15 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 486,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 486,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 486,76 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky peněz s argumentací, že dne datum žalobkyně při kontrole číslo prováděné prostřednictvím společnosti právnická osoba zjistila, že na odběrném místě anonymizováno číslo, obec, je prováděn neoprávněný odběr elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Neoprávněným odběrem žalovaná způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 12 486,76 Kč, tuto částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo se splatností dne datum. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ode dne následující po splatnosti faktury.

2. Podle ust. § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě neměli účastníci námitky proti postupu podle § 101 odst. 4 o.s.ř.

3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že kontrola techniků v odběrném místě zjistila dne datum neoprávněný odběr elektřiny v bytě užívaném žalovanou, tedy odběr elektřiny aniž by žalovaná uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny. Z Oznámení žalobkyně o neoprávněném odběru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně seznámila žalovanou s výsledky shora provedené kontroly, kdy ačkoli dne datum byla přerušena dodávka elektřiny, bylo kontrolou dne datum zjištěno odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru v. číslo. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti NN. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. číslo který byl demontován se stavem 1 888 kWh. Stav při přerušení byl 975 kWh. Dále byla žalovaná vyzvána k náhradě škody za neoprávněný odběr představovaný částkou 5 098,88 Kč, částkou 118,20 coby platbou za příkon a částkou 7 269,68 Kč, která představuje náklady na zjišťování neoprávněného odběru. Tyto částky pak žalobkyně žalované vyúčtovala dne datum fakturou číslo se splatností dne datum na celkovou částkou 12 486,76 Kč (faktura číslo). Dopisem ze dne datum byla žalovaná předžalobní výzvou vyzvána, aby náhradu škody v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie žalobkyni uhradila, avšak neučinila tak.

4. Těmito důkazy byla skutková tvrzení žalobkyně spočívající v neoprávněném odběru elektřiny ze strany žalované v odběrném místě, vyúčtování náhrady škody, jakož i nezaplacení požadované částky náhrady škody prokázána.

5. Na uvedený skutkový stav dopadá § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Nárok na náhradu škody vznikl v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla neoprávněným odběratelem elektřiny v odběrném místě, přičemž vzniklá škoda činí 12 486,76 Kč a žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni zaplatila. Příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Na základě skutkového stavu shora zjištěného a dle citovaných zákonných ustanovení, soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 486,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.