16 C 164/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 889,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí: a) částku ve výši 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 750 Kč od datum do zaplacení b) částku ve výši 1 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 800 Kč od datum do zaplacení c) částku ve výši 339,98 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 3 546 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne datum, domáhá vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 2 889,98 Kč, kterou specifikuje z hlediska její struktury tak, že částky 750 Kč a dále 1 800 Kč představují dlužné nájemné za pronajatý pozemek parc. číslo nacházející se v katastrální uzemí a územní celek, který je dle zápisu v katastru nemovitostí zapsán na listu vlastnictví číslo vedeného u stát. instituce, stát. instituce, jako majetek ve vlastnictví žalobce - tedy územní celek. Argumentuje tak, že tento pozemek byl žalované pronajat smlouvou o jeho nájmu ze dne datum na dobu neurčitou a že v této smlouvě se také žalovaná zavázala zaplatit žalobci nájemné v tam dohodnuté výši, což v roce 2018 nesplnila v rozsahu částky 750 Kč a v roce 2019 pak v rozsahu částky 1 800 Kč. S poukazem na ujednání v článku 2 odst. 8 v předmětné smlouvě pak žalobkyně uplatnila též nárok na zaplacení smluvní pokuty splatné do datum celkem ve výši 339,98 Kč, protože žalovaná porušila povinnost uhradit nájemné včas a řádně. Jako příslušenství pohledávky pak žalobce žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení z dlužného nájemného 750 Kč a 1 800 Kč, a to ve výši, jak je stanovena ve výroku pod bodem I písm. a), b) tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaná, která byla k jednání včas a řádně předvolána na adresu jejího úředního bydliště uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, se k jednání bez udání důvodu nedostavila. O odročení jednání nepožádala. Ve věci samé nepodala žádné vyjádření. Zůstala nadále zcela nečinným účastníkem řízení. Důsledně tomu soud v jejím případě postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a věc projednal a rozhodl i v nepřítomnosti žalované s tím, že vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobcem.

3. Z obsahu Smlouvy o nájmu pozemku uzavřené dne datum mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že žalobce jakožto vlastník pozemku parc. číslo o evidované výměře 5 583 m2 nacházejícího se v katastrální uzemí a územní celek, zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo vedeného u stát. instituce, stát. instituce, pronajal žalované tento pozemek na dobu neurčitou k užívání jako zahradu. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za rok 2018 za období od uzavření smlouvy do datum nájemné ve výši 750 Kč. Za období roku 2019, kdy nájem trval po celý kalendářní rok, pak měla žalovaná zaplatit žalobci na nájemném částku ve výši 1 800 Kč. První nájemné bylo splatné do 30-ti dnů od uzavření smlouvy a každé další nájemné pak do číslo příslušného kalendářního roku. Nájemné mohla žalovaná zaplatit buď bezhotovostně převodem na účet žalobce, případně v hotovosti v pokladně žalobce. Z účetní evidence žalobce však bylo zjištěno, že žalovaná nájemné za rok rok v rozsahu částky 750 Kč nezaplatila, že rovněž zůstalo bez úhrady nájemné v rozsahu částky 1 800 Kč za rok rok. Na opakované písemné upomínky žalobce žalovaná neodpověděla a předmětné dlužné částky bez udání důvodu neuhradila. (důkaz – Smlouva o nájmu pozemku ze dne datum) a výpis z účetní evidence žalobce, písemné upomínky žalobce). Takto bylo prokázáno, že částky 750 Kč a 1 800 Kč na nájemném za předmětný pozemek žalovaná nadále žalobci dluží. O tom již proto nebylo třeba provádět další dokazování.

4. Žalobce z důvodu prodlení žalované se zaplacením nájemného za rok rok ve výši 750 Kč vyúčtoval žalované podle článku 2 odst. 8 Smlouvy o nájmu pozemku smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý den prodlení z dlužné částky, a to za období od datum do datum, tj. za anonymizováno dní, což se rovná částce 147,98 Kč. Za prodlení se zaplacením nájemného za rok rok ve výši 1 800 Kč pak žalobce vyúčtoval žalovaného podle téhož smluvního ujednání smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý den prodlení z dlužné částky, a to za období od datum do datum, tedy za 214 dní, což se rovná částce 192,60 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 339,98 Kč, avšak žalovaná mu toto částku doposud neuhradila. Nadále ji žalobci dluží. (důkaz – Smlouva o nájmu pozemku, účetní evidence žalobkyně a výzvy k zaplacení). Rovněž tento nárok má tak soud za zcela prokázaný.

5. Ze zpráv o pobytu žalované bylo zjištěno, že tato se dne datum přihlásila úředně k pobytu na adrese adresa – územní celek (viz č.l.: číslo), že na této adrese tato nadále vykazuje svoje úřední bydliště, ačkoliv podle sdělení anonymizováno, s.o., tam nemá schránku pro příjem zásilek (viz č.l.: 30). příjmení domu adresa v část obce – obec je dle zjištění soudu z listu vlastnictví číslo vedeného v katastru nemovitostí pro k.ú. část obce a územní celek pan jméno příjmení (viz č.l.:27).

6. Na základě výše zjištěného skutkového stavu, který vychází z obsahu provedených listinných důkazů a který žalovaná nezpochybnila a ani žádným důkazem nevyvrátila, soud ve věci rozhodl.

7. Po stránce právní pak soud vycházel z ust. § 2201 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Z ust. § 2202 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. pak vyplývá, že pronajmout lze věc nemovitou i nezužitkovatelnou věc movitou, jakož i část věci nemovité. Podle ust. § 2217 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. ohledně placení nájemného platí, že nájemné se platí v ujednané výši, a není-li výše ujednána, že se platí ve výši obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. S ohledem na obsah ujednání ve Smlouvě o nájmu pozemku uzavřené dne datum mezi žalobcem a žalovanou dospěl soud k závěru, že se jedná o platné ujednání o nájmu věci nemovité, a to předmětného pozemku specifikovaného odstavci 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jehož zapsaným vlastníkem byl v období roku rok a roku rok žalobce, který tak byl aktivně legitimován k uzavření nájemní smlouvy s žalovanou. Obsah nájemní smlouvy je v souladu s ust. § číslo a dále s ust. § 2202 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., přičemž ujednání o nájemném respektuje ust. § 2217 zák.č. 89/2012 Sb. Jedná se proto o smlouvu platně uzavřenou a pro účastníky závaznou. Žalovaná dosud nesplnila vůči žalobkyni svůj závazek založený předmětnou nájemní smlouvou k zaplacení smluveného nájemného za rok 2018 ve výši 750 Kč a za rok 2019 ve výši 1 800 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou a s poukazem na článek 2 odst. 1 až 5 nájemní smlouvy a dále s poukazem na ust. § 2217 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. proto žalované uložil, aby tato částku 750 Kč a dále částku 1 800 Kč jakožto dlužné nájemné žalobci uhradila, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, kdy nárok žalobce byl uplatněn v souladu s ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále též v souladu se zněním ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. (viz výrok I – písm.a/, b/).

8. V případě nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 339,98 Kč pak soud shledal ujednání v článku 2 odst. 6 Smlouvy o nájmu pozemku ze dne datum, ve kterém se žalovaná zavázala pro případ prodlení se zaplacením smluveného nájemného žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý den prodlení z příslušné dlužné částky, že se jedná o ujednání respektující ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb., podle něhož si mohou smluvní strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. V daném případě z provedených důkazů vyplývá, že v období, za které byla smluvní pokuta uplatněna, žalovaná prodlévala, jak se zaplacením nájemného ve výši 750 Kč, tak se zaplacením nájemného ve výši 1 800 Kč, takže jí byly v souladu se zněním článku 2 odst. 6 Smlouvy o nájmu pozemku z datum vyúčtovány k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 339,98 Kč dle specifikace uvedené v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Protože žalovaná částku 339,98 Kč žalobci na smluvní pokutě dosud neuhradila, shledal soud žalobu důvodnou i v případě tohoto nároku a uložil žalované s poukazem na ujednání ve smlouvě a dále s poukazem na ust. § 2048 zák.č. 89/2012 Sb., aby tato částku 339,98 Kč žalobci rovněž uhradila. (viz výrok sub. I – c/).

9. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Soud proto s poukazem na ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl též o náhradě nákladů řízení. Vycházel při rozhodování o náhradě nákladů řízení z principu úspěchu ve věci zakotveného v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalobce. Ten žádal zaplatit na nákladech řízení na soudním poplatku částku ve výši 400 Kč. Dále žádal zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Výše odměny právního zástupce žalobkyně byla určena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. náleží právnímu zástupci žalobce v daném případě za jeden úkon právní služby odměna ve výši 1 000 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že právní zástupce žalobce pro tohoto vykonal dva úkony právní služby (tj. příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), za což mu náleží odměna ve výši 2 000 Kč, která byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o dvě paušální náhrady po 300 Kč. Právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náleží mu proto podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která činí z částky 2 600 Kč sumu 546 Kč Celkem tedy činila dle tohoto propočtu odměna za právní zastoupení žalobce advokátem částku ve výši 3 146 Kč. Po připočtení náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč pak činily náklady řízení na straně žalobkyně celkem částku 3 546 Kč. Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto s poukazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu uloženo, aby tato zaplatila žalobci na nákladech řízení celkem částku 3 546 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

10. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a byla určena v délce 15-ti dnů z důvodu, aby si žalovaná mohla opatřit finanční prostředky potřebné ke splnění uložené povinnosti vůči žalobci. Tolik odůvodnění rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., tj. občanského soudního řádu. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí, respektive exekutorskou exekucí.