16 C 268/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 656,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) nedoplatek na jistině zápůjčky ve výši 6 852,55 Kč, b) nedoplatek na poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 104,01 Kč c) dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení splatný ke dni [datum] ve výši 842,73 Kč, d) dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč za období od [datum] do [datum], e) dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 6 852,55 Kč za období od [datum] do zaplacení, f) to vše je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po 700 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od prvého dne měsíce následujícího od právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

II. V rozsahu částky 700 Kč se žaloba zamítáv případě nedoplatku na jistině zápůjčky uplatněného ve výši 7 552,55 Kč.

III. V případě nároku žalobkyně na zaplacení smluvního úroku se žaloba zamítá: a) ohledně nároku na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku splatného ke dni [datum] ve výši 1 010,36 Kč, b) dále ohledně nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč za období od [datum] do [datum], c) dále ohledně nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 6 852,55 Kč za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů řízení.

1. Po částečném zastavení řízení na základě usnesení zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], vydaného dne [datum rozhodnutí], které je v právní moci od [datum], zůstala předmětem řízení na jistině částka ve výši 11 655,56 Kč. [jméno] žalobkyně v žalobě a dále v doplňujícím podání ze dne [datum] (viz č.l.: [číslo]) specifikovala tak, že se jedná o nedoplatek zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně - to je společností [právnická osoba], [IČO] – na základě ujednání ve smlouvě o zápůjčce č.: [číslo], uzavřené mezi touto společností a žalovaným dne [datum]. V rozsahu částky 11 655,56 Kč žalovaný svou povinnost vyplývající z této smlouvy nesplnil vůči původnímu věřiteli ani vůči žalobkyni jakožto věřiteli stávajícímu. Z hlediska své struktury se částka 11 655,56 Kč sestává z nedoplatku jistiny zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč a dále z nedoplatku na poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 104,01 Kč. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit s poukazem na ujednání v předmětné smlouvě a ve Smluvních podmínkách smlouvy o zápůjčce jednak kapitalizovaný smluvní úrok splatný ke dni [datum] ve výši 1 010,36 Kč, dále pak smluvní úrok ve výši 28 % ročně z jistiny ve výši 7 552,55 Kč za období od [datum] do zaplacení. Argumentovala tak, že zápůjčku se žalovaný zavázal věřiteli zaplatit postupně v 60-ti týdenních splátkách po 253 Kč tak, že celá zápůjčka měla být takto uhrazena do [datum]. Žalovaný však provedl poslední úhradu na zápůjčku dne [datum] a od té doby ve splácení zápůjčky již nepokračoval. Podle názoru žalobkyně, je proto žalovaný povinen platit žalobkyni smluvní úrok z nedoplatku zápůjčky do doby, než tuto zcela uhradí. Dále jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádala zaplatit od žalovaného ještě zákonný úrok z prodlení splatný ke dni [datum] v kapitalizované výši 842,73 Kč. Za období od [datum] do zaplacení pak žalobkyně žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 7 552,55 Kč, protože s úhradou této částky je žalovaný dle její evidence nadále v prodlení. Svou aktivní legitimaci domáhat se úhrady jistiny v celkové výši 11 655,56 Kč a požadovaného příslušenství pohledávky pak žalobkyně prokazovala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně její přílohy.

2. Z účasti na soudním jednání, které se konalo dne [datum], se žalobkyně omluvila a vyslovila souhlas s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti na základě listinných důkazů, které tato již soudu předložila. Uvedla, že výše žalované částky zůstává na jistině nadále ve výši 11 655,56 Kč a že nedošlo k žádné úhradě ze strany žalovaného ani na požadované příslušenství pohledávky. (viz č.l.: [číslo]). Důsledně tomu, proto soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

3. Žalovaný, který se k jednání dne [datum] osobně dostavil, se k věci samé po nahlédnutí do smlouvy o zápůjčce č.: [číslo] ze dne [datum], vyjádřil tak, že částka 11 655,56 Kč uplatněná k zaplacení na jistině, by měla být nižší o částku 700 Kč. Tuto svou námitku prokázal el. výpisem ze svého účtu zobrazeného na jeho mobilním telefonu [číslo] ze kterého soud zjistil, že žalovaný zaplatil na účet žalobkyně č.: [bankovní účet] dne [datum] splátku na jistinu ve výši 700 Kč, kterou označil variabilním symbolem: [číslo]. Uvedl, že v den jednání, tzn. [datum], by již měla být částka 700 Kč připsána na předmětný účet žalobkyně, protože k vrácení částky 700 Kč zpět na jeho účet nedošlo. Poukazoval na skutečnost, že použil účet a variabilní symbol, které jsou uvedeny v žalobě pod písmenem„ F“ v rubrice„ [ulice] údaje“ (viz č.l.: 6). Uvedl, že na jistině zápůjčky by proto měl žalobkyni od [datum] dlužit ještě částku ve výši 6 852,55 Kč plus nedoplatek na poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 104,01 Kč. Uvedl, že tedy pouze v rozsahu částky 10 956,56 Kč ke dni [datum] nesplnil sovou povinnost vůči žalobkyni ohledně dlužné jistiny zápůjčky a poplatku za její poskytnutí. V tomto rozsahu označil uplatněný nárok žalobkyně za důvodný. V rozsahu částky 700 Kč na jistině zápůjčky navrhl žalobu jako nedůvodnou částečně zamítnout. Jako nesporný pak označil také nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení splatného ke dni [datum] v částce 842,73 Kč. Dále uvedl, že je pravdou, že za období od [datum] do [datum] by měl žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nedoplatku jistiny zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč, že však za období od [datum] do zaplacení by on měl žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny nedoplatku zápůjčky v částce 6 852,55 Kč. Pokud žalobkyni požadovala zaplatit na zákonném úroku z prodlení více, navrhoval v části, ve které byla žaloba nedůvodná, nárok částečně zamítnout.

4. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena jako smlouva formulářová podle zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník, a dále podle zák.č. 145/2010 Sb., tj. zákon o spotřebitelském úvěru. Uvedl, že zák.č. 145/2010 Sb. byl zrušen zák.č. 257/2016 Sb., tj. zákon o spotřebitelském úvěru účinný od 1.12.2016. uvedl, že v bezplatné právní poradně v [obec] mu byla podána informace o tom, že v ust. § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., je uvedeno, že pokud se spotřebitel dostal do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, že se použije na místo příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když smlouva byla uzavřena přede dnem účinnosti tohoto zákona. Uvedl, že to je i jeho případ, protože do prodlení s splněním povinností dle předmětné smlouvy se on dostal až v roce [rok], kdy už byl účinný zák.č. 257/2016 Sb., že v rozporu se zák.č. 257/2016 Sb. je ujednání ve smlouvě ze dne [datum] o zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně nad rámec původně dohodnuté doby splácení zápůjčky, resp. spotřebitelského úvěru, tzn. po uplynutí oněch 60 kalendářních týdnů, za které měl žalovaný zápůjčku včetně poplatku za její poskytnutí žalobkyni zaplatit. Poukqazoval na skutečnost, že podle ust. § 122 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., je přípustné dohodout ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, resp. zápůjčce, pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši úroků z prodlení stanovených právním předpisem, tj. vl.nař. [číslo] Sb. Dále že lze dohodnout právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením spotřebitele, což je zahrnuto do poplatku za poskytnutí zápůjčky, a smluvní pokutu. Žádal proto, aby soud žalobu zamítl v případě nároku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku splatného do [datum] ve výši 1 010,36 Kč a dále v případě nároku žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z jistiny ve výši 7 552,25 Kč za období od [datum] do [datum] a dále v případě smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 6 852,55 Kč za období od [datum] do zaplacení, neboť takový nárok je v rozporu s uvedenou právní úpravou. (viz přednes žalovaného na č.l.: 40 – závěrečný návrh žalovaného).

5. S poukazem na ust. § 120 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen.s.ř.“), ve kterém je stanoveno, že soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, vzal soud i s ohledem na skutková zjištění učiněná ze smlouvy č.: [číslo] ze dne [datum], z výpisu z účetní evidence žalobkyně k této smlouvě, za základ pro rozhodnutí shodná tvrzení účastníků o tom, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí, tzn. ke dni [datum] dlužil žalovaný žalobkyni na jistině částku v celkové výši 10 956,56 Kč, která se sestává z nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 6 852,55 Kč a dále z nedoplatku na poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 104,01 Kč. K tomu proto nebylo třeba provádět další dokazování, protože žalovaný před soudem dne [datum] prokázal zcela svoje tvrzení o zaplacení splátky 700 Kč na jistinu zápůjčky dne [datum] na účet, který žalobkyně uvedla také v žalobě v části pod písmenem„ F“ v rubrice„ [ulice] údaje“ a kterou označil také tam uvedeným variabilním symbolem. Soud má takto za prokázané, že od [datum] žalovaný dluží žalobkyni na jistině už pouze částku v celkové výši 10 956,56 Kč. Za základ pro své rozhodnutí pak soud vzal rovněž shodná tvrzení žalobkyně a žalovaného v případě nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nedoplatku jistiny zápůjčky, který činil až do [datum] částku ve výši 7 552,55 Kč a snížil se od [datum] na částku 6 852,55 Kč po odpočtu splátky ve výši 700 Kč připsané na účet žalobkyně dne [datum], což žalovaný prokázal elektronickým výpisem z jeho účtu ke dni [datum]. Takto má soud předmětnou obranu žalovaného za prokázanou. S výjimkou ujednání o smluvním úroku 28 % ročně z nedoplatku jistiny zápůjčky, žalovaný závaznost ujednání ze smlouvy o zápůjčce pro něj a pro žalobkyni jakožto právního nástupce původního věřitele společnosti [právnická osoba], nezpochybnil. Žalovaný akceptoval, že žalobkyně svou aktivní legitimaci domáhat se jako stávající věřitel žalovaného zaplacení jistiny činící ke dni [datum] a násl. částku ve výši 10 956,56 Kč prokázala především postupní smlouvou ze dne [datum] a její přílohou, neboť předmětem postoupení byla pohledávka původně žalovaná v zůstatkové výši na jistině 11 655,56 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně má proto soud rovněž za zcela prokázanou.

6. Rozdílný však byl názor žalobkyně na zaplacení požadovaného smluvního úroku z prodlení, který tato považovala za zcela důvodný a mající oporu v ujednání obsaženém v uzavřené smlouvě ze dne [datum] a ve Smluvních podmínkách této smlouvy, zatímco žalovaný namítal, výše popsaným způsobem kolizi tohoto smluvního ujednání s ust. § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zejména pak nesoulad s ust. § 122 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., na jehož užití ust. § 168 odst. 1 označeného zákona odkazuje, a to i pro případy prodlení se zaplacením spotřebitelského úvěru, resp. zápůjčky, který byl poskytnut podle zák.č. 145/2010 Sb., jak tomu bylo i v daném případě, když k prodlení došlo za účinnosti zák.č. 257/2016 Sb., tzn. po datu [datum] a násl, což bylo v řízení prokázáno. Žalovaný totiž přestal dohodnuté splátky platit ke dni [datum]. Tento rozpor v argumentaci žalobkyně a v obraně žalovaného má povahu sporu v rovině právní, je proto soudem vyhodnocen v navazujícím právním posouzení věci, a to v rámci právního posouzení nároku žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky, resp. spotřebitelského úvěru.

7. Aktivní legitimace žalobkyně domáhat se vůči žalovanému zaplacení uplatněných částek vychází z obsahu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena v souladu s ust. § 1879 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dále předmětná postupní smlouva respektuje též ust. § 1880 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., o tom, že postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V daném případě se žalobkyně jakožto postupník stala novým věřitelem žalovaného od [datum], což žalovaný akceptoval, i když tento fyzicky nepřevzal oznámení ze dne [datum] o postoupení pohledávky spojené s výzvou k zaplacení dlužné částky, protože písemnost byla odeslána na adresu [adresa žalovaného], na které už v té době žalovaný fakticky nebydlel, protože tento se fakticky zdržuje a přebírá si poštovní zásilky na adrese: [adresa žalovaného]. Soud tak uzavřel, že žalobkyně je osobou aktivně legitimovanou domáhat se vůči žalovanému v současné době zaplacení uplatněných částek, protože žalovaný potvrdil, že předchozímu věřiteli dobrovolně na uplatněný nárok neplnil.

8. S ohledem na výsledek provedeného dokazování, kdy bylo prokázáno, že ke dni [datum], jakož i ke dni [datum], žalovaný dluží žalobkyni na jistině zápůjčky, resp. spotřebitelského úvěru, nedoplatek ve výši 6 852,55 Kč, uložil soud žalovanému s poukazem na ujednání ve smlouvě ze dne [datum], které soud shledal ujednáním platným a pro účastníky závazným, neboť respektuje ust. § 2390 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterém je stanoveno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, že vznikne smlouva o zápůjčce. Z navazujícího ust. § 2392 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. pak vyplývá, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Zde pak ujednání ve smlouvě vychází též z dopadajících ustanovení dříve platného zák.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl ke dni [datum] ještě účinným, neboť k jeho zrušení došlo až zák.č. 257/2016 Sb., a to ke dni [datum]. Soud proto shledal žalobu částečně důvodnou, pokud se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 6 852,55 Kč, protože žalovaný potvrdil, že tuto částku doposud skutečně nezaplatil. Dále soud shledal žalobu důvodnou v případě nároku žalobkyně na zaplacení nedoplatku na tzv. poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 104,01 Kč, protože žalovaný potvrdil, že tuto částku skutečně žalobkyni nadále dluží. Ve výroku pod bodem I písm.a) a dále písm.b) bylo proto žalovanému uloženo, aby tento částky 6 852,55 Kč a dále 4 104,01 Kč žalobkyni jakožto dlužné jistiny zaplatil s poukazem na ust. § 2390 a násl. zák.č. 89/2012 Sb.

9. Ve výroku pod bodem II tohoto rozhodnutí pak soud žalobu částečně zamítl na jistině v rozsahu částky 700 Kč, protože žalovaný prokázal, že v tomto rozsahu již žalobkyni na nedoplatek zápůjčky činící původně částku 7 552,55 Kč dne [datum] dobrovolně plnil. Podle ust. § 1908 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. platí, že splněním dluh zanikne. Z ust. § 1930 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. vyplývá, že v zásadě se dluh plní vcelku, avšak podle ust. § 1930 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. platí, že nabízí-li dlužník částečné plnění, musí jej věřitel přijmout, jestliže to neodporuje povaze závazku nebo účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý. Žalobkyně v daném případě částečné plnění ve výši 700 Kč od žalovaného na jistinu ve výši 7 552,55 Kč přijala. Její nárok na zaplacení nedoplatku na jistině zápůjčky byl proto důvodný pouze v rozsahu částky 6 852,55 Kč. (viz výrok sub. II).

10. V případě nároku žalobkyně na zaplacení požadovaného příslušenství pohledávky vycházel soud v rámci právního posouzení tohoto nároku z ust. § 513 zák.č. 89/2012 Sb., ve kterém je stanoveno, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady řízení. Z provedeného dokazování vyplývá a mezi účastníky toto bylo i nesporným, že k prodlení se zaplacením nedoplatku na jistině zápůjčky na straně žalovaného došlo, protože poslední úhradu tento provedl dne [datum], přičemž k dalšímu plnění z jeho strany pak došlo až za trvání soudního řízení, a to dne [datum] v rozsahu částky 700 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že po právu je nárok žalobkyně na zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., z nichž vyplývá, že po dlužníkovi, který je prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. V daném případě žalovaný svou odpovědnost za prodlení se zaplacením nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč jak ke dni [datum], tak i ke dni [datum] nezpochybnil. Akceptoval žalobkyní stanovenou výši kapitalizovaného úroku z prodlení splatného ke dni [datum] v částce 842,73 Kč, jakož i procentuální výši úroku z prodlení 8,05 % ročně z jistiny ve výši 7 552,55 Kč za období od [datum] do [datum], což soud shledal souladným s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. Za období od [datum] a násl. pak žalovaný činil nesporným, že má žalobkyní zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 6 852,55 Kč. Soud proto ve výroku pod bodem I písm.c), d), e) tohoto rozhodnutí uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni tam specifikovaný zákonný úrok z prodlení.

11. S právním názorem žalobkyně, že by jí žalovaný měl zaplatit jako další požadované příslušenství vedle zákonného úroku z prodlení ještě smluvní úrok ve výši 28 % ročně z dlužného nedoplatku na jistině zápůjčky ve výši 7 552,55 Kč se žalovaný neztotožnil a žádal, aby byla žaloba v této části zamítnuta. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se zavázal zaplatit v rámci tzv. poplatku za poskytnutí zápůjčky, resp. spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč, také tzv. poplatek za jeho poskytnutí v částce 7 145 Kč. Tato částka se sestává z úroku ve výši 1 379 Kč, dále z poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 100 Kč a z dalšího poplatku ve výši 4 660 Kč za konformní a flexibilní splácení. Z této částky žalovaný dosud žalobkyni dluží ještě částku 4 104,01 Kč. Povinnost k zaplacení této částky byla žalovanému uložena ve výroku pod bodem I písm.b) tohoto rozhodnutí. Ohledně smluvního úroku bylo ve smlouvě dohodnuto, že v případě 60-ti týdenního režimu splácení půjčky bude činit úroková sazba 28 % ročně. Z článku 18 Smluvních podmínek vyplývá, že pro případ prodlení se zaplacením zápůjčky se účastníci dohodli, že budou smlouvou vázáni do doby, než dojde k zaplacení celé zápůjčky, i když se tak stane opožděně. Toto ujednání by svědčilo legitimitě nároku žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně i za prodlení, k němuž by došlo i po termínu splatnosti poslední splátky, tedy po uplynutí smluveného 60-ti týdenního cyklu dohodnutého pro zaplacení zápůjčky a poplatku za její poskytnutí. K obraně žalovaného, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky není po právu, je třeba uvést, že zák.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl účinný ke dni [datum], kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy, byl zrušen zák.č. 257/2016 Sb., který nabyl účinnosti dne [datum]. V přechodném ustanovení § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., je stanoveno, že dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, že se použijí na místo příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti. V daném případě z účetní evidence žalobkyně vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním podle smlouvy o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru, až dne [datum]. Tzn. za účinnosti zák.č. 257/2016 Sb. Ujednání účastníků o zaplacení smluvního úroku 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky i pro období následující po termínu splatnosti poslední splátky, tedy podléhá přezkumu podle ust. § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., které odkazuje na užití ust. § 122 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., ve kterém je stanoveno omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele, a to tak, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ujednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlení spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Dále může ujednat úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, což je v době vydání tohoto rozhodnutí vl.nař. [číslo] Sb. Dále může ujednat smluvní pokutu. V rozporu s ust. § 122 odst. 1 ve spojení s ust. § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. je tedy smluvní ujednání účastníků o zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky, tzn. jak z částky 7 552,55 Kč, kterou žalovaný dlužil žalobkyni na jistině zápůjčky až do [datum], tak z částky 6 852,55 Kč, kterou žalovaný dluží žalobkyni na jistině zápůjčky od [datum] a násl. Důsledně tomu soud zamítl žalobu v případě nároku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku splatného do [datum] ve výši 1 10,36 Kč, dále ohledně nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 7 552,55 Kč za období od [datum] do [datum] a dále ohledně nároku na zaplacení smluvního úroku ve výši 28 % ročně z částky 6 852,55 Kč za období od [datum] do zaplacení, neboť v této části žaloba důvodná nebyla. /viz výrok sub. III – písm.a), b), c) / 12.Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Soud proto podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl také o náhradě nákladů řízení. Vzal při tom v úvahu, že žalovaný měl úspěch v případě částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu částky 9 863 Kč s příslušenstvím, o kterou bylo řízení částečně zastaveno usnesením č.j.: 16 C 268/2020-31, ze dne 4.3.2021 z důvodu, že žalovaný uplatnil úspěšně námitku promlčení v případě tohoto nároku. Podle ust. § 146 odst. 2 věta první občanského soudního řádu by tedy měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni v poměru k celkové původně uplatněné částce 21 519,56 Kč s přísl. v rozsahu 46 % rámci řízení o zaplacení jistiny ve výši 11 656,56 Kč s přísl., která zůstala po částečném zastavení řízení předmětem sporu, byl úspěch žalobkyně spočívající v přisouzení práva na zaplacení jistiny v celkové výši 10 956,56 Kč (tj. 6 852,55 Kč plus 4 104,01 Kč = 10 956,56) a dále zákonného úroku z prodlení v porovnání k původně uplatněné částce 21 519,56 Kč v rozsahu 51 % a úspěch žalovaného 700 Kč s přísl. pak činil v tomto případě 3 %. Ve vztahu k částce 21 519,56 Kč. Soud takto dospěl k závěru, že v průběhu celého řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 51 % a žalovaný pak měl úspěch v rozsahu 49 %, důsledně tomu proto soud s poukazem na ust. § 146 odst. 2 věta první ve spojení s ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu nepřiznal žalobkyni ani žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr jejich úspěchu za celé řízení byl přibližně stejný a v takovém případě nese každý z účastníků náklady řízení ze svého. (viz výrok sub. [příjmení]).

13. Žalovanému bylo se souhlasem žalobkyně povoleno plnit postupně ve splátkách po 700 Kč měsíčně, což není v rozporu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a což respektuje stanovisko žalobkyně uvedené v jejím podání ze dne [datum] na č.l.: [číslo]. Nebude-li žalovaný splátky včas a řádně platit, ztratí výhodu postupného plnění.

14. Tolik odůvodnění rozhodnutí.