15 C 379/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 14 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 6 400 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 14 700 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9,25 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 300 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 14 700 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 6 400 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Žalovaný do [datum] zaplatil na dluh ze smlouvy o půjčce pouze 1 700 Kč a je v prodlení s plněním svých povinností.

2. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 6 400 Kč, to vše nejpozději do [datum].

6. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy o půjčce zaplatil celkem 1 700 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyni.

8. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

9. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od původní věřitelky plnění ve výši 10 000 Kč a za toto plnění se zavázal zaplatit původní věřitelce celkem 16 400 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy o půjčce 1 700 Kč. Pohledávku ze smlouvy půjčce následně postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni, která vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.

11. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

12. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

14. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.

15. Smlouva o půjčce je formulářová smlouva, do které byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.

16. Soud tak jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.

17. Z důvodu, že je smlouva o půjčce absolutně neplatná, vypořádal soud nárok z neplatné smlouvy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění ve výši 10 000 Kč. Za toto plnění zaplatil původní věřitelce celkem 1 700 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 300 Kč.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný měl plnit ihned poté, co to k tomu byl žalobkyní prokazatelně vyzván. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši podle prováděcího předpisu účinné v době, kdy k prodlení došlo, tedy podle úpravy uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Ke dni vyhlášení rozsudku požadovala žalobkyně zaplacení 14 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 208,95 Kč, tedy celkem 29 908,95 Kč. Soud žalobkyni přiznal pouze 8 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 332,45 Kč, tedy celkem 8 632,45 Kč. Úspěch žalobkyně ve věci je tak zjevně menší než poloviční.