15 C 258/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 367 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 367 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 8 367 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a z titulu uzavřené pojistné smlouvy. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla povinnost [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že [příjmení] [jméno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč Součástí smlouvy uzavřené mezi [příjmení] [jméno] a žalovaným byla i pojistná smlouva na životní pojištění, kde jednorázové pojistné bylo sjednáno ve výši 174 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný uhradil pouze částku 2 247 Kč, kterou [příjmení] [jméno] započítala na smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 83,06 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 537,94 Kč a na pojistné na životní pojištění ve výši 39 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy o půjčce žalovaný neprovedl. Žalovaný měl výše uvedené povinnosti splnit nejpozději do [datum], žalovaný je tedy v prodlení a [právnická osoba] [anonymizováno] vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvních úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaný byla v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy o úvěru provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti předloženým dokladům žalovaným.

2. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní nástupce“). Právní nástupce původní věřitelky uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. O postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že pochybné firmě živící se lichvou žádný finanční obnos nedluží. Úvěry na lichvářský úrok si nepůjčuje, jedná se o úvěrový podvod. Žalobkyně porušila zákon, poskytla-li mu úvěr, když byl v insolvenci. K úvěrovému podvodu došlo tak, že manželka žalovaného zneužila identifikační údaje žalovaného k uzavření smlouvy a dokud půjčky splácela, žalovaný se o půjčkách nedozvěděl. Podával trestní oznámení.

4. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že [příjmení] [jméno] byla obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla povinnost původní věřitelky poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (čl. 1 smlouvy o půjčce). Za to se žalovaný zavázal, že [příjmení] [jméno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč (čl. 2 písm. b smlouvy o půjčce), poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč (čl. 2 písm. a smlouvy o půjčce) a za hotovostní inkaso splátek poplatek 2 400 Kč (čl. 2 písm. c smlouvy o půjčce). Součástí smlouvy o půjčce byla též pojistná smlouva na životní pojištění, přičemž výše jednorázového pojistného byla sjednána na částku 174 Kč (čl. 3 smlouvy o půjčce). Výše uvedené povinnosti se žalovaný zavázal splnit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč (čl. 5 smlouvy o půjčce), přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 2 247 Kč, kterou [příjmení] [jméno] započítala na smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 83,06 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 537,94 Kč a na pojistné na životní pojištění ve výši 39 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy o půjčce žalovaný neprovedl. Žalovaný měl výše uvedené povinnosti splnit nejpozději do [datum], žalovaný je tedy v prodlení. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o půjčce provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný [příjmení] [jméno] uvedl jako její čistý měsíční příjem částku 15 290 Kč, představující čistou mzdu žalovaného. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 8 171 Kč. K prokázání svých tvrzení předložil žalovaný výplatní pásku, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a SIPO. [příjmení] [jméno] vyčíslila použitelný příjem žalovaného na částku 7 119 Kč měsíčně. Na základě údajů z karty zákazníka posoudila [příjmení] [jméno] žalovaného jako úvěruschopného.

5. Dle čl. 1 smluvních podmínek:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy o půjčce a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy o půjčce, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce jistina úročena.“ 6. Článek 9.3 věta druhá smluvních podmínek uvádí:„ Zákazník dále potvrzuje, že byl příslušným zástupcem (zprostředkovatelem) Úvěrujícího seznámen s rozsahem jeho oprávnění ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tedy byl informován o skutečnosti, že oprávněný zástupce je na základě smluvního vztahu s Úvěrujícím oprávněn vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce a uzavírat tyto smlouvy jménem, na účet a na odpovědnost Úvěrujícího a že tento oprávněný zástupce vykonává zprostředkovatelskou činnost na daném území výhradně pro Úvěrujícího). Z obsahu článku 9.3 smluvních podmínek je zřejmé, že čl. 1 smluvních podmínek má odkazovat na zcela jiný článek smluvních podmínek, a to na článek 9.7 věta druhá smluvních podmínek, který stanovuje, že:„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a v čas, prodlužuje se účinnost Smlouvy o půjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z čl. 1 ve spojení s čl. 9 věta druhá smluvních podmínek soud zjistil, že účinnost smlouvy o půjčce se prodloužila, jelikož je žalovaná v prodlení se splácením některé ze splátek. Ze stejných článků smluvních podmínek soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož doba od [datum] do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce (čl. 1 věta třetí smluvních podmínek), která byla původně sjednána do [datum].

7. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že právním nástupcem věřitelky se stala dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [právnická osoba], [IČO]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že právní nástupce původní věřitelky postoupil žalobkyni soubor pohledávek, který v sobě zahrnoval i pohledávku ze smlouvy o půjčce. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.

8. Zneužití identifikačních údajů manželkou žalovaného k uzavření smlouvy - úvěrový podvod, žalovaný neprokázal, ač byl soudem o následcích poučen. K prokázání skutečnosti, že předmětnou smlouvu žalovaný neuzavřel, označil toliko důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že tito svědci obchodní zástupkyni právní předchůdkyně žalobkyně klienty dohazovali a moc dobře věděli, co se děje. Soud jejich výslech neprovedl, když má za to, že důkaz pouze výslechem shora uvedených svědků není za situace, kdy žalovaný nemá žádné listinné důkazy, způsobilým důkazem k prokázání skutečnosti, že byl spáchán úvěrový podvod a došlo ke zneužití identifikačních údajů žalovaného jeho manželkou.

9. Závěr o skutkovém stavu je následující. Žalovaný nesplnil řádně své povinnosti z uzavřené smlouvy o půjčce a je v prodlení s jejich plněním. [příjmení] [jméno] před uzavřením smlouvy o půjčce provedla, posouzení úvěruschopnosti žalovaného a v souladu s poskytnutými informacemi zcela oprávněně posoudila žalovaného jako úvěruschopného. [příjmení] [jméno] následně splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy o půjčce, tedy poskytla žalovanému plnění. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní nástupce [příjmení] [jméno] pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměl. Dále soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož doba od [datum] do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

11. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Citované články smluvních podmínek uvedené v bodě 5. a 6. rozsudku umožňují dvojí výklad smluvních podmínek, a to tak, že smlouva se prodlužuje (a jistina se neúročí) pouze za předpokladu, kdyby se žalovaný dostal ke dni splatnosti poslední splátky do prodlení s placením jedné splátky nebo nezaplatil poslední splátku anebo výklad, že se smlouva prodlužuje (a jistina se neúročí) za předpokladu, kdyby se žalovaný ke dni splatnosti poslední splátky dostal do prodlení s placením jakékoliv ze splátek nebo nezaplatila poslední splátku. Výklad smluvních podmínek, který prodlužuje trvání smlouvy a neumožňuje úročení dlužné jistiny je pro žalovaného výhodnější, a proto tento výklad použil i soud a neztotožnil se s výkladem smluvních podmínek uvedeným žalobkyní.

18. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v rozsahu požadované dlužné jistiny vyhověl a přiznal žalobkyni též náhradu úroků z prodlení, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že [příjmení] [jméno] splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy o půjčce, zejména že poskytla žalovanému peněžní prostředky ve stanovené výši a též splnila své povinnosti, které jí ukládá zákon, zejména tedy provedla s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného porovnáním příjmů a výdajů, a to na základě předložených listin žalovaným a na základě informací, které žalovaný poskytl [právnická osoba] Credit. Naopak žalovaný nesplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy o půjčce, když neuhradil poskytnuté plnění způsobem a ve lhůtě uvedené ve smlouvě o půjčce.

20. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení, jelikož doba od [datum] do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy o půjčce, nezbylo soudu než v této části žalobu zamítnout.

21. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 367 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 500 Kč ve výši 945 Kč. Požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval jistinu 8 367 Kč, smluvní úrok 8 447,54 Kč a úrok z prodlení 2 760,38 Kč. Tedy celkem ke dni vyhlášení rozsudku 19 574,92 Kč. Žalobkyni soud přiznal jistinu 8 367 Kč a zákonný úrok z prodlení 2 760,38 Kč. [příjmení] 19 574,92 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni soud přiznal ke dni vyhlášení rozsudku nárok ve výši 11 127,38Kč představující 56,85 % úspěch ve věci. Žalovaný tedy měl ve věci 43,15 % úspěch. Z uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni náhradu shora uvedených nákladů řízení z 13,69 %.