16 C 285/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 500 Kč počínaje od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 5 719 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 1 500 Kč, kterou specifikoval tak, že představuje náklady vynaložené žalobcem dne [datum] na odtah vozidla – osobního automobilu tov. značka [příjmení] [jméno] s [registrační značka], zaparkovaného tehdy v [obec] v ulici [ulice] u bloku [anonymizováno], a to rozporu se značkou znamenající„ zákaz stání“, pročež znamenalo překážku provozu na pozemní komunikaci ve vlastnictví žalobce, kterou odstranila Městská policie v [obec] podle ust. § 45 odst. 4 zák.č. 361/2000 Sb., tj. zákon o pozemních komunikacích, ze kterého vyplývá povinnost žalovaného k zaplacení nákladů na odtah vozidla a na jeho zaparkování na parkovišti v ulici [ulice] v [obec], neboť tento byl provozovatelem předmětného vozidla, jemuž přísluší takové náklady oprávněnému subjektu zaplatit, respektive je refundovat. Žalobce odkazoval na písemné Prohlášení žalovaného o uznání dluhu ze dne [datum], ve kterém žalovaný zcela uznal svou povinnost zaplatit žalobci jistinu ve výši 1 500 Kč, a to ve lhůtě 30 kalendářních dnů plynoucí od podpisu Prohlášení o uznání dluhu. Uvedl, že v této lhůtě žalovaný svou povinnost vůči žalobci nesplnil a že tak neučinil ani po té, co jej žalobce opakovaně dvakrát písemně vyzval před podáním žaloby k zaplacení uplatněné částky. Jako příslušenství pohledávky žádal žalobce zaplatit zákonný úrok z prodlení za období a ve výši, jak je stanovena ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření. K soudnímu jednání se dne [datum] udání důvodu nedostavil. O odročení jednání nepožádal. Žádné důkazní návrhy ve věci nepodal. Zůstal nadále zcela nečinným účastníkem řízení. Soud proto v případě žalovaného postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák. [číslo] Sb, a věc projednal a rozhodl i v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů listinných předložených žalobcem.

3. Takto bylo soudem zjištěno z listiny označené jako Úřední záznam Městské policie v [obec] podléhající organizačně [anonymizováno] městu [obec], že pod č.j.: MmM [číslo] MP/SŠ byl dne [datum rozhodnutí] písemně a také zvukem a obrazem zadokumentován dopravní skupinou Městské policie v [obec] případ porušení zákazu stání a zastavení v ulici [ulice] u bloku [anonymizováno] v [obec] žalovaným, který v rozporu s tam umístěnou dopravní značkou parkoval svoje motorové vozidlo tov.značka [příjmení] [jméno] s reg.značkou: [anonymizováno] dne [datum] v [údaj o čase] hod. v ulici [ulice] u bloku [anonymizováno] v [obec], což bylo tehdy místo se zákazem stání a se zákazem zastavení, přičemž žalovaný tyto zákazy nerespektoval. Předmětné vozidlo bylo proto dopravní skupinou Městské policie v [obec] odtaženo z důvodu překážky v provozu na místní komunikaci na parkoviště v ulici [ulice] v [obec], kde si vozidlo žalovaný jakožto jeho provozovatel fyzicky převzal dne [datum]. Tehdy byl také žalovaný vyzván k zaplacení nákladů na odtah jeho vozidla ve výši 1 500 Kč. Žalovaný uvedl, že takovou částku u sebe nemá. Podepsal proto písemné Prohlášení o uznání dluhu na částku 1 500 Kč, ve kterém se tuto částku zavázal zaplatit žalobci do 30-ti dnů od podpisu uznání dluhu, což však doposud dobrovolně nesplnil, jak je zřejmé z účetní evidence žalobce. Nereagoval ani na dvě výzvy žalobce k úhradě dlužné částky 1 500 Kč, které mu byly odeslány před podáním žaloby. Obsah těchto zjištění žalovaný nezpochybnil a žádným důkazem je ani nevyvrátil. Soud má takto za prokázaný jak právní důvod plnění, tak i výši uplatněné částky včetně prodlení žalovaného s její úhradou od [datum] a v období následujícím. Na tomto skutkovém základu bylo proto ve věci rozhodnuto.

4. Právní posouzení věci vychází s ohledem na písemné Prohlášení žalovaného o uznání dluhu ze dne [datum] ve vztahu k dlužné jistině ve výši 1 500 Kč z ust. § 2053 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, že se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Obsah tohoto ustanovení tedy zavazuje soud, aby uvažoval způsobem v ustanovení předjímaným, a sice, že v době uznání dluh žalovaného vůči žalobci ve výši 1 500 Kč trval, přičemž právní důvod jeho vzniku soud shledal souladným se skutkovým tvrzením žalobce v žalobě. Žalovaný neoznačil žádné důkazy, jimiž by takovýto závěr zpochybnil či vyvrátil. Nad to je třeba uvést, že uznání dluhu se podle ust. § 1952 zák.č. 89/2012 Sb. považuje za dlužní úpis, který je věřitel v případě splnění dluhu povinen dlužníkovi vrátit či jej zničit. Skutečnost, že žalobce jakožto věřitel žalovaného má uznání dluhu jakožto dlužní úpis nadále v držení, prokazuje, že žalovaný částku 1 500 Kč skutečně žalobci doposud neuhradil. Základ nároku žalobce má pak oporu v ust. § 45 odst. 4 zák.č. 361/2000 Sb., tj. zákon o silničním provozu, ve kterém je stanoveno, že je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Vozidlo žalovaného bylo dne [datum] odstraněno z místní komunikace v [obec] v ulici [ulice] u bloku [anonymizováno] na základě rozhodnutí strážníka Městské policie v [obec] jakožto překážka provozu. Pasivně legitimovaným k zaplacení částky 1 500 Kč jakožto refundace nákladů vynaložených žalobcem na odtah vozidla žalovaného je tedy žalovaný, který byl současně vlastníkem i provozovatelem odtaženého vozidla s [registrační značka]. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 1 odst. 1 zák.č. 553/1991 Sb., tj. zákon o obecní policii, je obecní policie orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou, neměl soud důvod pochybovat o aktivní legitimaci žalobce domáhat se zaplacení dlužné částky 1 500 Kč a požadovaného zákonného úroku z prodlení jako jejího příslušenství. Nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení má pak oporu v ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a dále v ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. Důsledně uvedeným závěrům skutkovým a jejích právnímu posouzení tedy shledal soud žalobu důvodnou v celém rozsahu a proti jí zcela vyhověl. (viz výrok sub. I).

5. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to za situace, kdy plný úspěch ve věci měl žalobce. Soud proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu, z nichž vyplývá právo žalobce na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému jakožto účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zároveň byla splněna i podmínka, že před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného tzv. předžalobní výzvou k zaplacení uplatněné částky. Na výzvu však žalovaný neodpověděl. Žalobce žádal zaplatit na nákladech řízení na soudním poplatku částku ve výši 1 000 Kč. Dále žádal zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně, jejíž výše byla stanovena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl. č. 177/96 Sb.“). V daném případě se nejednalo o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, proto soud stanovil výši odměny právního zástupce žalobce podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb., dle kterých činí odměna za jeden úkon právní služby částku 1 000 Kč. V daném případě vykonal zástupce žalobce celkem tři úkony právní služby (tj. příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast zástupce na jednání dne [datum]), za což mu náleží odměna ve výši 3 000 Kč, která byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o tři paušální náhrady po 300 Kč a dále byla zvýšena podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu ještě o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty činící částku ve výši 819 Kč Celkem tedy činila odměna za právní zastoupení žalobce advokátem před soudem prvního stupně částku ve výši 4 719 Kč. Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč pak činily náklady řízení na straně žalobce celkem částku 5 717 Kč. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto s poukazem na ust. § 142 odstr. 1 občanského soudního řádu uloženo, aby částku 5 717 Kč žalobci na nákladech řízení zaplatil, a to k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. V daném případě nebyla předmětem řízení péče o majetek žalobce jakožto obce s postavením statutárního města a výkon vlastnického práva k němu, takže na rozhodnutí o nákladech řízení nedopadá nález Ústavního soudu České republiky sp.zn.: III ÚS 2984/09, ze dne [datum] (viz výrok sub. II).

6. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.