16 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 788 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 1 788 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 117 Kč za období od [datum] do [datum] a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 108 Kč za období od [datum] do [datum], b) na nákladech řízení částku ve výši 745 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, c) to vše ve splátkách po 200 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od prvého dne následujícího od právní moci rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 788 Kč, kterou specifikovala tak, že se jedná o dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], ve kterém žalovaná nesplnila svou povinnost k zaplacení pojistného podle pojistné smlouvy [číslo] kterou s žalobkyní uzavřela dne [datum] prostřednictvím dálkové komunikace. Argumentovala tak, že k zániku této pojistné smlouvy došlo až dne [datum] z důvodu, že žalovaná jí řádně a včas smluvené pojistné nehradila. K jeho zaplacení pak nedošlo ani na základě tzv. předžalobní výzvy, kterou žalované před podáním žaloby žalobkyně odeslala. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši a za období uvedená ve výroku tohoto rozhodnutí.

2. Na základě návrhu žalobkyně bylo ve věci nejprve rozhodnuto bez jednání elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu č.j.: EPR [číslo], vydaným dne [datum]. Ten byl žalované doručen do vlastních rukou [datum] (viz č.l.: 7) Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalované v zákonem stanovené lhůtě písemně odpor, který byl soudu doručen dne [datum]. Z obsahu odporu vyplývá, že důvodem jeho podání byly nepříznivé finanční poměry, které jí nedovolovaly, aby splnila povinnost uloženou jí v elektronickém platebním rozkazu ve lhůtě 15-ti dnů, a to jednorázově. Výši žalované částky a právní důvod plnění žalovaná nezpochybnila. Žádala však, aby soud věc projednal a aby při rozhodování vzal v úvahu nepříznivou finanční situaci na straně žalované, která se zejména domáhala povolení splátek. (viz č.l.: 8)

3. Žalobkyně se ve svém podání ze dne [datum] vyjádřila k odporu žalované tak, že ještě před podáním žaloby umožnila žalované, aby jí dlužnou částku pojistného tato zaplatila postupně ve splátkách, že tento pokus byl bezúspěšný z důvodů na straně žalované, která žalobkyni zaplatila pouze jednu splátku ve výši 105 Kč, a to dne [datum], aniž by žalobkyni vysvětlila důvody, proč další splátky neuhradila. S povolením splátek ve výši 200 Kč měsíčně žalobkyně souhlasila. Nesouhlasila však s tím, aby kvůli nepříznivé finanční situaci byly žalované sníženy náklady řízení. Ty žádala uhradit v plné výši (viz č.l.: [číslo]).

4. Za uvedeného stavu věci soud procesně postupoval podle ust. § 174a) odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), které odkazuje na ust. § 174 odst. 2 občanského soudního řádu, ve kterém je stanoveno, že podáním odporu proti platebnímu rozkazu se tím platební rozkaz v plném rozsahu ruší a že soud nařídí jednání.

5. V předmětné věci bylo nařízeno jednání na [datum] v 11:15 hodin. K tomuto jednání se z účastníků řízení dostavila osobně pouze paní žalovaná. Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast na jednání omluvili písemně a vyslovili souhlas s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti. (viz podání na č.l.: [číslo]). Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce.

6. Žalovaná před soudem dne [datum] potvrdila, že doposud žalobkyni na částku 1 788 Kč a na požadované zákonné úroky z prodlení neposkytla žádnou úhradu, protože čekala, jak o věci rozhodne při jednání soud. Potvrdila tedy, že částku 1 788 Kč a požadované zákonné úroky z prodlení žalobkyni nadále dluží. Svůj osobní stav – rozvedená – žalovaná prokazovala svým občanským průkazem [číslo] ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná je rozvedenou paní. K tomu žalovaná uvedla, že nemá žádného partnera, že žije sama. Ke své invaliditě žalovaná uvedla, že trpí epilepsií a že se léčí i po psychické stránce, protože jí selhává paměť a má obavy z lidí. Uvedla, že její invalidní důchod činí v současné době částku 6 625 Kč, což je její jediný měsíční příjem, ze kterého by měla uhradit náklady na bydlení ve výši 9 000 Kč měsíčně a náklady na svoje další životní potřeby. Kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu není schopna si k invalidnímu důchodu něco přivydělat. Z příbuzných žalovaná jmenovala pouze jako žijící svou maminku, která je však vážně nemocná, takže od ní nemůže žalovaná očekávat žádnou pomoc. Tvrzení žalované o její invaliditě soud shledal souladným s obsahem zprávy od [obec] správy sociálního zabezpečení v [obec], kterou si vyžádal. V této zprávě postihující stav ke dni [datum] se uvádí, že paní žalovaná pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v nezabavitelné výši 6 359 Kč měsíčně. (viz č.l.: [číslo]). K této zprávě žalovaná uvedla, že od [datum] došlo k nepatrnému zvýšení jejího invalidního důchodu na částku 6 625 Kč měsíčně. (viz protokol na č.l.: 28).

7. Žalobkyně prokazovala tvrzení uvedená v žalobě listinnými důkazy, které soud při jednání dne [datum] v přítomnosti žalované provedl a na jejichž základě zjistil tento skutkový stav: K uzavření pojistné smlouvy [číslo] došlo dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou za pomoci komunikace na dálku, kdy předmětem pojištění byla odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a to osobního automobilu žalované tovární značka [anonymizována dvě slova] s [registrační značka], ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni pojistné ve výši 5 000 Kč ročně. To žalovaná nezpochybnila. Dále soud zjistil, že žalovaná akceptovala též pojistné podmínky žalobkyně a že se seznámila s obsahem INFORMACE pro budoucí klienty žalobkyně. Rovněž toto žalovaná nečinila pochybným. Z výpisu z účetní evidence žalobkyně k průběhu placení pojistného pak soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni na pojistném dne [datum] částku 1 350 Kč, že až do [datum], kdy žalovaná zaplatila žalobkyni na dlužné pojistné částku ve výši 105 Kč, k žádné další úhradě pojistného ze strany žalované nedošlo. Žalovaná před soudem nezpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že za období od [datum] do [datum], kdy pojistný vztah skončil z důvodu nezaplacení pojistného, žalobkyni dluží na pojistném částku ve výši 1 788 Kč. Nebylo proto třeba ohledně výše dlužné částky provádět další dokazování, neboť stejná výše dluhu na pojistném je vykazována i v účetní evidenci žalobkyně, která v období od [datum] do [datum] poskytovala žalované pojistnou ochranu na pojištěné vozidlo. Ohledně vozidla žalovaná uvedla, že je prodala, že však nebyla schopna úředně dokončit vyřazení vozidla z evidence motorových vozidel, protože neměla u sebe státní poznávací značku a průvodní dokumenty k vozidlu. V současné době by žalovaná kvůli svým zdravotním potížím ani vozidlo řídit nemohla. Dokazování soud doplnil o vyčíslení požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, do kterého neměla žalovaná žádné námitky. Takto soud uzavřel, že bylo prokázáno, že částku 1 788 Kč žalovaná žalobkyni na pojistném za období od [datum] do [datum] dluží a že v tomto období byla žalobkyně i žalovaná obě vázány ujednáním v pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum].

8. Na základě skutkového stavu uvedeného pod bodem 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí soud ve věci rozhodl. Po stránce právní pak soud vycházel z ust. § 3 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., tj. zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zák.č. 168/1999 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem., přičemž podle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona je pojistníkem především vlastník vozidla. Žalovaná potvrdila, že jako vlastník vozidla tov.značka [anonymizována dvě slova] s [registrační značka] za pomoci techniky na dálku dne [datum] se žalobkyní smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z provozu tohoto vozidla podle ust. § 3 a násl. zák.č. 168/1999 Sb. uzavřela a že do [datum] byla ujednáním obsaženým v této smlouvě vázána. S poukazem na ust. § 1 odst. 3 zák.č. 168/19999 Sb., které odkazuje na úpravu pojištění v zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“), pak soud dále vycházel zejména z ust. § 2782 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterém je zakotveno, že žalobkyně jakožto pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V daném případě z provedeného dokazování vyplývá, že podle pojistné smlouvy [číslo] kterou soud shledal za platně uzavřenou a závaznou, byla žalovaná povinna žalobkyni hradit pojistné až do [datum], kdy byl pojistný vztah ukončen, že za období od [datum] do [datum] žalovaná pojistné nezaplatila a že tedy dluží žalobkyni za toto období na pojistném částku ve výši 1 788 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované s poukazem na ujednání ve smlouvě a dále s poukazem na ust. § 2782 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., aby tato částku 1 788 Kč žalobkyni zaplatila. Vyhověl žalobě i v případě nároku žalobkyně na zaplacení požadovaných kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, které žalobkyně uplatnila k zaplacení v souladu s ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále ve spojení s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb., neboť se zaplacením pojistného byla žalovaná nesporně v prodlení. Žalobě tedy soud vyhověl v celém rozsahu. (viz výrok sub. I – písm.a/).

9. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to za situace, kdy žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala s poukazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Ty specifikovala tak, že se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále o odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne [datum] na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy před soudním jednáním dne [datum] právní zástupce žalobkyně poskytl žalobkyni právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání tzv. předžalobní výzvy k zaplacení a dále při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, za což mu náleží odměna podle ust. § 14b) odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., tzn. celkem částka 900 Kč. Za úkon právní služby – tj. vyjádření žalobkyně k odporu žalované, tj. podání ze dne [datum], pak náleží zástupci žalobkyně podle ust. § 14b) odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. odměna ve výši stanovené podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. – tj. v částce 1 000 Kč - zvýšená o jednu paušální náhradu podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. ve výši 300 Kč Celkem by dle tohoto propočtu měla činit odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně částku 2 200 Kč. Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu mu proto náleží v rámci odměny za zastoupení žalobkyně ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která činí z částky 2 200 Kč sumu ve výši 462 Kč. Odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně by tedy měla činit částku 2 662 Kč. Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč pak činí náklady řízení na straně žalobkyně celkem částku 3 062 Kč. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu by měla žalovaná, která v řízení zcela podlehla, zaplatit žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 3 062 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzal soud v daném případě v úvahu též ust. § 150 občanského soudního řádu s tím, že za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení pouze ve výši 745 Kč (tj. přes 24 % z celkových nákladů 3 062 Kč), soud považoval skutečnost, že jediným zdrojem příjmu žalované je v době vydání tohoto rozhodnutí její invalidní důchod ve výši 6 625 Kč měsíčně, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalované této neumožňuje příjem zvýšit výkonem pracovní činnosti. Nelze pominout, že náklady řízení představují téměř polovinu měsíčního příjmu žalované. V daném případě by podle názoru soudu uložení povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni v plné výši – tedy v částce 3 062 Kč – znamenalo přílišnou tvrdost. I žalobkyně by měla být z hlediska celospolečenského solidární s osobou zdravotně znevýhodněnou s nízkým příjmem. Žalované bylo tedy uloženo, aby zaplatila žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 745 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. I – písm.b/).

10. Vzhledem k tomu, že nepříznivé finanční poměry žalované této nedovolují, aby splnila uloženou platební povinnost vůči žalobkyni jednorázově, bylo jí podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu povoleno, aby splnila uloženou platební povinnost vůči žalobkyni postupně ve splátkách po 200 Kč měsíčně. V případě, že žalovaná nebude splátky včas a řádně hradit, ztratí výhodu postupného plnění ve splátkách. (viz výrok sub. I – písm.c/).

11. Tolik odůvodnění rozhodnutí.