měsíců od uzavření smlouvy o dodávce energie, lze jen stěží dovodit, neboť smlouva žádný vzorec, jak lze takovou cenu předem zjistit, neurčuje. Pronajímatel v textu smlouvy operuje s pojmem„ obvyklá zůstatková cena“, pod kterým si lze stěží představit sumu, kterou následně pronajímatel požaduje žalobou. Pojem„ obvyklý, obvyklá“ dle názoru soudu nemůže ve spotřebiteli průměrného rozumu evokovat nic jiného, než cenu, kterou by vynaložil při běžném pořízení žárovek v kamenném či internetovém obchodě, tedy namátkově např. žárovku 10W E27 3000K za 59 Kč, žárovku 5W GU10 za 44 Kč, žárovku 4W E14 3000K za 79 Kč (např. prodejce [anonymizováno] a jeho internetová nabídka). Taktomu však není. Ve skutečnosti (konkrétně v projednávané věci) ona zůstatková cena, za kterou pronajímatel převede žárovky do vlastnictví, nepředstavuje nic jiného, než nájemné za další měsíce, které zbývají do ujednaných 24 měsíců trvání smluvního vztahu.

52. Z uvedené úvahy vyplývá, že stran očekávání, jaká bude cena žárovek, bude-li nájemní smlouva ukončena před uplynutím 24 měsíců od uzavření smlouvy na dodávku energie, je požadavek žalobkyně přinejmenším překvapivý a zjevně nepřiměřený. V kontextu obou na sobě prakticky závislých smluv nelze přitom pominout, že zdánlivě levný nájem žárovek (v „ opticky“ líbivé výši řádově do deseti korun za měsíc za kus), je prezentováno jako benefit pro odběratele energie, kterého se dostane právě (jen) jemu, pokud uzavře smlouvu právě se žalobkyní a ne jiným dodavatelem. Ve skutečnosti, dle soudu zcela v rozporu s požadavkem dobré víry, je konstrukce vztahu dodavatel – spotřebitel postavená na tom, že zisk ušlý žalobkyni nedodržením minimální potřebné doby trvání smlouvy na dodávku energie je kompenzován nájemným za žárovky (potažmo onou obvyklou zůstatkovou cenou), což však vyjde najevo až v konečném důsledku. O tom, že nájemní smlouva jako taková je ve svých podstatných náležitostech nepřiměřená a nerovnovážná ve vztahu ke spotřebiteli a potvrzuje úvahy soudu shora uvedené, svědčí i skutečnost, že žalobkyně - byť primárně dodává energie - si vyhrazuje právo při ukončení nájemní smlouvy (vždy ve spojení s ukončením smlouvy o dodávce energie) započítat případné plnění žalované nejdříve na dlužné nájemné (případně onu obvyklou zůstatkovou cenu), teprve poté na dlužnou částku vyúčtované dodané energie (viz čl. 3 nájemní smlouvy). Za další takové lze považovat i ujednání, podle kterého dojde-li k ukončení smlouvy po uplynutí 24 měsíců, převede žalobkyně žárovky do vlastnictví žalovaného pouze na jeho předchozí písemnou žádost. Ačkoli při uzavírání nájemní smlouvy se žádná zvláštní součinnost od spotřebitele nevyžaduje, při ukončení smlouvy, má-li pronajímatel převést vlastnictví k žárovkám za pouhou 1 Kč, vyžaduje předchozí písemnou žádost nájemce. [jméno] bezvýznamně se v celém kontextu jeví i skutečnost, že uvedená nájemní smlouva je prakticky smlouvou formulářového typu, neboť spotřebitel jako její účastník nemá jinou možnost, než přijmout její podmínky, jak jsou dány jejím obsahem nebo odkazem na přílohu, v níž je stanovena výše nájemného (byť je ve smlouvě uvedeno, že cena nájemného je určena dohodou stran).

53. Soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že výše uvedená ujednání ohledně LED žárovek zakládají ve smyslu §1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, přičemž v rozporu s ust. § [číslo] jde o ujednání nejasné a nesrozumitelné 54. Z výše uvedených důvodů za použití § 1815 OZ soud požadavek žalobce na zaplacení nájemného a„ obvyklé zůstatkové ceny“ LED žárovek zamítl.

55. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

56. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

58. Převážný úspěch v předmětné věci měla žalovaná, a to v rozsahu 89,84 % předmětu řízení, avšak ze spisu bylo zjištěno, že jí náklady řízení nevznikly. V souladu s tímto zjištěním soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.