15 C 277/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 796 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 796 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 796 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% za období od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zahraniční obchodní společnost právnická osoba, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta (dále jen„ anonymizováno“) - právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako zákazníkem dne datum, na základě které poskytla žalovanému částku 3 400 Kč, a to převodem na bankovní účet, který uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Postupitelem pohledávky je zahraniční obchodní společnost právnická osoba, se sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta (dále jen„ anonymizováno“). Nedílnou součástí smlouvy jsou ulice podmínky, podle kterých je smlouva považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdce poskytne žalované zápůjčku na základě její žádosti. Smlouva (v důkazech označena jako„ jméno application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právnická osoba formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit právnická osoba do datum. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s plněním.

2. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

3. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek).

4. Z listiny, kterou žalobkyně označila jako Smlouvu o půjčce– jméno application info soud zjistil, že obsahuje množství údajů v angličtině a mj. mj. jméno, příjmení žalovaného, tel. číslo, číslo bankovního účtu bankovní účet, číslo OP, email, adresu. Z listiny Prohlášení pro klienta číslo soud zjistil, že obsahuje prohlášení, kterým právnická osoba poskytuje úvěr Klientovi – žalovanému a další osobní údaje jako rodné číslo a číslo OP. Listina obsahuje číslo bankovního účtu bankovní účet. Účastníci uzavřeli tak dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému 3 400 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem ve výši 976 Kč nejpozději do datum. Skutečnost, že předmětnou smlouvu, jejíž žalobcem předložená verze nebyla žalovaným podepsána, uzavřel právě žalovaný, má soud za prokázané ve spojení se zjištěním, které soud učinil ze zprávy právnická osoba, že žalovaný je disponentem shora uvedeného účtu.

5. Stran zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu s příslušenstvím soud nezjistil ničeho, když dle žalobních tvrzení žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného. V zájmu žalobkyně je, aby skutečnost, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, byla prokázána. Protože se v řízení žalobkyni tuto skutečnosti nepodařilo prokázat, nastupuje institut důkazního břemene. Smyslem tohoto procesního institutu je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případě, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V tomto případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Soudu tedy nezbylo než rozhodnout v neprospěch žalobkyně, která ačkoliv tvrdila, že s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce, tvrzené skutečnosti neprokázala. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní.

7. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

8. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. S ohledem na nezkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když úvěruschopnost žalovaného neposoudila.

13. Protože smlouva o zápůjčce je z výše popsaných důvodů (nesplnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet) v celém svém obsahu neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 3 400 Kč, která byla prokazatelně na účet žalovaného zaslána. Žalovaný na dlužné jistině neuhradil částku 796 Kč (resp. žalovaný byl v řízení nečinný a zaplacení jakékoli částky nebylo prokázáno).

14. Podle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny.

16. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud upomínku žalobkyně ze dne datum. Lze důvodně předpokládat, že následujícího dne od podání k přepravě (datum) se dostala do dispoziční sféry žalovaného. Od následujícího dne (datum) se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s omezením ve smyslu žalobního návrhu (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 796 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.