15 C 315/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného pro 13 565,09 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou částka a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „původní věřitelka“) s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši částka. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek částka, a to prostřednictvím 54 týdenních splátek ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas.

2. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla postoupena dne datum na žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce č. hodnota na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši částka. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek částka, a to prostřednictvím 54 týdenních splátek ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum.

6. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka tvořena pouze jistinou ve výši částka, souhrnným poplatkem ve výši částka a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh ze smlouvy o půjčce zaplatit částku částka (tj. jistina částka + souhrnný poplatek částka – zbývající výše jistiny částka – zbývající výše souhrnného poplatku částka).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy o půjčce postoupila původní věřitelka datum na žalobkyni.

8. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.

9. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o půjčce poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši částka. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce č. hodnota na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši částka. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek částka, a to prostřednictvím 54 týdenních splátek ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka tvořena pouze jistinou ve výši částka, souhrnným poplatkem ve výši částka a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh ze smlouvy o půjčce zaplatit částku částka (tj. jistina částka + souhrnný poplatek částka – zbývající výše jistiny částka – zbývající výše souhrnného poplatku částka).

10. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla postoupena dne datum na žalobkyni. Následně vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.

11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

12. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

13. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

15. Podle § 517 odst. 2 o. z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

18. Smlouva o půjčce je formulářová smlouva, do které byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

19. Soud tak jednání věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

20. Z důvodu, že je smlouva o půjčce absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši částka. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce částka. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka.

21. Žalovaný měl pak plnit ihned poté, co byl k tomu vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum. Ode dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády provádějícím § 517 odst. 2. o. z. V době počátku prodlení (datum) bylo účinným prováděcím předpisem nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a proto soud přiznal žalobkyní úroky z prodlení v souladu s toho času účinným nařízením vlády.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl zcela poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení částka s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze částka s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.