16 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 27 339 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 27 339 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 799 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od [datum] do zaplacení

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 10 241,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 27 339 Kč, kterou specifikovala tak, že se sestává z dílčí pohledávky ve výši 17 799 Kč představující neuhrazenou cenu telefonního přístroje a dále z dílčí pohledávky ve výši 9 540 Kč představující dlužný členský poplatek za členství v programu [anonymizováno] za dobu šesti měsíců, tj. 6 krát 1 590 Kč, což se rovná částce 9540 Kč. Jako příslušenství pohledávky pak žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí. Svou aktivní legitimaci domáhat se uplatněné částky pak žalobkyně dovozovala ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] s tím, že změna věřitele byla žalované oznámena písemně dopisem ze dne [datum]. Argumentovala tak, že částku 27 339 Kč žalovaná nezaplatila původnímu věřiteli ani žalobkyni jakožto věřiteli stávajícímu.

2. Žalovaná, která byla k jednání včas a řádně předvolána, se k jednání bez udání důvodu nedostavila. O odročení jednání nepožádala. Ve věci samé zůstala nadále bez vyjádření. Žádné důkazy neoznačila a soudu nepředložila. V případě žalované bylo proto postupováno podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a jednáno a rozhodnuto bylo z důvodu její nečinnosti jako účastníka řízení v její nepřítomnosti.

3. Žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila, vyslovila souhlas tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti (viz č.l.: [číslo]). Na podané žalobě trvala a tvrzení uvedená v žalobě prokazovala listinnými důkazy.

4. Z listinných důkazů předložených žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně – tj. [právnická osoba], a.s., [IČO], na základě smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum] poskytovala žalované služby v rámci členského programu [anonymizováno], že za členství se žalovaná zavázala platit členský poplatek ve výši 1 590 Kč, přičemž za období od [anonymizována dvě slova] [rok] do [anonymizována dvě slova] [rok], tj. za [anonymizováno] měsíců žalovaná tento poplatek nezaplatila ani po upomínce a vykázala tak dluh ve výši 9 540 Kč (důkaz – viz faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]). Z předávacího protokolu pak bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná fyzicky převzala od právní předchůdkyně žalobkyně telefonní přístroj [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tj. tzv. [anonymizováno] (chytrý telefon), s tím, že jej bude oprávněna užívat po dobu 104 týdny. Cena telefonního přístroje činila včetně DPH částku 21 190 Kč. Z faktury č.: [číslo] vystavené dne [datum] vyplývá, že žalované byla vyúčtována k úhradě zůstatková hodnota předmětného telefonního přístroje ve výši 17 799 Kč, protože žalovaná jej nevrátila a nepostupovala tak podle Podmínek programu [anonymizováno], s nimiž se seznámila. Proti obsahu této faktury žalovaná nepodala žádné námitky, přesto její úhradu neprovedla. Z účetní evidence žalobkyně vyplývá, že žalovaná částku v celkové výši 27 339 Kč žalobkyni nadále dluží. Na výzvu k její úhradě ze dne [datum] tato neodpověděla. Ze zpráv o šetření místa bydliště žalované soud zjistil, že tato vykazovala svoje úřední bydliště v době uzavření smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně na adrese [adresa], [ulice a číslo], což je adresa, na kterou byla tato také žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, také obesílána. V současné době žalovaná vykazuje úřední bydliště na adrese sídla [stát. instituce], tzn. nám. [jméno] 11, [obec] (viz č.l.: 57). Žalovaná se dle zjištění soudu nenachází ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody (viz č.l.: 55). S ohledem uvedená skutková zjištění nebylo třeba ve věci provádět další dokazování, protože svou aktivní legitimaci domáhat se zaplacení částky 27 339 Kč s příslušenstvím žalobkyně prokázala obsahem smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a jejích příloh, na základě níž se stala žalobkyně vlastníkem i předmětné pohledávky vedené za žalovanou. Tvrzení uvedená v žalobě má soud za zcela prokázaná.

5. V rámci právního posouzení nároku žalobkyně na zaplacení dlužného poplatku ve výši 9 540 Kč, který měla žalovaná zaplatit dle jednotlivých měsíčních vyúčtování (faktur) a dále dle Podmínek členství v programu alza za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizována dvě slova] [rok], soud vycházel z ust. § 1746 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, tzn. tzv. nepojmenovanou smlouvu. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná se s Podmínkami členství v programu alza seznámila a tyto podmínky akceptovala, důkazem o tom je skutečnost, že neuplatnila žádné námitky proti placení členského poplatku v měsíční výši 1 590 Kč. Předmětem smlouvy tedy bylo plnění majetkové hodnoty, které odpovídalo zájmům žalované i zájmům právní předchůdkyně žalobkyně, takže mezi těmito vznikl ve smyslu ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. smluvní závazek, který žalovaná v rozsahu částky 9 540 Kč nesplnila a nerespektovala tak ujednání ve smlouvě. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 540 Kč vůči žalované tak soud shledal důvodným v celém rozsahu. Uložil proto žalované s poukazem na ust. § [číslo] a násl. ve spojení s ust. § 1746 zák.č. 89/2012 Sb., aby tato částku 9 540 Kč žalobkyni zaplatila, protože tato prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], že se stala dle ust. § 1789 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. novým věřitelem žalované.

6. Důvodným pak soud shledal i nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 799 Kč jakožto zůstatkové hodnoty výše označeného telefonního přístroje, který žalovaná dne [datum] fyzicky převzala na dobu 104 týdnů a který tato po uplynutí této doby nevrátila, ač tak dle ujednání účastníků učinit měla. Z hlediska svého obsahu se v případě předmětného telefonního přístroje jednalo o ujednání o nájmu věci movité podle ust. § 2201 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., přičemž z ust. § 2225 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. pak soud dovodil, že žalovaná nesplnila svou povinnost po skončení nájmu odevzdat pronajímateli pronajatou věc v místě, kde ji převzala, a to ve stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzala s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Důsledně tomu se tak žalovaná na úkor žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, bezdůvodně obohatila, protože si po skončení nájemního vztahu bez právního důvodu ponechala cizí věc, aniž by za ni poskytla jejímu vlastníku peněžitou náhradu. Podle ust. § 2999 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. má tak žalobkyně jakožto právní nástupce původního vlastníka nevráceného telefonního přístroje vůči žalované právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny telefonního přístroje, kterou s ohledem na amortizaci žalobkyně ohodnotila na částku 17 799 Kč, což je zůstatková hodnota telefonního přístroje včetně DPH. K zaplacení této částky byla žalovaná vyzvána fakturou č.: [číslo] ze dne [datum]. Proti obsahu faktury žalovaná neuplatnila žádné námitky, avšak telefonní přístroj nevrátila a částku 17 799 Kč nezaplatila. Žalované bylo proto uloženo s poukazem na ust. § [číslo] odst. 1 ve spojení s ust. § 2999 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., aby částku 17 799 Kč žalobkyni jakožto finanční hodnotu bezdůvodného obohacení zaplatila rovněž.

7. O nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 799 Kč od [datum] do zaplacení a dále z jednotlivých dílčích dlužných částek specifikovaných ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí pak soud rozhodl podle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., neboť existence prodlení s úhradou dlužných částek byla zcela prokázána, přičemž výše požadovaného zákonného úroku byla v souladu s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. Žaloba byla tedy důvodná i v této části.

8. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, jak vyplývá ze znění výroku pod bodem I.

9. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Soud proto podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl též o náhradě nákladů řízení. Vycházel přitom s ohledem na výsledek řízení z principu uvedeného v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tzn. z principu úspěchu ve věci, který měla v daném případě v celém rozsahu žalobkyně. Ta žádala zaplatit na nákladech řízení náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 094 Kč. Dále žádala zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Výše odměny za zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně byla stanovena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhrad advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Podle ust. § 7 bod č.5 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. činí odměna zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby částku ve výši 2 220 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že zástupce vykonal pro žalobkyni 3 úkony právní služby (tj. příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva), za což mu náleží odměna ve výši 6 660 Kč, která byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o tři paušální náhrady po 300 Kč, tedy o částku 900 Kč na částku 7 560 Kč. Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náleží mu proto podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu v rámci nákladů řízení ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která činí z částky 7 560 Kč sumu ve výši 1 587,60 Kč Celkem tak činila dle tohoto propočtu odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem částku ve výši 9 147,60 Kč. Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 094 Kč pak činily celkové náklady řízení na straně žalobkyně částku ve výši 10 241,60 Kč. Žalované, která v řízení zcela podlehla, bylo proto s poukazem na ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo, aby tato zaplatila žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 10 241,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu (viz výrok sub. II).

10. Výrok o lhůtě k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu Lhůta k plnění byla stanovena v délce 15-ti dnů z důvodu, aby si žalovaná mohla opatřit potřebné finanční prostředky ke splnění uložené povinnosti vůči žalobkyni. Tolik odůvodnění rozhodnutí.