15 C 397/2017

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 2 483,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 483,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 483,91 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako provozovatelka distribuční soustavy domáhala zaplacení náhrady škody za neoprávněné dodávky zemního plynu ve výši 2 483,91 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu mezi žalovanou a obchodníkem s plynem, ukončil obchodník s plynem tento smluvní vztah se žalovanou na odběrném místě anonymizována dvě slova na adrese adresa žalované. Pak pokud se žalobkyni nepodaří demontovat ve lhůtě 30 dnů měřící zařízení, je odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný.

2. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala na adrese výše uvedené v období od datum do datum plyn, aniž by měla uzavřenou smlouvu o dodávce plynu. Došlo tak k neoprávněné distribuci plynu. Dne datum vystavila žalobkyně fakturu variabilní symbol za období od datum do datum na částku 2 483,91 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn a doručila ji žalované. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla číslo na odběrném místě k čtrnáctému dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa, stav 181 m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. číslo Sb – viz. protokoly o neúspěšných pokusech demontáže ze dne datum, datum) a stavem měřidla ke dni datum, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení, se stavem měřidla 224 m3. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě škody, která ji vznikla rovněž předžalobní upomínkou.

3. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Žalovaná i přesto, že smlouva o sdružených dodávkách plynu byla ze strany obchodníka s plynem ukončena, plyn i nadále v uvedeném období odebírala. 4. příjmení, kterou žalobkyně nyní žaluje, odpovídá náhradě za skutečný odběr plynu, který byl zjištěn jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení smlouvy (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., v platném znění, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu) a stavem měřidla ke dni, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení.

5. Soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2546/2012, jehož právní věta zní:„ Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Situace, kdy odběratel neposkytne dodavateli náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, je obdobná situaci, kdy odběratel poruší platební povinnost vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru elektřiny. Vyčíslená náhrada škody je totiž platbou za„ skutečný odběr“, nelze-li jeho výši pro protiprávní zásah do měřicího přístroje reálně určit.“ Ač se toto řízení týkalo odběru elektřiny, soud má za to, že ho lze analogicky užít i na případy neoprávněného odběru plynu.

6. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušila, dostala se s placením do prodlení.

7. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 483,91 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.