16 C 121/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované o 10 788,61 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní [číslo]) [celé jméno žalované], [datum narození], a [číslo]) [celé jméno žalovaného], [datum narození], jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně: a) částku 10 788,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z jistiny ve výši 36 625,39 Kč počínaje od [datum] do zaplacení, b) na nákladech řízení částku ve výši 10 874,90 Kč a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně, c) to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od prvého dne měsíce následujícího od právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči oběma žalovaným zaplacení částky ve výši 10 788,61 Kč, kterou specifikovala tak, že se jedná o náklady, které žalobkyně vynaložila na zjištění neoprávněného odběru elektřiny dne [datum] provedeného prostřednictvím pracovníků [právnická osoba], a to na adrese: [adresa žalovaného], kteří neuzavřeli žádný smluvně – odběratelský vztah na dodávky elektřiny. Argumentovala tak, že odpovědnost obou žalovaných za neoprávněný odběr elektřiny vyplývá z výroku trestní příkazu vydaného Okresním soudem v Mostě pod č.j.: [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], ve kterém je uvedeno, že paní [celé jméno žalované], [datum narození], a pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], jsou vinni tím, že v době od [datum] do [datum] v [obec] – [obec], v ulici [ulice a číslo] v bytě [číslo] v prvním patře o velikosti 3+1, kde společně bydleli, neoprávněně po odstranění prostředků proti neoprávněné manipulaci na elektroměrovém rozvaděči, bez uzavřené smlouvy na odběr elektrické energie ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm.a) zák.č. 458/2000 Sb., tj. energetický zákon, odebírali elektrickou energii, čímž způsobili žalobkyni - tzn. [právnická osoba], [IČO], se sídlem: [adresa žalobkyně], neboť si přisvojili cizí věc tím, že se jí zmocnili, a způsobili tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, čímž spáchali přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm.a) tr. zákoníku, za což byli oba odsouzeni podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu 18 měsíců. Trestní příkaz je v právní moci od [datum] vůči oběma žalovaným. Žalobkyně poukazovala v této souvislosti na ust. § 135 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu, že soud však není vázán rozhodnutím o přestupku v blokovém řízení. Námitku žalované [číslo]) [celé jméno žalované], uvedenou před soudem dne [datum], že ona a druhý žalovaný [celé jméno žalovaného] nejsou odpovědni za předmětný neoprávněný odběr elektrické energie, proto žalobkyně označila za nedůvodnou, když tito bez jakýchkoliv námitek akceptovali rozhodnutí soudu o přečinu krádeže podle ust. § 205 odst. 1 tr. zákoníku, tedy trestní příkaz zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací] jak ve výroku o vině, tak ve výroku o trestu a dále též výrok, kterým bylo podle ust. § 228 odst. 1 trestního řádu oběma žalovaným uloženo, že jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na náhradě škody částku 25 836,78 Kč poškozené [právnická osoba], [IČO], tedy žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že v trestní řízení sp.zn.: [spisová značka] byla tato podle ust. § 229 odst. 2 tr. řádu odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody - tj. s nárokem na zaplacení částky 10 788,61 Kč jakožto jí vynaložených nákladů na zjištění předmětného neoprávněného odběru elektřiny na řízení ve věcech občanskoprávních. O povinnosti žalovaných k zaplacení náhrady škody žalobkyni ve výši 10 788,61 Kč tedy v trestní řízení sp.zn.: [spisová značka] rozhodnuto nebylo. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně žádala zaplatit vůči oběma žalovaným zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně, a to z jistiny ve výši 36 625,39 Kč, což je součet náhrady škody přiznané žalobkyni k zaplacení vůči oběma žalovaným v trestní řízení sp.zn.: [spisová značka] ve výši 25 836,78 Kč a dále náhrady škody uplatněné vůči oběma v občanském soudním řízení sp.zn.: [spisová značka] ve výši 10 788,61 Kč. Odkazovala na skutečnost, že v trestní řízení sp.zn.: [spisová značka] o úrocích z prodlení z částky 25 836,78 Kč rozhodnuto nebylo.

2. Z žalovaných se k jednání v občanskoprávní věci sp.zn.: [spisová značka] dne 11.1.2021 dostavila osobně pouze žalovaná [číslo]) [celé jméno žalované], která omluvila nepřítomnost žalovaného [číslo]) [celé jméno žalovaného] na jednání s tím, že tento souhlasí, aby soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud proto v případě žalovaného [číslo]) [celé jméno žalovaného] postupoval podle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná [číslo]) [celé jméno žalované] před soudem dne [datum] potvrdila, že ona ani žalovaný [číslo]) [celé jméno žalovaného] žalobkyni uplatněnou částku 10 788,61 Kč nezaplatili, že dosud zůstala bez úhrady i částka 25 836,78 Kč, kterou mají tito žalobkyni zaplatit podle pravomocného trestní příkazu zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne 10.7.2019. Existenci prodlení se zaplacením částek 25 836,78 Kč a 10 788,61 Kč v období od [datum] a násl. žalovaná [číslo]) [celé jméno žalované] rovněž potvrdila. Namítala, že ona a druhý žalovaný z rozvodné skříně elektrickou energii neodebírali, protože ji vedli do bytu [číslo] v právním patře v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] – [obec] za pomoci prodlužovacího kabelu z bytu jejich známé paní [jméno] [příjmení], které za to měli platit částku 300 Kč měsíčně. Tuto jejich obranu však orgány činné v trestní řízení posléze vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn.: [spisová značka] vyvrátily, zejména odkazem na výsledky provedeného ohledání bytu žalovaných dne [datum], při kterém bylo zjištěno, že v bytě je funkční stropní osvětlení, které nebylo možné technicky provést přes prodlužovací kabel, jak tvrdila žalovaná [číslo]) [celé jméno žalované] a společně s ní její známá [jméno] [příjmení] při jejich výslechu v rámci šetření policejního orgánu. Dále bylo při ohledání zjištěno, že se v bytě žalovaných nacházely v době ohledání také funkční elektrospotřebiče, a to dva el. přímotopy, lednička, pračka, televizor, elektrická trouba, mikrovlnná trouba, el. varná konvice, které byly zapojeny do zásuvek v bytě. O tom byla pořízena fotodokumentace a písemný zápis, ve kterém není žádný záznam o tom, že by se v bytě nacházel při ohledání tvrzený prodlužovací kabel od paní [jméno] [příjmení] (důkaz – spis OS [obec] sp.zn.: [spisová značka] – protokol o ohledání ze dne [datum]). K předmětné námitce první žalované, kterou soud hodnotil jako účelovou a ničím nedoloženou, proto soud nepřihlížel.

3. S ohledem na vázanost soudu v občanském soudním řízení sp.zn.: [spisová značka] výrokem pravomocného tr. příkazu zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne 10.7.2019, ve smyslu ust. § 135 odst. 1 občanského soudního řádu považoval soud za nesporné, že v období od [datum] do [datum] oba žalovaní v [obec] – [obec], v ulici [ulice a číslo] v bytě [číslo] o velikosti 3+1 v prvním patře, kde tito tehdy společně fakticky bydleli, neoprávněně po odstranění prostředků proti neoprávněné manipulaci na elektroměrovém rozvaděči, bez uzavřené smlouvy na odběr elektrické energie ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm.a) zák.č. 458/2000 Sb., tj. energetický zákon, odebírali elektrickou energii, čímž způsobili žalobkyni škodu ve výši 25 836,78 Kč, která představuje cenu neoprávněné odebrané elektřiny. O povinnosti obou žalovaných nahradit tuto škodu žalobkyni bylo již pravomocně rozhodnuto trestní příkazem zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne 10.7.2019. Nebylo proto třeba v daném případě provádět dokazování za účelem zjištění tvrzené odpovědnosti obou žalovaných za předmětný neoprávněný odběr elektřiny, protože žalovaní trestní příkaz č.j.: [číslo jednací], ze dne 10.7.2019, akceptovali a nepodali proti němu žádný opravný prostředek.

4. V návaznosti na učiněný skutkový závěr o odpovědnosti obou žalovaných za předmětný neoprávněný odběr elektřiny pak soud učinil předmětem dokazování toliko zjištění o tom, zda a jaké náklady žalobkyni vznikly v souvislosti se zjištěním předmětného neoprávněného odběru elektřiny. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] nabyl soud poznatek o tom, že neoprávněný odběr elektřiny zjistili zaměstnanci [právnická osoba] – konkrétně technici pan [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z listiny označené jako„ sestava plateb – bankovní výpis“ na č.l.: 29 pak soud zjistil jako, že žalobkyně zaplatila [právnická osoba] na nákladech za zjištění neoprávněného odběru elektřiny dne [datum] v případě žalovaných [číslo]) [celé jméno žalované] a [číslo]) [celé jméno žalovaného] částku ve výši 10 788,61 Kč. Tuto částku žalobkyně vykazuje ve své účetní evidenci nadále jako neuhrazenou. To první žalovaná před soudem potvrdila, že ona ani druhý žalovaný žalobkyni na žalovanou částku doposud nic dobrovolně nezaplatili. Jednalo se tedy o skutečnost mezi účastníky nespornou, o níž nebylo třeba vést dokazování.

5. Ohledně splatnosti žalované částky 10 788,61 Kč vycházel soud ze zjištění, že žalobkyně před vyzvala žalované k jejímu zaplacení nejprve písemnou výzvou ze dne [datum], na kterou však žalovaní neodpověděli. Před podáním žaloby pak vyzvala znovu každého z žalovaných další písemnou výzvou, a to ze dne [datum], aby jí částku 10 788,61 Kč zaplatili. Současně je upozornila na to, že v případě jejího neuhrazení bude muset uplatnit svůj nárok na náhradu předmětné škody vůči nim u soudu. Proti termínu splatnosti a výši žalované částky žalovaní žádné námitky nepodali. Nebylo proto třeba o tom vést další dokazování.

6. Na základě výše zjištěného skutkového stavu soud ve věci rozhodl, protože žalovaná [číslo]) [celé jméno žalované] uvedla před soudem, že vypovídat ve věci jako účastnice řízení nebude. Omezila se pouze na informaci soudu o finančních poměrech obou žalovaných, kteří spolu fakticky žijí s jejich společnými dětmi. Příjem ze zaměstnání nemá ani jeden z žalovaných. Rodina dostává od úřadu práce příspěvek na živobytí ve výši 13 000 Kč měsíčně jako dávku pro dvě dospělé osoby a tři děti. Dále pobírají příspěvek na bydlení ve výši 8 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení v bytě na adrese [adresa žalované], činí dle vyjádření první žalované částku 15 500 Kč měsíčně. První žalovaná pobírá na syna [jméno] [příjmení], nar.: [datum], příspěvek na péči o osobu blízkou ve výši 21 000 Kč měsíčně. O tom však soudu nepředložila žádné listiny. Po zjištění, které bylo učiněno z databáze zdejšího soudu, že vůči každému z žalovaných je vedeno několik exekutorských exekucí podle zák.č. 120/2001 Sb., tj. exekuční řád, žalobkyně netrvala na tom, aby soud provedl dokazování ohledně zjištění příjmových a majetkových poměrů obou žalovaných. Ze zprávy z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že první žalovaná má celkem pět dětí, z nichž dvě jsou mladší osmnácti let, že má také syna jménem [jméno] [příjmení] (viz zpráva na č.l.: 18-21).

7. Po stránce právní pak soud vycházel při rozhodování ve věci z ust. § 51 odst. 1 písm.a) zák.č. 458/2000 Sb., tj. energetický zákon (dále jen„ zák. č. 458/200 Sb.“), dle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy také odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. O takovýto neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se jednalo v případě žalovaných v období od [datum] do [datum], kdy tito, jak vyplývá z obsahu trestní spisu zdejšího soudu sp.zn.: [spisová značka], odebírali elektřinu jakožto fakticky bydlící osoby v bytě [číslo] o velikosti 3+1 v prvním patře v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] – [obec], aniž by měli pro toto období uzavřenu smlouvu o dodávkách elektřiny. Absenci smlouvy na dodávku elektřiny žalovaní nezpochybnili. Skutečnost, že se jednalo o neoprávněný odběr elektřiny způsobený žalovanými, byla zcela prokázána zejména obsahem pravomocného trestní příkazu zdejšího soudu č.j.: 4 T 25/2019-82, ze dne 10.7.2019. Oba žalovaní jsou důsledně tomu osobami odpovědnými za zakázané jednání podle zák.č. 458/2000 Sb., tj. energetického zákona (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 23 Cdo 1165/2018 ze dne 19.6.2018).

8. Dále soud vycházel z ust. § 51 odst. 2 zák.č. 458/2000 Sb., ve kterém je stanoveno, že neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Z navazujícího ust. § 51 odst. 3 zák.č. 458/2000 Sb. pak vyplývá, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytné nutné náklady na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. V daném případě bylo již o povinnosti obou žalovaných k zaplacení škody způsobené žalobkyni předmětným neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 25 836,78 Kč (tj. cena neoprávněně odebrané elektřiny dle jejího množství) rozhodnuto pravomocně trestní příkazem č.j. [číslo jednací], ze dne 10.7.2019 (viz pis OS [obec] sp.zn.: [spisová značka]). Předmětem občanskoprávního řízení sp.zn.: [spisová značka] byl toliko nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 10 788,61 Kč jakožto nákladů, které žalobkyně prokazatelně vynaložila na zjištění předmětného neoprávněného odběru elektřiny dne [datum] v případě žalovaných. Žalobkyně prokázala, že [právnická osoba], jejíž zaměstnanci neoprávněný odběr elektřiny žalovanými dne [datum] zjistili a zadokumentovali v součinnosti s přivolaným policejním orgánem, zaplatila částku ve výši 10 788,61 Kč (viz důkaz na č.l.: 29). Podle ust. § 51 odst. 3 věta třetí zák.č. 458/2000 Sb. představuje částka 10 788,61 Kč také škodu vzniknuvší na straně žalobkyně, která náklady v této výši na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ze dne [datum] skutečně vynaložila. Oběma žalovaným jakožto osobám odpovědným za předmětný neoprávněný odběr elektřiny bylo proto s poukazem na ust. § 51 odst. 1 písm.a) a odst. 3 zák.č. 458/2000 Sb. uloženo, aby tito částku 10 788,61 Kč žalobkyni jakožto náhradu škody zaplatili, a to společně a nerozdílně podle ust. § 2915 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník, ve kterém je zakotven základní princip, že je-li k náhradě škody zavázáno několik škůdců, že tito nahradí škodu společně a nerozdílně, tzn. dle ust. § 1872 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., že jeden je povinen plnit za všechny a všichni jsou povinni plnit za jednoho. V daném případě soud nezjistil žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by mohl podle ust. § 2915 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. rozhodnout, že žalovaní jako škůdci nahradí žalobkyni škodu podle své účasti na škodlivém následku. V době vzniku a zjištění předmětného neoprávněného odběru elektřiny v dotčeném bytě bydleli společně oba žalovaní. To vyplývá ze spisu OS [obec] sp.zn.: [spisová značka], kde byla shledána také jejich společná trestní odpovědnost za stíhaný skutek, tedy energetickým zákonem zakázaný neoprávněný bezesmluvní odběr elektřiny. (viz ust. 51 odst. 2 zák.č. 458/2000 Sb.).

9. Soud shledal žalobu důvodnou též v případě nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši celkem 36 625,39 Kč, což je součet částky 25 836,78 Kč, kterou mají žalovaní zaplatit žalobkyni podle pravomocného trestní příkazu č.j.: [číslo jednací], ze dne 10.7.2019, a dále částky 10 788,61 Kč, kterou mají žalovaní žalobkyni zaplatit na základě výroku tohoto rozhodnutí. Se zaplacením obou těchto částek jsou žalovaní nesporně od [datum] v prodlení. Podle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. jsou proto žalovaní, kteří na výzvu žalobkyně svou povinnost k zaplacení obou uvedených částek řádně a včas nesplnili, povinni této zaplatit požadovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny v celkové výši 36 625,39 Kč, a to ve výši 10,00 % ročně počínaje od [datum] do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb.

10. Soud tedy vyhověl žalobě v celém rozsahu vůči oběma žalovaným. (viz výrok sub. I – písm.a/).

11. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to za situace, kdy plný úspěch ve věci měla žalobkyně. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád, tzn. podle principu úspěchu ve věci. Zcela úspěšná žalobkyně žádala v daném případě zaplatit na nákladech řízení na soudním poplatku částku ve výši 800 Kč. Dále žádala zaplatit na nákladech řízení odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem byla stanovena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. v daném případě náleží právnímu zástupci žalobkyně za jeden úkon právní služby odměna ve výši 1 540 Kč. Právní zástupce poskytl žalobkyni celkem 4 úkony právní služby po 1 540 Kč (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast na soudním jednání dne [datum]), za což mu náleží odměna ve výši 6 160 Kč. Tato odměna byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o 4 paušální náhrady po 300 Kč, tedy o částku 1 200 Kč. V souvislosti s osobní účastí právního zástupce žalobkyně na soudním jednání dne [datum] tomuto náleží podle ust. § 14 odst. 1 písm.a) a odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč půlhodina, tedy částka 400 Kč. Dále mu náleží podle ust. § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/96 Sb. náhrada cestovních výdajů vynaložených dne [datum] na cestu z [obec] do [obec] a zpět, kdy bylo ujeto [značka automobilu] s reg.zn.: [anonymizováno] celkem 192 km, přičemž vozidlo má spotřebu pohonných hmot 5,4 l na 100 km, při ceně benzinu 27,80 Kč litr a základní sazbě za opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč km – činila celkem částku 1 370,60 Kč. Žalobkyně však uplatnila v tomto řízení k zaplacení pouze jednu polovinu z této částky, tedy sumu 685,30 Kč, neboť cestovní výdaje se týkaly ještě dalšího jednání, kterého se dne [datum] právní zástupce žalobkyně osobně zúčastnil. Celkem tak dle uvedeného propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku ve výši 10 874,90 Kč. Žalovaným, kteří v řízení zcela podlehli, bylo proto uloženo, aby tito společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 10 874,90 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu (viz výrok sub. I – písm.b/).

12. Žalovaným bylo povoleno, aby uloženou povinnost splnili postupně ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud vzal dle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu v úvahu, že ani jeden z žalovaných nemá potřebné finanční prostředky v takovém rozsahu, aby mohl uloženou povinnost splnit jednorázově. Rodina žalovaných žije ze sociálních dávek uvedených v odstavci 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí, na který soud odkazuje, přičemž vůči každému z žalovaných je vedeno několik exekutorských exekucí. Soud proto vyhověl žádosti prvé žalované, aby oba žalovaní mohli plnit postupně ve splátkách, když tato označila za možnou splátku ve výši 1 000 Kč měsíčně. (viz výrok sub. I – písm.c/).

13. Tolik odůvodnění rozhodnutí.