15 C 230/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 51 462 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 32 862 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 745,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem 8 405,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 5 626,68 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 25 279,78 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 24,24 % ročně z 5 626,68 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem 25,14 % ročně z 25 279,78 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 51 462 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva [číslo]“). Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 26 888 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] pouze 15 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 7 974 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] pouze 6 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 26 888 Kč, to vše nejpozději do [datum].

6. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce celkem zaplatil 15 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum].

7. Ze zákaznické karty ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 41 884 Kč, skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 26 384 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 15 500 Kč. Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím výplatních pásek a prostřednictvím poštovních poukázek. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 10 492 Kč. V době uzavření smlouvy byl žalovaný invalidní důchodce a již splácel jiný úvěr u původní věřitelky. V zákaznické kartě není uveden zaměstnavatel žalovaného.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

9. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 7 974 Kč, to vše nejpozději do [datum].

10. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] celkem zaplatil 6 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum].

11. Ze zákaznické karty ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 43 457 Kč, skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 6 957 Kč, z ostatních příjmů žalovaného ve výši 15 500 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 21 000 Kč. Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím poštovních poukázek. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 10 492 Kč. V době uzavření smlouvy byl žalovaný invalidní důchodce a již splácel jiný úvěr u původní věřitelky.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud, ve vztahu nároku ze smlouvy [číslo] následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 26 888 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 41 884 Kč, skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 26 384 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 15 500 Kč. Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím výplatních pásek a prostřednictvím poštovních poukázek. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 10 492 Kč. V době uzavření smlouvy byl žalovaný invalidní důchodce a již splácel jiný úvěr u původní věřitelky. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] celkem 15 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

13. Na základě provedeného dokazování učinil soud, ve vztahu k nároku ze smlouvy [číslo] následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 7 974 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 43 457 Kč, skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 6 957 Kč, z ostatních příjmů žalovaného ve výši 15 500 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 21 000 Kč. Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím poštovních poukázek. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 10 492 Kč. V době uzavření smlouvy byl žalovaný invalidní důchodce a již splácel jiný úvěr u původní věřitelky. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy [číslo] celkem 6 700 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] na žalobkyni.

14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. V případě smlouvy [číslo] původní věřitelka řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný při posuzování úvěruschopnosti uvedl, že je invalidní důchodce. Zároveň v kartě zákazníka není uvedeno, zdali žalovaný pracuje případně kdo je jeho zaměstnavatel. Navzdory těmto skutečnostem původní věřitelka uvedla, že příjem žalovaného ověřila prostřednictvím výplatních pásek, tedy listinami, kterými může disponovat pouze člověk v pracovním poměru. Dále z karty zákazníka není zřejmé, jaké další příjmy domácnosti mohl mít žalovaný k dispozici. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy [číslo] porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva [číslo] je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu [číslo] podle příslušné právní úpravy.

21. V případě smlouvy [číslo] je závěr soudu totožný. Původní věřitelka řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Z karty zákazníka ke smlouvě [číslo] nelze zjistit, jaké příjmy měl žalovaný k dispozici, když v kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaný disponoval čistými příjmy, ostatními příjmy a příjmy domácnosti. Z karty zákazníka nelze zjistit, jakým způsobem původní věřitelka jednotlivé příjmy ověřovala a zejména o jaký druh příjmů se jedná (např. invalidní důchod, příspěvek na bydlení, mzda apod.), když je v kartě zákazníka pouze uvedeno, že tyto příjmy byly ověřeny prostřednictvím poštovních poukázek. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva [číslo] je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a způsobil tak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejvyšší soud dále uvedl, že:„ projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. [příjmení] tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], P., [příjmení], L., [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. [číslo]). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 26. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 41 000 Kč. Za toto plnění zaplatil celkem 22 400 Kč. Původní věřitelka, resp. žalobkyně, tak má nárok na zaplacení rozdílu mezi přijatým a poskytnutým plněním, tzn. žalobkyně má nárok na zaplacení 18 600 Kč.

27. V souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu dospěl zdejší soud k závěru, že nelze žalobkyni přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od doby, kdy vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím výzvy k plnění, jelikož tento nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení jí může vzniknout až v době, kdy se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jistiny spotřebitelského úvěru, přičemž počáteční lhůtu k plnění žalovaného musí s ohledem na znění § 87 z. s. ú. určit soud.

28. Žalovaný nepožadoval umožnit splácení dlužné částky prostřednictvím splátek a mezi stranami nebylo žádného sporu o možnostech žalovaného zaplatit dlužnou jistinu najednou. Soud tak rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve standardní zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dosud nevznikl. Stejně tak soud žalobu zamítl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku a smluvního úroku, jelikož tyto povinnosti vycházejí ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] které soud posoudil jako smlouvy absolutně neplatné.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně se domáhala zaplacení 51 462 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 18 600 Kč, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.