15 C 401/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 151 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 151 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 151 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 151 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne [datum] při jízdě vlakem [číslo] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 151 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky z původního věřitele [právnická osoba], [IČO], na přechodného věřitele [anonymizována čtyři slova], reg. [číslo] následně dne [datum] došlo k postoupení této pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne [datum] vlakem [číslo] železniční dopravy. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dále dne [datum] s žalovaným cestovala vlakem [číslo] další osoba, která se na výzvu kontrolora rovněž neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila, ale dohodla se s žalovaným, že dluh za ní uhradí a právní předchůdce žalobkyně s tím souhlasil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky z původního věřitele [právnická osoba], [IČO], na přechodného věřitele [anonymizována čtyři slova], reg. [číslo] následně dne [datum] došlo k postoupení této pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni.

4. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

6. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

8. Podle § 1888 o.z., kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

9. Právní předchůdce dal žalovanému souhlas s převzetím dluhu shora uvedeného ve výši 1 151Kč se všemi náležitostmi dle ust. § 1888 o.z., kdy se žalovaný zavázal předmětný dluh na místo spolucestující osoby zaplatit. Protože se žalovaný a jeho spolucestující neprokázali platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatili jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 302 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.