16 C 164/2016

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným:

1. Statutární město Most, IČO se sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení se sídlem adresa o 689 084,30 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný [číslo] [územní celek], [IČO] a žalovaná [číslo] [právnická osoba] [IČO], jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 689 084,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně počínaje od [datum] do zaplacení, to vše do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný [číslo] [územní celek], [IČO] a žalovaná [číslo] [právnická osoba] [IČO], jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v plné výši, která se určuje v písemném vyhotovení rozhodnutí částkou ve výši 227 346,90 Kč, a to do 15-ti dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně. III. Žalovaný [číslo] [územní celek], [IČO] a žalovaná [číslo] [právnická osoba] [IČO], jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na soudním poplatku částku ve výši 34 450 Kč státu – České republice – Okresnímu soudu [obec], a to do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči oběma žalovaným zaplacení částky 689 084,30 Kč. Uvedla, že tato částka představuje náhradu nemajetkové újmy, k níž u ní došlo dne [datum] v ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec], když šla po chodníku a v úrovni vchodu [adresa] našlápla na víko kanalizace, které bylo součástí chodníku, které se vyvrátilo, žalobkyně upadla a její dolní končetina zůstala uvězněna v otvoru kanalizace, přičemž žalobkyně utrpěla vážné zranění dolní končetiny, a to uzavřenou nitrokloubní zlomeninu zevního hrbolu holenní kosti s posunutím úlomků, zlomeninu pánve, pohmoždění zad s poúrazovým výhřezem bederní ploténky, poranění stehenního nervu s částečným ochrnutím. Toto zranění si vyžádalo její hospitalizaci v nemocnici a několik následných opakovaných operací, přičemž závažným následkům uvedeného úrazu čelí tato doposud. Ohledně struktury uplatněné částky pak žalobkyně uvedla, že se jedná o odškodnění nemateriální újmy na zdraví, a to náhrady za bolest ve výši 201 635 Kč podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] č.: [číslo] ze dne [datum], dále náhrady nemateriální újmy – ztížení společenského uplatnění ve výši 385 970 Kč podle téhož znaleckého posudku, kdy na hotových výdajích vynaložených za jeho vypracování žádala zaplatit částku 7 000 Kč. V důsledku zranění byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], takže za toto období žádala zaplatit dle předloženého vyúčtování náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 94 479,40 Kč. Dále argumentovala tak, že před podáním žaloby vyzvala písemně žalovaného [číslo] žalovanou [číslo] k zaplacení celkové uplatněné částky ve výši 689 084,30 Kč jakožto subjekty odpovědné za jí způsobenou nemateriální újmu, protože žalovaný [číslo] na kterého se nejprve obrátila se žádostí o zaplacení uplatněné částky, ji odkázal s jejím nárokem na žalovanou [číslo] z důvodu, že místo úrazu bylo komunikací v rekonstrukci, kdy za stav a bezpečnost staveniště měla odpovídat v období od [datum] do [datum] žalovaná [číslo] jakožto zhotovitel díla, avšak žalovaná [číslo] jí odmítla na uplatněný nárok plnit s odkazem, že v ničem nepochybila. Žalobkyně dovozovala právní důvod plnění nejprve z dopadajících ustanovení zák.č. 13/1997 Sb., tj. zákon o pozemních komunikacích (dále jen„ zák.č. 13/97 Sb.“), a to z důvodu, že chodník a kanálová vpusť – tedy místo úrazu paní žalobkyně, je majetkem žalovaného [číslo] dále z důvodu, že se jednalo o místo dotčené činností žalované [číslo] v postavení zhotovitele díla, a to za situace, kdy žalobkyně nebyla účastníkem smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanými a neznala ani její obsah. V průběhu řízení pak žalobkyně poukázala při vymezení právního důvodu plnění také na skutečnost, že oba žalovaní rozhodně vůči osobám třetím, tj. veřejnosti užívající dotčený chodník po provedené rekonstrukci neprovedli kontrolu kanálové vpusti, která byla zdrojem úrazu žalobkyně, ač podle občanského zákoníku byli oba nositeli tzv. preventivní povinnosti, jakož i povinností, které stavebníkovi uložil pro realizaci stavební činnosti stavební úřad. Příčinnou souvislost shledávala žalobkyně v tom, že v případě splnění zmíněných povinností, nemuselo k jejímu úrazu dne [datum] dojít.

2. Žalovaný [číslo] [územní celek] potvrdil, že na nárok uplatněný žalobkyní odmítl plnit s poukazem na skutečnost, že s žalovanou [číslo] [právnická osoba], uzavřel dne [datum] písemně smlouvu o dílo č.: [číslo], která se týkala rekonstrukce chodníkových ploch včetně chodníku, na kterém došlo dne [datum] k úrazu paní žalobkyně. Nezpochybnil svoje vlastnické právo k předmětnému chodníku a ke kanálové vpusti jako zdroji úrazu žalobkyně. Nečinil rovněž pochybným, že jej žalobkyně před podáním žaloby vyzvala písemně k zaplacení uplatněné částky. Namítal však, že v období od [datum] do [datum] byli oba žalovaní vázáni ujednáním ve smlouvě o dílo [číslo] z níž vyplývá, že do doby předání díla žalovanou [číslo] jako zhotovitelem žalovanému [číslo] jakožto ob jednateli, odpovídala za případné škody žalovaná [číslo]. Poukazoval na skutečnost, že dílo bylo mezi žalovanými předáno způsobem dohodnutým ve smlouvě až [datum] a odkazoval na obsah protokolu o předání a převzetí díla po jeho dokončení. Současně namítal, že v jeho případě právě s ohledem na ujednání žalovaných ve smlouvě o dílo mu nelze přičítat ani nesplnění obecné preventivní povinnosti chovat se tak, aby nedošlo ke škodě na zdraví nebo na majetku. Odmítl obranu žalované [číslo] že jednotlivé chodníkové plochy nacházející se v obydlené části [územní celek] byly po dokončení jejich rekonstrukce předávány do užívání žalovanému [číslo] fakticky postupně po jejich dokončení s tím, že proti tomu žalovaný [číslo] nic nenamítal, protože měl zájem na tom, aby omezení veřejnosti spojená se stavbou netrvala příliš dlouho. Na tomto svém stanovisku žalovaný [číslo] setrval v průběhu celého řízení. Navrhoval proto, aby vůči žalovanému [číslo] byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta pro nedostatek jeho pasivní legitimace.

3. Žalovaná [číslo] potvrdila existenci smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum], na základě níž tato prováděla ve prospěch žalovaného [číslo] v období od [datum] do [datum] stavbu Rekonstrukci chodníkových ploch včetně chodníku, na kterém došlo k úrazu paní žalobkyně dne [datum]. Rovněž potvrdila, že na nárok uplatněný žalobkyní odmítla plnit a že jí doposud nic nezaplatila. Na svou obranu uvedla, že chodník před domem [adresa] v [obec] byl dotčen stavební činností žalované [číslo] pouze do [datum], protože k tomuto dni byl chodník uveden do stavu schopného běžného užívání, takže podle názoru žalované [číslo] byl předmětný chodník v době úrazu žalobkyně, tzn. dne [datum], již několik týdnů znovu ve správě žalovaného [číslo] který tím převzal i odpovědnost za tzv. chodníkové škody podle zák.č. 13/97 Sb. Odkazovala na to, že svou obranu prokáže vedle listinných důkazů též výslechem svědků. Podle žalované [číslo] by měl být poklop kanálové vpusti, do které se měla žalobkyně dne [datum] propadnout po našlápnutí na okraj poklopu, podroben technické analýze znalce, který by se měl vyjádřit k tomu, za jakých okolností mohlo dojít k propadnutí víka nebo k jeho zvrácení. S tvrzenou odpovědností žalované [číslo] za újmu způsobenou žalobkyni úrazem ze dne [datum] tedy žalovaná [číslo] v průběhu celého řízení nesouhlasila a žádala, aby vůči ní byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu jako nedůvodná.

4. Žalobkyně s vědomím pochybností, které k samému průběhu vzniku jejího úrazu dne [datum], vyslovila ve svých podáních žalovaná [číslo] navrhla, aby soud provedl důkaz spisem policejního orgánu – [stát. instituce] [anonymizováno 5 slov] [obec], [anonymizováno] oddělení [obec] sp.zn.: [anonymizováno] [číslo], který šetřil trestní oznámení žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně poukazovala na to, že úrazový děj popsala v rámci vysvětlení, které podala do zápisu policejnímu orgánu, že z charakteru jejího zranění pak vyplývá, že je vyloučeno, že by k jejímu zranění došlo jinak a na jiném místě. Dále navrhla provést důkaz výslechem svědka úrazu, který se jí představil jako [příjmení] a který jí také přivolal telefonicky pomoc rychlé lékařské záchranné služby, která ji také dne [datum] vyprostila postiženou levou dolní končetinu z kanálové vpusti a dopravila ji k vyšetření a ošetření do [nemocnice], o.z. Požádala, aby soud jako svědky vyslechl osádku vozidla rychlé lékařské záchranné služby, která přišla s žalobkyní do osobního kontaktu bezprostředně po úrazu a která také viděla místo jejího úrazu. Žalobkyni samé a ani soudu se nepodařilo zjistit bližší údaje k osobě svědka úrazu s příjmením [příjmení] (viz zpráva [stát. instituce] na č.l.:111 až 112). Z důvodu neznalosti jména, adresy bydliště osoby s příjmením„ [příjmení]“, nebylo možné tuto osobu vypátrat a provést její výslech k průběhu úrazu paní žalobkyně. Soud však neměl důvod pochybovat o věrohodnosti jejího popisu úrazového děje před policejním orgánem dne [datum], kdy tato po zákonném poučení jako poškozená vypověděla, že dne [datum] v čase kolem 18:15 hodin šla pěšky ulicí [anonymizováno] v [obec], a to po spojovacím nově zrekonstruovaném chodníku kolem bl. [anonymizováno], který spojuje ulici [anonymizováno]. [příjmení] s ulicí [anonymizováno]. [příjmení], že na tomto chodníku v úrovni vchodu [adresa] našlápla pravou nohou na víko kanálu. To se vyvrátilo, ona upadla na zem. Noha jí zůstala v kanálu. Víko jí při tom všem spadlo na pravou nohu zaklíněnou uvnitř v otvoru kanálu. Nohu nemohla vyprostit. Měla v ní bolest. Zůstala sedět na místě. Po té šel kolem ní pán, který se jí představil jako [příjmení]. Ten se jí pokusil pomoci, ale nakonec jí zavolal rychlou záchrannou službu a počkal s ní na místě úrazu do jejího příjezdu. Rychlá záchranná služba žalobkyni dopravil do [nemocnice] v [obec], kde byla žalobkyně vyšetřena a ošetřena a umístěna na oddělení [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. [jméno] se také žalobkyně dozvěděla, že má zlomenou pravou dolní končetinu v oblasti horní části holenní kosti.Pak následovala další vyšetření se závěrem, že zlomenina je komplikovaná a že je třeba vzniklé zranění řešit operací. K té došlo [datum]. Pravou nohu měla žalobkyně hodně sedřenou a sedřenou měla rovněž kůži v oblasti pravého lokte. V [nemocnice] v [obec] byla žalobkyně hospitalizována na oddělení [anonymizováno] od [datum] do [datum]. Po propuštění do domácího léčení žalobkyně zůstala nadále v péči [anonymizováno] poradny [nemocnice] v [obec], kam jezdila na kontroly. V důsledku zranění byla velice omezena v pohybu a byla odkázána na pomoc druhých. Nemohla chodit do zaměstnání. Byla v pracovní neschopnosti. Kvůli bolestivosti zad po úrazu byla žalobkyně též v péči její praktické lékařky paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Stěžovala si současně na potíže způsobené přetěžováním levé dolní končetiny. (viz úřední záznam o výslechu žalobkyně před policejním orgánem dne [datum]) .Pozici žalobkyně po úrazu a také místo jejího úrazu potvrdili před soudem jako svědci členové osádky vozidla [příjmení] záchranné služby [anonymizováno] kraje paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení], kteří shodně vypověděli, že už spíše k večeru dostali dne [datum] z dispečinku vysílačkou pokyn jet pro zraněnou osobu do [obec] O výjezdu a úkonech tehdy jimi provedených byl pořízen písemný zápis, který soudu poskytla [příjmení] záchranná služba [anonymizováno] kraje. Ten byl svědkyni paní [jméno] [příjmení] a svědkovi [příjmení] [příjmení] soudem předložen k nahlédnutí a tito jej jako dokument mající vazbu k úkonu vyproštění zraněné dolní končetiny žalobkyně z kanálu v ul. [anonymizováno]. [příjmení] v [obec] dne [datum] jako pravdivý potvrdili. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyně při jejich příjezdu seděla na chodníku, že měla propadlou zraněnou nohu v kanálu, nemohla ji sama vyprostit, že je to stálo hodně fyzické námahy a úsilí, aby se jim podařilo její nohu z kanálu vytáhnout. [obec] úrazu pak popsala tak, se jednalo o chodník, který byl z hlediska stavebního dokončený. Nikde tam tehdy nezaznamenala, že by se tam v okolí místa úrazu prováděly nějaké terénní úpravy či výkopové práce. Neviděla tam nikde ani žádné zábrany. Když žalobkyni ošetřovala, tak zjistila, že zranění je hodně bolestivé. V době jejich příjezdu už byli kolem žalobkyně nějací lidé, které zraněná označila i za lidi z její rodiny. Svědkyně uvedla, že k úrazu žalobkyně došlo tak, že se jí propadla noha do kanálu a že víko kanálu ji udeřilo pod kolenem. Hybnost žalobkyně byla tehdy omezená. Na místě úrazu byla [příjmení] záchranná služba v 18:25 hodin a paní žalobkyně byla předána [nemocnice] k dalšímu vyšetření a ošetření v 18: 53 hodin. Pod rentgenem se zjišťovalo, kde má nohu zlomenou. Totéž vyplývá i z obsahu zápisu o výjezdu Zdravotnické záchranné služby [anonymizováno] kraje ze dne [datum], který je opatřen podpisy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [anonymizováno], kteří tehdy poskytli žalobkyni první pomoc a dopravili ji do [nemocnice] [obec] úrazu pak žalobkyně také označila na fotografiích předmětného chodníku, které soudu předložil žalovaný [číslo] (viz fotografie na č.l.: [číslo]). Fotografii kanálové vpusti - místa úrazu žalobkyně - pak soudu poskytl také její syn svědek pan [jméno] [příjmení] (viz č.l.: 129). Soud tak zjistil, že se jedná o stejnou kanálovou vpusť, kterou označil a vyfotil jako místo úrazu žalobkyně žalovaný [číslo]. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že o úrazu žalobkyně, která je jeho maminkou se dozvěděl z jejího telefonátu [datum] kolem 18.hodiny. Šel za ní na místo úrazu, kde ji nalezl sedící na chodníku se zraněnou nohou vklíněnou do kanálu, že u ní byl náhodný svědek pan [příjmení], který přivolal telefonicky [příjmení] záchrannou službu. Na místo pak ještě přišla jeho babička paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně jim řekla, že nohu má asi zlomenou. [obec] úrazu popsali svědek [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] shodně tak, že žalobkyně se propadla nohou do kanálu, který byl součástí jíž opraveného chodníku, že sama nemohla zrněnou nohu z kanálu vyprostit, že to se podařilo až zdravotníkům z [příjmení] záchranné služby. [příjmení] měla zlomenou. Leželo jí na ní převrácené víko kanálu. K události došlo kolem 18. hodiny. Svědek [jméno] [příjmení] dále vypověděl, že dne [datum] bylo sucho. Na místě úrazu a v jeho okolí se tehdy nenacházely žádné zábrany, ani bezpečnostní pásky, které by signalizovaly, že by se tudy nemělo chodit. Dále svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že nebezpečný kanál nebyl nijak označen ani následující den, když se šel na místo úrazu podívat. (viz č.l.: 120 až 122 a č.l.: 122 až 124).

5. Jako po stránce bezpečnosti nezajištěný označil předmětný kanál i novinář - svědek pan [jméno] [příjmení], který jako redaktor regionálního deníku s názvem„ [obec] deník“ napsal po rozhovoru s paní žalobkyní a po vlastním šetření u Statutárního města Mostu a Technických služeb města Mostu do tohoto deníku článek o úrazu paní žalobkyně, která mu sama nabídla rozhovor v rámci prevence, aby obdobná nehoda nepostihla někoho dalšího. Svědek si sám udělal na místě úrazu zkoušku s kanálovým poklopem. Tehdy zjistil, že kanálový poklop není nijak zabezpečený pro případ, že by na něj někdo našlápl. Rozhodně nebyl v době návštěvy místa úrazu svědkem přivařen, jak mu tvrdil zaměstnanec Technických služeb města Mostu. Osazení poklopu kanálu popsal svědek tak, že poklop zapadá do takového žlábku, do kterého se musí dobře osadit, aby se nehýbal. Na poklopu nenašel svědek žádné otvory pro upevnění poklopu šrouby či jiným spojovací materiálem. O té zkoušce s kanálovým poklopem provedené svědkem panem [jméno] [příjmení] po úrazu paní žalobkyně pak vypovídá také fotografie, kterou tam tehdy tento pořídil. Kanálový poklop svědek drží v jedné ruce a jednu nohu má spuštěnu do kanálové vpusti. (viz č.l.: 21 až 23 a výpověď svědka na č.l.: 206 až 208).

6. Výpověď svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] týkající se poklopu kanálové vpusti pak soud konfrontoval ještě s obsahem písemného vyjádření [anonymizováno] služeb [územní celek], a.s., ze dne [datum], které je součástí spisu policejního orgánu sp.zn.: [anonymizováno] [číslo], ve kterém je mimo jiného uvedeno, že v prostoru, kde mělo dojít k úrazu žalobkyně dne [datum], se nachází tři kanálové vpusti, že uvedená společnost nevěděla, do které kanálové vpusti se žalobkyni propadla noha, Policejnímu orgánu bylo sděleno, že všechny tři kanálové vpusti jsou v pořádku. Ke kontrole kanálových vpustí pak bylo uvedeno, že ta se provádí při strojním a blokovém čištění komunikací, tj. dvakrát ročně na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a [územní celek] ze dne [datum]. Za výkon a plnění této smlouvy, že je zodpovědný vedoucí oddělení techniky pan [jméno] [příjmení] a místr provozu komunikací pan [jméno] [příjmení] Poslední blokové čištění v předmětné lokalitě bylo provedeno dne [datum]. Dále bylo uvedeno, že předmětná lokalita byla v rozsahu nově opravené části chodníku dočasně vyjmuta ze správy [anonymizováno] služeb [územní celek], a.s., a byla součástí stavebních prací v ulici [anonymizováno]. [příjmení], že za kontrolu staveniště byl zodpovědný dodavatel stavební prací, tj. [právnická osoba] Dále uvedl, že technický stav kanálových vpustí byl dobrý. Pokud s víkem vpusti nebylo manipulováno, že nebylo možné, aby se jím propadla noha. (viz spis policejního orgánu sp.zn.: [anonymizováno] [číslo]).

7. K dotazu soudu pak [právnická osoba] služby [územní celek], a.s., uvedla písmeně dne [datum], že kanálová vpusť, do které se propadla dne [datum] žalobkyně, je chodníkovou gulou kameninovou kruhovou šachtou o průměru 300 mm s osazením litinového rámu a litinového poklopu (chodníkového), že v období od [datum] do [datum] byl poklop chodníkové guly v pořádku bez závad, že nebylo hlášeno žádné poškození či posunutí poklopu, že při předání staveniště [právnická osoba] nebylo zjištěno poškození předmětné chodníkové guly, že technická dokumentace chodníkové guly není k dispozici. (viz č.l.: 236 až 237).

8. Uvedené vyjádření [anonymizováno] služeb [územní celek], a.s., však není pro období od [datum] do [datum] v souladu s obsahem listinných důkazů, kterých se dovolával v rámci své obrany žalovaný [číslo] [územní celek], které tak vyvracelo tvrzení žalované [číslo] [právnická osoba], že se s kanálovými vpusťmi při rekonstrukci chodníkových ploch nehýbalo. Žalovaný [číslo] svoje tvrzení, že se při rekonstrukci chodníkových ploch hýbalo s kanálovými vpusťmi a poklopy, prokazoval svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který vypovídal jako zaměstnanec [stát. instituce] a pracoval v době rekonstrukce v pozici [anonymizována tři slova]. Ten uvedl před soudem, že z fotografie, zachycující místo úrazu ve stavu před jeho rekonstrukcí, je zřejmé, že část chodníku přiléhající ke zdi domu je nadzvednutá a že plnila funkci tzv. okapového chodníku. Na dalším snímku, který zachycuje stav místa v době průběhu rekonstrukce a terénních úprav, není nikde na fotografii vidět, že by tam byl poklop na kanálové vpusti. To dosvědčuje, že při provádění terénních prací byly poklopy na kanálových vpustích sňaté. Na dalších snímcích, které zachycují stav po dokončení rekonstrukce chodníku, je pak seznatelné, že vpusti se narovnávaly a upravovaly výškově, aby byla zachována nivelita chodníku a vpustí. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že by se mělo jednat o šachty a také poklopy nad vodovodním řádem, že jich bylo v tom prostoru okolo asi 11. Z fotografií pak soud zjistil, že přímo na dotčeném chodníku byly poklopy tři. Dále žalovaný [číslo] vedle fotografií a výpovědi svědka [jméno] [příjmení] poukazoval na skutečnost, že po rekonstrukci chodníkových ploch v ul. [anonymizováno]. [příjmení] v [obec] bylo provedeno geodetické zaměření skutečného provedení rekonstrukce chodníkových ploch. To prokázala Seznamem souřadnic zaměřených bodů, ve kterém pod pořadovým [číslo] je uvedena také kanálová vpust, do které se dne [datum] propadla paní žalobkyně. (viz č.l.: [číslo], zejména pak č.l.: 168). Z protokolu [právnická osoba], o zaměření skutečného provedení rekonstruovaných chodníkových ploch v ul. [anonymizováno]. [příjmení] v [obec] bylo zjištěno, že k zaměření došlo dne [datum], že ob jednatele geodetické dokumentace byla žalovaná [číslo] [právnická osoba], že při zaměření nebyly shledány odchylky od příslušných předpisů. (viz č.l.: 175). Z technické zprávy čáslo zakázky [anonymizováno] kontrolním zaměření vpustí u bloku [anonymizováno] v [obec] bylo zjištěno, že zaměřeny byly vpusti na přístupovém chodníku do bloku [anonymizováno] v [obec], tzn., na místě úrazu paní žalobkyně. Z přílohy technické zprávy pak bylo zjištěno, že původní údaj zaměření kanálové vpusti byl [anonymizováno] a nový údaj byl [anonymizováno], takže byl vykázán rozdíl [anonymizováno], což svědčí o tom, že se nivelita chodníkové plochy změnila směrem nahoru, takže se musely zvednout i poklopy na kanálových vpustích. (viz č.l.: [číslo]).

9. Toto zjištění vzal soud pro rozhodnutí ve věci za určující, protože výpověď svědka [jméno] [příjmení] v části, kde hovořil o tom, že se při rekonstrukci s kanalovými vpusťmi skutečně hýbalo včetně poklopů, zpochybnili svědci, kteří byli vyslechnuti k návrhu žalované [číslo] to [jméno] [příjmení], který tvrdil, že s kanálovými vpusťmi se nehýbalo, jestli se hýbalo s poklopy, že neví, že byl možný jen pohyb nahoru nebo dolů (viz č.l.: [číslo]). Dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba]), který uvedl, že místo kontroloval před úrazem žalobkyně dne [datum], a to pochůzkou, že na místě tehdy nezjistil nic mimořádného. Znovu tam byl na kontrole až [datum], tedy v době po úrazu žalobkyně. Tehdy zjistil, že poklop, do kterého se měla propadnout paní žalobkyně byl přivařený., že to měla provést [právnická osoba] služby [územní celek], a.s. (viz č.l.: [číslo]). Dále svědek [jméno] [příjmení], mistr na stavbě, který uvedl, že po dobu provádění rekonstrukce chodníkových ploch, byly na místech postaveny zábrany a byl tak vytvořen koridor pro pohyb chodců. Dále tam byly instalovány tabulky s textem„ Zákaz vstupu na stavbu“. Když se práce na rekonstruovaných chodníkových plochách dokončily, tak se pevné zábrany demontovaly a odstranily se. Předání dokončených ploch do užívání řešili jeho nadřízení pan [příjmení] a pan [příjmení] jako stavbyvedoucí. Svědek [jméno] [příjmení] nahlédl při výslechu stejně jako svědek [jméno] [příjmení] do fotografií na č.l.: 97 až 99 a potvrdil, že se jednalo o chodníkovou plochu, na které se v rámci rekonstrukce pracovalo. K nivelitě chodníku uvedl, že původní nivelita byla zachována, že se proto nemuselo s poklopy na kanálech hýbat. K osobě svědka [jméno] [příjmení] pak uvedl, že tento na stavbu chodil téměř každý druhý den. Postup prací sledoval. Podle svědka to byl on, kdo za [územní celek] dal vyjádření, že se dokončeno chodníkové plochy mohou zpřístupnit pro veřejnost. To podle svědka pak schválila i paní [příjmení], která tam dozírala na bezpečnost. (viz č.l.: [číslo]). To svědkyně [jméno] [příjmení] před soudem potvrdila, že při kontrolách na stavbě hodnotila bezpečnost práce, že do záznamů uváděla hodnocení s dovětkem„ bez závad“. Jinak učinila záznam, co bylo na stavbě za závady a k tomu případně pořídila fotografii. Kontroly dělala vizuální. Uvedla, že si nepamatuje, že by zjistila na stavbě nějakou závažnou závadu. Rovněž jí byly dány k nahlédnutí ze spisu fotografie na č.l.: 97 až 99a tato potvrdila, že tam zachycenou chodníkovou plochu kontrolovala. Dále uvedla, že si nepamatuje, jestli konkrétně tam dělala zkoušku stability krytu kanálů tak, že by na zkusmo našlápla, což občas činí. Dále uvedla, že neví, zda se na stavbě s poklopy kanálů hýbalo či nikoliv. (viz č.l.: [číslo]).

10. Svědek pan [jméno] [příjmení], vedoucí provozu pozemních komunikací akciové [právnická osoba] služby [územní celek], se ve své výpovědi zcela odklonil od výpovědi dalších svědků, pokud tvrdil, že kanálovou vpusť, která byla zdrojem úrazu paní žalobkyně, viděl a kontroloval asi den po jejím úrazu, že tehdy podle něj nebyla kolem vpusti ani známková dlažba, kterou viděl na předložené fotografii ze spisu na č.l.:

99. Ostatní svědci potvrdili vyjádření žalobkyně, dále výpověď svědkyně+ [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], že v době úrazu paní žalobkyně tedy, ke dni [datum] byl už chodník dokončený a že tam nebyly žádné technické či jiné zábrany, které by svědčily o tom, že je tam zákaz vstupu. Tuto výpověď proto soud hodnotil jako nevěrohodnou, a to i v části, ve které tento svědek uvedl, že do kanálu by se žalobkyně mohla popadnout jen tehdy, když by byl odkrytý, protože poklop je technicky řešen tak, že zapadne do žlábku a pak by se neměl pohnout, měl by být stabilní. (viz č.l: [číslo]).

11. Obsah výpovědí výše jmenovaných svědků pak soud porovnal se zápisy ve stavebním deníku, kdy ze zápisu ze dne [datum], tj. před úrazem paní žalobkyně zjistil, že provádělo osazení vodovodních uzávěrů. Ze zápisu ze dne [datum] pak zjistil,m že byla provedena kontrola uzávěrů vody s výsledkem bez závad. Ze zápisu ze dne [datum], tj. den před úrazem paní žalobkyně, pak zjistil, že byla provedena kontrola, které se za ob jednatel zúčastnil svědek [jméno] [příjmení] a dále také svědkyně [jméno] [příjmení], která měla na starosti bezpečnost na stavbě. V zápisu nejsou uvedeny žádné zjištěné závady. V zápisu z [datum] je pak uvedeno, že na stavbě bylo vše v pořádku. (viz č.l.: 68). Takto má soud za zjištěné jako nesporné, že stabilita poklopu nad vpustí u bloku 202 v úrovni vchodu [adresa] v ul. [anonymizováno]. v [obec] zapuštěné do chodníkové plochy, do které se dne [datum] propadla paní žalobkyně, nebyla před jejím úrazem kontrolována, že k propuštění této chodníkové plochy do užívání, došlo s vědomím zaměstnance žalovaného [číslo] pana [jméno] [příjmení] i svědkyně [jméno] [příjmení] a také s vědomím zaměstnanců žalované [číslo] pana [příjmení] a pana [příjmení], což potvrdil svědek [jméno] [příjmení] jako mistr stavby a zaměstnanec žalované [číslo] [právnická osoba] Dále má soud takto za zjištěné jako nesporné, že žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] neučinili prokazatelně žádné opatření ve vztahu ke stabilitě kanálových poklopů, jako tomu bylo v případě rozvodů vody, kde po zemních úpravách, byla kontrola jejich uzávěrů provedena, což bylo na druhé straně bloku [anonymizováno] v ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec], jak vyplývá ze stavebního deníku (viz č.l.: 68) a dále také z vyjádření [právnická osoba], ze dne [datum], že kanálová vpusť, která byla zdrojem úrazu žalobkyně, není kanalizační vpustí v majetku [právnická osoba] (viz č.l.: [číslo]), a dále z vyjádření [právnická osoba], ze dne [datum] (viz č.l.: [číslo]), kde je rovněž potvrzeno, že kanálová vpusť nebyla majetkem této společnosti a nebyla proto ani předmětem jejích kontrol. Bylo proto na žalovaných [číslo] žalované [číslo] v rámci zajištění bezpečnosti chodců na rekonstruovaných a do užívání propuštěných chodníkových plochách, tito provedli kontrolu stability kanálových poklopů nejen vizuálně, ale i fakticky jejich kontrolním zatížením, což se nestalo. Toto zjištění žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] nevyvrátily.

12. Na tomto závěru soudu pak už nic nemění ani zjištění učiněná soudem ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným čř. 1 [územní celek] jako ob jednatele a žalovanou [číslo] jako zhotovitelem, ve které se žalovaná [číslo] zavázala provést dílo svým jménem, nést též případnou odpovědnost za dílo provedené subdodavatelem (viz č.l.: III smlouvy). Dále se žalovaná [číslo] zavázala vůči žalovanému [číslo] žeponese nebezpečí škody na díle až do jeho řádného ukončení a jeho řádného předání ob jednateli, tedy žalovanému [číslo] (viz č.l.: X. – bod [číslo] smlouvy). Ve smlouvě bylo dohodnuto v čl. XI. – bod [číslo], že o předání díla bude pořízen předávací protokol. Žalovaný [číslo] jako ob jednatel se měl stát po dokončení díla a po jeho předání jeho vlastníkem (viz č.l.: X – bod [číslo]). Tento důkaz soud hodnotil tak, že se jedná o smlouvu – právní ujednání, které zavazuje toliko účastníky této smlouvy. Z jejího obsahu nebylo zjištěn žádný závazek vůči třetím osobám stojícím mimo smluvní strany této smlouvy.

13. Ze zápisu o předání a převzetí zakázky bylo zjištěno, že dílo – tj.„ Oprava chodníkových ploch v ul. [anonymizováno]. [příjmení] v [obec]“ bylo předáno jako celek žalovanou [číslo] žalovanému [číslo] dne [datum]. Součástí zápisu není žádný dovětek či poznámka, že došlo v této části ke změně ujednání ve smlouvě o dílo ze dne [datum]. Pokud k postupnému uvolnění rekonstruovaných chodníkových ploch po jejich dokončení do užívání veřejnosti došlo dříve, než [datum], tak z důkazů výše uvedených vyplývá, že tomu tak fakticky bylo, že se tak stalo s vědomím žalovaného [číslo] respektive jeho zaměstnance svědka [jméno] [příjmení], že proti tomu žalovaný [číslo] nevznesl žádné námitky, nýbrž toto mlčky a bez výhrad toleroval.

14. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] nečinili pochybnou výši uplatněného nároku žalobkyně, který se opírá v případě nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu její pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] ve výši 94 479,30 Kč o vyúčtování jejího tehdejšího zaměstnavatele a jeho příloh. Nebylo proto třeba ohledně výše tohoto nároku provádět další dokazování.

15. Rovněž žalovaní [číslo] [číslo] nezpochybnili nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy - náhradu bolestného ve výši 201 635 Kč a akceptovali znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [jméno] [číslo] ze dne [datum], o který žalobkyně uplatněný nárok na tuto náhradu opírá. Soud proto uzavřel v této části věc tak, že částka 201 635 Kč jako náhrada nemajetkové újmy – náhrada bolestného byla mezi účastníky nesporná a že ohledně tohoto nároku proto není třeba vést dokazování.

16. Žalovaní [číslo] [číslo] také akceptovali z hlediska jeho výše nárok žalobkyně na zaplacení nemajetkové újmy - náhrady za ztížení společenského uplatnění - ve výši 385 970 Kč, který vychází ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] [číslo] ze dne [datum], který žalovaní akceptovali a nežádali, aby byly závěry znalce přezkoumány jiným znalcem, kterého ustanoví sám soud.

17. Soud tak má za to, že v případě obou znaleckých posudků předložených žalobkyní, že se jedná o znalecké posudky, které splňují kritéria uvedená v ustanovení § 127a) občanského soudního řádu pro důkaz znaleckým posudkem, který předložil některý z účastníků řízení, že z nich proto bylo možné při rozhodnutí ve věci vycházet a že nebylo třeba ohledně výše náhrady za nemajetkovou újmu provádět další dokazování. Výši nároků uplatněných žalobkyní má proto soud takto za zcela prokázanou, a to včetně nákladů spojených s opatřením důkazu – tj. znaleckých posudků [anonymizováno] [jméno] [jméno], které činily částku 7 000 Kč, což bylo prokázáno dokladem o zaplacení ceny znaleckých posudků.

18. Jiné důkazy soud ve věci neprováděl. Dospěl k závěru, že důkaz navrhovaný žalovanou [číslo] příslušný znalec posoudil konstrukci a technický stav kanálové vpusti, do které se dne [datum] propadla paní žalobkyně, a aby tento znalec také zkoumal, zda ke zranění žalobkyně mohlo dojít způsobem, který ona uvedla před policejním orgánem, který věc vyšetřoval, a to se závěrem, že neshledal zavinění konkrétní osoby, ale neshledal ani žádné spoluzavinění žalobkyně na jejím úrazu, se jeví pro rozhodnutí ve věci samé jako nadbytečný, zejména s ohledem na dobu, která od úrazu paní žalobkyně uplynula a kdy není k dispozici žádná technická dokumentace předmětné kanálové vpusti, což potvrdila [právnická osoba] služby [územní celek], a.s.

19. Na základě výše zjištěných skutečností, které vychází z obsahu provedených důkazů, soud ve věci rozhodl s tím, že s ohledem na dále uvedené právní posouzení věci má takto za prokázané, že k úrazu žalobkyně došlo způsobem, jak tato popsala. Charakter jejího zranění vylučuje, aby úrazový děj proběhl jinak, neboť zůstala na místě úrazu nehybnou a odkázanou na pomoc dalších osob, což potvrdili svědci [jméno] [příjmení] a [obec] [anonymizováno], osádka vozidla [příjmení] záchranné zdravotní služby, kteří byli zcela bez poměru k věci i k účastníkům řízení a vyprostili žalobkyni z kanálové vpusti a dopravili ji také dne [datum] k ošetření do [nemocnice].

20. Dále má soud za prokázané, že k úrazu paní žalobkyně dne [datum] nedošlo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, protože podle svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], bylo dne [datum] sucho. To je i ve shodě se zápisem ve stavebním deníku ze dne [datum], ve kterém se uváděly i údaje o počasí, přičemž tam žádný zápis o nějaké extrémní meteorologické situaci dne [datum] či dne [datum] uvedený není.

21. Bylo prokázáno, že zdrojem úrazu žalobkyně byla kanálová vpusť, která byla součástí už zrekonstruovaného a fakticky do užívání veřejnosti propuštěného chodníku u [anonymizována dvě slova] naproti vchodu [číslo] v ul. [anonymizováno]. [příjmení] v [obec]. To žalovaní nevyvrátili. Soud má rovněž za prokázané výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a zejména pak geodetickým zaměřením chodníkových ploch po dokončení rekonstrukce, že se nivelita oproti původnímu stavu zvýšila, že z tohoto důvodu proto muselo být hnuto i s poklopy kanálových vpustí. Na fotografii dokumentující průběh rekonstrukce chodníku na místě úrazu žalobkyně pak bylo jako nepochybné zjištěno, že tam není vidět žádný kanálový poklop, což potvrzuje věrohodnost výpovědi svědka [jméno] [příjmení], byť se jednalo o zaměstnance [stát. instituce], na rekonstrukci pracovně zainteresovaného. Skutečnost, že tento svědek na stavbu pravidelně docházel většinou v cyklu za dva dny, potvrdil přímo zaměstnanec žalovaného [číslo] [jméno] [příjmení], mistr na stavbě. Soud má rovněž výpovědí svědka [jméno] [příjmení] za prokázané, že k faktickému uvolnění chodníkových ploch po jejich dokončení došlo postupně, a to dříve než [datum], kdy byla předána protokolárně celá stavba zhotovitelem ob jednateli. Přičemž tento postup za žalovaného [číslo] svědek [jméno] [příjmení] toleroval a neměl proti němu žádné výhrady. Taktéž má soud za prokázané, že kontroly na stavbě byly podle vyjádření svědkyně [jméno] [příjmení] vizuální, že tato sama mechanicky nezkoumala stabilitu kanálových vpustí. To bylo učiněno jen v případě vodovodních uzávěrů, ležících na druhé straně bloku [anonymizováno]. Kanálová vpusť - zdroj úrazu - byla majetkem žalovaného [číslo]. Ujednání ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovaným [číslo] žalovanou [číslo] pouze účastníky této smlouvy a řešilo poměry mezi nimi navzájem. Nemělo žádný dosah vůči osobám třetím, tedy ani vůči paní žalobkyni. Soud uzavřel hodnocení důkazů tak, že žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] nesplnili svou zákonnou preventivní povinnost jednat tak, aby nedošlo ke škodě na majetku nebo na zdraví tím, že neprovedli mechanickou kontrolu stability kanálových poklopů v místě, kde probíhaly v průběhu stavby zemní úpravy, pohybovala se těžší mechanizace a působily zákony fyziky, tedy tlaky na objekty, které se tam nacházely, což jsou i kanálové vpusti a jejich poklopy.

22. Po stránce právní soud dospěl k závěru, že s ohledem na zdroj úrazu kanálovou vpusť na opraveném chodníku, který byl veřejnosti propuštěn do užívání, nejsou splněny předpoklady pro odpovědnost za závady ve schůdnosti ve smyslu ust. § 26 odst. 7 zák.č. 13/1997 Sb., tj. zákon o pozemních komunikacích, kterou se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. V daném případě dne [datum] bylo sucho, žalobkyně se pohybovala po opraveném chodníku propuštěném do užívání veřejnosti, kde vizuálně nebyly závady v jeho schůdnosti patrné., ba ani očekávané. Soud proto uzavřel, že v takovém případě nelze dovozovat odpovědnost žalovaných za nemajetkovou újmu na straně žalobkyně ze zák.č. 13/1997 Sb., protože chybí tento základní předpoklad uvedené zvláštní odpovědnosti.

23. Důsledně tomuto závěru se proto soud dále zabýval v rámci právního posouzení věci tím, zda je dána odpovědnost žalovaných [číslo] [číslo] za nemajetkovou újmu žalobkyně podle obecné právní úpravy, tzn. podle zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“).

24. Vyšel ze zjištění, že nemajetková újma byla žalobkyni způsobena dne [datum] jejím propadnutím její pravé dolní končetiny do kanálové vpusti na chodníku u bloku [anonymizováno] v prostoru proti vchodu [adresa] v ulici [anonymizováno]. [příjmení] v [obec], a to za situace, kdy z provedeného dokazování vyplývá, že nebyla žalovaným [číslo] žalovanou [číslo] provedena mechanická (ve smyslu zatěžovací) kontrola stability kanálového poklopu na uvedené vpusti před úrazem paní žalobkyně.

25. Soud takto za podpůrného užití stanoviska Nejvyššího soudu ČR vysloveného v jeho rozhodnutí sp.zn.: 25 Cdo 832/2016, ze dne 28.6.2017, dospěl k závěru, že oba žalovaní porušili prevenční povinnost uvedenou v ust. § 2900 zák.č. 89/2012 Sb., protože ač to okolnosti případu vyžadovaly, protože propustili do užívání veřejnosti opravený chodník v hustě obydlené městské zástavbě, neprovedl ani jeden z žalovaných mechanickou kontrolu stability poklopů kanálových vpustí, pouze se toliko spoléhal na to, že je vše v pořádku, čímž nebyla naplněna jejich povinnost uložená každému, že je při svém konání povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Porušení této povinnosti se v daném případě dopustili oba žalovaní a bylo v příčinné souvislosti s úrazem paní žalobkyně dne [datum] a tedy i s nemajetkovou újmou, která v důsledku toho na její straně vznikla. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 25 Cdo 832/2016, ze dne 28.6.2017, dospěl uvedený soud k závěru, že smluvní ujednání mezi ob jednatele a zhotovitelem ve smlouvě o dílo zavazuje účastníky smlouvy, že nemá přesah vůči osobám třetím. Žalovaný [číslo] se proto nemohl vyvázat z odpovědnosti za nemajetkovou újmu žalobkyně odkazem na smlouvu o dílo ze dne [datum], že do [datum], měla nést podle této smlouvy nebezpečí za škodu pouze žalovaná [číslo]. Soud proto s poukazem na ust. § 20915 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. dospěl k závěru, že za škodu jsou odpovědni oba žalovaní, a to společně a nerozdílně, protože první žalovaný toleroval poněkud benevolentní přístup žalované [číslo] při propuštění chodníkové plochy do užívání veřejnosti a sám ani v součinnosti s žalovanou [číslo] neprovedl preventivní mechanickou kontrolu stability kanálových poklopů, aby tak předešel možné škodě. Této povinnosti jej vůči třetím osobám ujednání ve smlouvě o dílo nezbavilo.

27. V případě způsobu náhrady škody vyšel soud z ust. § 2951 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., dle kterého se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích.

28. S poukazem na ust. § 2958 zák.č. 89/2012 Sb. pak soud oběma žalovaným uložil, aby tito zaplatili žalobkyni společně a nerozdílně částku 689 084,30 Kč jakožto prokázanou peněžitou náhradu za nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena úrazem ze dne [datum]. Současně bylo žalovaným uloženo, aby tito zaplatili žalobkyni také podle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. také požadovaný zákonný úrok z prodlení, protože před podáním žaloby žalobkyně písemnou výzvou požádala oba žalované o zaplacení uplatněné částky a tito odmítli plnit dobrovolně. Výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 1 vl.nař.č. 359/2013 Sb. (viz výrok sub. I).

29. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z principu uvedeného v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně, kterou vyčíslila písemně tak, že se jednalo o právní pomoc v rozsahu 15-ti úkonů právní služby po 11 060 Kč podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Dále o tři úkony s odměnou ve výši 5 530 Kč /1 úkon. Takto se tedy jednalo celkem o částku 182 490 Kč, která byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o 18 paušálních náhrad po 300 Kč, tedy o částku 5 400 Kč, Právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) o.s.ř. byla proto do náhrady nákladů řízení zahrnuta ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která v daném případě činí částku 39 456,90 Kč Celkem tedy činily náklady řízení na straně žalobkyně částku ve výši 227 346,90 Kč. Žalovaným bylo proto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 o.s.ř. uloženo, aby zaplatili žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku ve výši 227 346,90 Kč, a to k rukám její zástupkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II).

30. S ohledem na výsledek řízení přechází v daném případě podle ust. § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb., tj. zákon o soudních poplatcích, na žalované, kteří v řízení podlehli, povinnost k zaplacení soudního poplatku státu – České republice – Okresnímu soudu v Mostě ve výši 34 450 Kč, protože žalobkyně byla od povinnosti k zaplacení soudního poplatku osvobozena ze zákona. (viz výrok sub. III).

31. Tolik odůvodnění rozhodnutí.