15 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 486,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 486,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 486,76 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky peněz s argumentací, že dne [datum] žalobkyně při kontrole [číslo] prováděné prostřednictvím společnosti [právnická osoba] zjistila, že na odběrném místě [anonymizováno] [číslo], [obec], je prováděn neoprávněný odběr elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Neoprávněným odběrem žalovaná způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 12 486,76 Kč, tuto částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ode dne následující po splatnosti faktury.

2. Podle ust. § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě neměli účastníci námitky proti postupu podle § 101 odst. 4 o.s.ř.

3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že kontrola techniků v odběrném místě zjistila dne [datum] neoprávněný odběr elektřiny v bytě užívaném žalovanou, tedy odběr elektřiny aniž by žalovaná uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny. Z Oznámení žalobkyně o neoprávněném odběru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně seznámila žalovanou s výsledky shora provedené kontroly, kdy ačkoli dne [datum] byla přerušena dodávka elektřiny, bylo kontrolou dne [datum] zjištěno odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru v. [číslo]. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti NN. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] který byl demontován se stavem 1 888 kWh. Stav při přerušení byl 975 kWh. Dále byla žalovaná vyzvána k náhradě škody za neoprávněný odběr představovaný částkou 5 098,88 Kč, částkou 118,20 coby platbou za příkon a částkou 7 269,68 Kč, která představuje náklady na zjišťování neoprávněného odběru. Tyto částky pak žalobkyně žalované vyúčtovala dne [datum] fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na celkovou částkou 12 486,76 Kč (faktura [číslo]). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná předžalobní výzvou vyzvána, aby náhradu škody v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie žalobkyni uhradila, avšak neučinila tak.

4. Těmito důkazy byla skutková tvrzení žalobkyně spočívající v neoprávněném odběru elektřiny ze strany žalované v odběrném místě, vyúčtování náhrady škody, jakož i nezaplacení požadované částky náhrady škody prokázána.

5. Na uvedený skutkový stav dopadá § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Nárok na náhradu škody vznikl v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla neoprávněným odběratelem elektřiny v odběrném místě, přičemž vzniklá škoda činí 12 486,76 Kč a žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni zaplatila. Příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Na základě skutkového stavu shora zjištěného a dle citovaných zákonných ustanovení, soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 486,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.